Zpětná vazba: Celní asertivita anebo celní agrese
Do titulku jsem tak nepřidal záměrně ani otazník, protože to, co se jeví zemím, na která mají cla dopadnout, jako agrese, naopak pro autora celních gejzírů je jistě jen formou asertivity, jak dosáhnout svého práva bez postranních úmyslů poškodit jiné. Vytvářet zbytečný příspěvek o asertivitě nemá tedy smyslu.
Koneckonců v daném případě jde jen a jen o ukázku zpětné vazby, kdy cla slouží výlučně jako scéna jejího fungování a zároveň jako "leitmotiv".
Donaldem (mohu Ti tak říkat, viď) toužebně očekávaná zpětná vazba, tj. reakce dotčených států na jeho celní "nabídky" mě vcelku pobavila v tom nejlepším slova smyslu. Reakce jsou absolutně stejné, jako dřívější reakce na "Donaldovy nabídky" možnosti podílet se na financování zbrojení a jiných amerických potřeb. Věnujme tomu tichou vzpomínku.
Donald Trump si nejdříve tu politickou lůzu důkladně otestoval. Dopředu mu vrozená intuice napověděla, že když třeba vyhlásí, že ostatní musí platit 2 % (také si na to vzpomínáte, jak to začalo?), tak že z deseti potrefených se najdou 1-2, kteří řeknou, že si umí představit i 5%. Takže dnes jsou takoví, kteří ve snaze půjčit si jen tolik, aby se dostali na 2-4 % jsou ostatními posuzováni jako vyvrhelové. A naopak, někomu připadá i 5% málo. Jiný stát se snaží nesmyslných 5% zreálnit tím, že tam započte budování mostu na Sicílii. Jen ČR kývá jako oslík na 5% a přitom na infrastrukturu, (kterou modernizuje hlavně tam, kde jsou plánovány přesuny techniky NATO) - SI PŮJČÍ peníze navíc! To že opakované píšu 5% a neuvádím že z HDP, to není moje ledabylost. To je proto, že těch 5% je vlastně z ničeho - chcete-li z dluhů, tedy z peněz, které nejsou. Jo to je ten mechanismus, co už pracuje za Donalda automaticky tak, jak on to má rád. V nejlepších intencích klasického marketingu "...donutit zákazníka aby si koupil to co nepotřebuje za peníze které nemá..." jde jen o ten první moment a o intuitivní reakci podle první zpětné vazby. A to Donald dobře ví a je v tom skutečně dobrý - reakce má rychlejší než ostatní. A ta zpětná vazba se dostavuje přesně taková, jakou ji potřebuje on.
K pochopení vzorců myšlení a jednání Donalda Trumpa je zbytečné platit složité politicko-sociologické analýzy strategických úmyslů Donalda Trumpa. Ty vzorce myšlení jsou zjevné z letmého rozboru jazykovědného pojmu, který je pro něj nejtypičtější. Ale sem to nepatří(viz "Slovník pro život - takový, jaký je: Ranař") a tak neodbočujme. Budeme se držet tvrzení, že to prostě umí (Do toho zapadá i to, jak a proč jsou tak důležité ty následné obchodní dohody, když cla DT vyhlašuje víceméně jednostranně. Jasnovidecky bych řekl, že k tomu, aby vykolíkoval území, o které dosud nikdo neměl zájem, než to dojde ostatním. Rozumějme tím, že je třeba včas hodit na papír to vše, co USA dosáhly, k tomu povinnosti a omezení pro partnery, hlavně pojistku, že se případné rozpory budou řešit podla právního systému USA, a tak vůbec a dokolakolem - a to vše smluvně zabetonovat, aby měl volné ruce na jiné cíle).
Zpětná vazba u cel je prostě Donaldem očekávatelná a i pravděpodobné scénáře, kterých je konečný počet, jsou předvídatelné. Ale ta chvíle napětí těch, kteří netuší "kerá bije", evokuje představu myší tváří v tvář hladovému hadovi, kterému stačí jen pozvednout hlavu a trochu zasyčet - to jako že v těch zubech má obrovské množství báječného jedu.
Ani myš, ani had neví jak to bude dál probíhat, ale bojí se jen myš. Přemýšlí o tom, že je to vhodná chvíle k jednání a tyto její představy zaplňují každou skulinku mezi mozkovými závity, odkud vytěsňují fakta.
Prakticky žádná myš nemá analýzu toho mála zboží, jehož případný nedostatek na americkém trhu není nahraditelný odjinud během jednoho roku, aby tento seznam položila před sebe tak, aby do něj had dobře viděl.
Už vůbec taková myš nemá analýzu toho mála zboží, jehož cenový nárůst na americkém trhu by byl velmi nepříjemný jak pro výrobce, kterým by chybělo, tak pro zákazníky, kterým by to znepříjemnilo jejich pohodu. [neplatí to pro Čínu: jednak to není šedá myš a jednak její analýza je detailní včetně návodu k použití za různých podmínek ve všech čínských dialektech, aby nic nezdržovalo v případě potřeby toto využít]
Kde by navíc taková myš vzala rozdílovou analýzu skutečných dopadů na vlastní trh?
- mezi variantou (u konkrétních druhů zboží) kdy Donald Trump hrozí 10-30% dovozního cla a
- mezi variantou, kdy platí nejen 10% dovozní clo USA ale dovozní clo partnerů ve stejné výši na veškeré americké zboží a navíc clo vývozní ve stejné výši na vybrané položky, které myší ministáteček vyváží do USA. A to vše s okamžitou platností a s prohlášením, že myší smečka k jednacímu stolu usedne, ale dokud nedojde k jednání, tak toto platí
Takto ani nejpostiženější myš, která nemá co ztratit, netuší, že když už jakékoliv clo poškodí vývozce, tak pak nezáleží příliš na tom, jestli se bude čekat až USA zvednou clo o dalších 10%, nebo raději zavčasu než to uSA napadne, už těch 10% vlastního vývozního cla posílí státní pokladnu. Žádná myš už vůbec neví, jaká výše cel (vývozní i dovozní) a pro které firmy je likvidační. [Prostě dolar pro USA a dolar pro nás - souhlasíš Donalde? - abychom měli pro nejpostiženější firmy] Ostatní dopady, ať pozitivní nebo negativní, tam budou vždycky.
Čína místo vývozního cla použila gumový licenční seznam a dodatečné zvýšení cen na americkém trhu ponechala na automatickém působení převisu poptávky nad nabídkou, takže vývozní cla má ještě v zásobě. Cesty jsou různé.
Dopady, které Donaldovi zpětná vazba zprostředkuje jsou mnohé. O všech možných dopadech dobře ví. Ale které z následujících se skutečné uplatní, to závisí na slabosti či síle zúčastněných stran.
Dovozní cla:
a) nadstandardní příjem do státní kasy dovozce
b) nadstandardní výpadek příjmů do státní kasy vývozce (z daní aj.)
c) konkurenční zvýhodnění vlasttního výrobce
d) snížení dostupnosti zboží na domácím trhu
e) zvýšení ceny zboží na domácím trhu
e) zvýšení dostupnosti zboží na světovém trhu
f) poškození exportně zaměřených ekonomik
g) poškození dovozců - v případě jednotlivých konkrétních firem i jejich ohrožení
Vývozní cla:
a) nadstandardní příjem do státní kasy vývozce
c) konkurenční znezvýhodnění vlasttního výrobce na světovém trhu
d) snížení dostupnosti zboží na světovém trhu
e) zvýšení ceny zboží na světovém trhu
e) zvýšení dostupnosti zboží na domácím trhu
f) poškození exportně zaměřených ekonomik
g) poškození jednotlivých konkrétních firem i jejich ohrožení - nutnost výdajů na jejich ochranu a podporu
Sluší se připomenout, že vývozní cla lze uplatnit teoreticky na jakékoli produkty, u nichž země neučinila závazek nulových nebo nízkých vývozních cel. Také neobchází jiné závazky WTO (např. přístup na trh). Ono by také bylo pikantní, že by se USA obrátily na WTO, když samy mají máslo na hlavě a tak trochu ho ignorují (nevyřešené stížnosti proti USA, kupř. Indie požádala o konzultace u WTO proti americkým ochranným clu na automobilové komponenty (tarify 25 %) a SAE (steel & aluminium)
To vše jsem halabala sepsal proto, abych ulevil napětí, které visí ve vzduchu před nejbližšími verbálními projevy DT a ventiloval své mínění, že celní přetahovaní by měla mít charakter výlučně asertivní (oboustranně) nikoliv agresivní (jen z strany importérů do USA). Hlavně čekám, jak jsou aktéři celní potyčky schopni poskytovat a zachycovat pomocí zpětných vazeb informace, které zlepší jejich strategickou pozici.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2234x přečteno
Komentáře
Logika vývozních cel přináší krátkodobou úlevu exportním zemím, které stejně budou celní válkou poškozeny. Horší je, že když to jednou zavedeme, tak se toho nezbavíme, zatímco Donald mění názory rychle, takže je lepší s trvalejší odvetou počkat.
Na celou situaci se však nelze dívat jen z pohledu exportních firem a makroekonomických a fiskálních čísel. Nemá cenu hledat drobná zlepšení, když se hroutí celý systém a gambler Trump vidí možnost, jak na tom vydělat. Dominantní pozice USA v hyperglobalizovanom světě je už neudržitelná vně i uvnitř. Bez amerického zboží - s výjimkou zbraní, ale ty nám musejí vnutit - se všichni obejdou. Výmluvná je hrozba celní bariéry 500 procent na dovoz farmaceutických výrobků do USA, tedy tam, kde jsme měli pocit, že americké korporace vládnou. Také zadluženost přerůstá Američanům přes hlavu a stroj na peníze - univerzálně přijímaný dolar - začíná škytat.
Žádoucích je několik revolučních transformací, které hledí za horizont hyperglobalizace, americké nadvlády a koncentrace ekonomické moci do úzkého okruhu největších korporací a vlastníků největšího kapitálu:
- snižování národní závislosti a zvyšování soběstačnosti (nebo resilience, vyšší zvladatelnosti vnějších šoků vlastními silami nebo rychle dostupnými náhradními řešeními), tedy decentralizace na nadnárodní i národní úrovni, ale zároveň větší schopnost koordinace v rámci dlouhodobých cílevědomých politik, jejichž účinnost je založena na souhlasu, účinnější demokracii
- dobrovolná kooperace se sousedy místo vražedných politik volného trhu "ožebrač svého souseda"; přátelské vztahy členů zvyšují vyjednávací potenciál pro vztahy s nečleny; rostou šance pro mírové soužití (a mírovou dividendu rovnou ušetřeným nákladům na zbraně)
- peníze, které se dosud vyhazovaly za nadbíhání zahraničním investorům věnovat podpoře malých a středních podniků, vytvářejících pracovní místa desetkrát nebo stokrát levněji a zároveň budujících zónu svobody, na kterou koncentrovaná ekonomická moc největších korporací nemůže. Nechceme vaše mzdy, uživíme se sami.
- konkurenceschopnost není v cenách, ale v úrovni technologií, vztahů, demokracie - v tom, co lidé víc chtějí. Nemusí to být levnější, pokud to mám pod kontrolou a je jistější šance, že si na to mohu vydělat.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.


















Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.