Ve věci Marka Dalíka

  Český soud a to i odvolací opominul v podstatě opačné vyhodnocení situace rakouským soudem.
Dále se v neprospěch odsouzeného odvolal nejvyšší státní žalobce,
který tak dovolacímu soudu dal do jednání další balvan.
Dovolací soud tak bude muset se vypořádat s odvoláním a dovoláním.
Zde bývá praxe taková, že i kdyby se chtělo nějak vyjít vstříc
dovolání odsouzeného, tak se současně "nepřekoná",
odvolání v neprospěch, založené na "pocitu" škody velkého rozsahu
u nej. st. žalobce Zemana.
Opomenutý důkaz je zpropadená věc, někdy jí
"zhojí" ÚS někdy ne.
Při čemž se jedná o věc, za kterou by souce měl být aspoň dočasně suspendován. A zde by měl být v zákoně
institut protižaloby a výslechu soudce obviněným.
Soudce totiž není Bůh,
a musí se s ním jednat jako s člověkem z masa a kostí.
Dále se Dalík vyjádřil, že jeho odsouzení je i výsledkem toho, že byl
v nejvyšších sférách "odepsán". Což lze dokladovat i
vágní výpovědí expremiéra Topolánka, že Dalík neměl na nic vliv.
A že by mezinárodní zbrojařské koncerny jen tak z kratochvíle
jednaly s takovými Nulami?
To bych snad pochopil
u prodavačů Semtele či masti z komářího sádla.
Ale jen na Apríla.
Apropó: A Šalamouni, říkají co?