Svěří volbou ČSSD volič moc „přátelům“ nebo „soudruhům“?

Jenom strana, která nemůže posluchačům nabídnout řečníka, který by zaujal davy, sáhne k takto ponižující alternaci. Ano, ponižující, neboť za ponižující považuji stav, kdy z oslavy pořádané ČSSD odcházejí návštěvníci s přesvědčením, že je nejvíce zaujal projev předsedy KSČM. Zvlášť když jeho vystoupení dostalo exkluzivní přednost před projevy místopředsedkyně ČSSD Benešové, hejtmanky za ČSSD Vaňhové, ale i poslance za ČSSD Krákory.

Předseda ČSSD Sobotka se z této situace vyvlékl, jak je u současného vedení ČSSD „dobrým“ zvykem. Když se něco nepodaří, je za to odpovědný jedinec. Nastane-li opak, je to dílem jejího nejvyššího vedení. Lze za této situace věřit Sobotkovým slovům: „Z pohledu politiky sociální demokracie to neznamená vůbec nic,“ když realita vnitrostranického života ČSSD ukazuje, že se usnesení vedení ČSSD nemusí na nižších úrovních dodržovat?

Není to tedy jen opak politiky VV, kdy rozhodnutí členské základny nerespektovalo její nejužší stranické vedení? Není obětí takové stranické nejednoty především občan volič?

Zkrátka a dobře. Chomutovské prvomájové zásnuby sociálních demokratů s komunisty ve mně navozují dojem, že když se krajská vedení ČSSD rozhodnou, že se s komunisty oficiálně spojí, tak nejužší vedení ČSSD srazí paty a z úst jejího předsedy maximálně zazní bagatelní výrok: „Nevyvozoval bych z toho zásadní závěry.“ To je sice pěkné, právo nevyvozovat mu nikdo brát nebude, ale jak má potom potencionální volič vědět, jaký politický směr hlasem odevzdaný ČSSD vlastně zvolí? Svěří volbou ČSSD moc „přátelům“ nebo „soudruhům“?

(text byl otisknut v Ústeckém deníku dne 10. května 2012 na straně 8)