Zvát na večeři neschopné je, na rozdíl od zvyklosti ctít ducha ústavy, zvyklost hodna respektu?

K vysvětlení mého zklamaní, že si prezident sedne k poslednímu protokolárně poskytnutému občerstvení s neschopnými, si pomohu aktuální myšlenkou politologa Bureše.
"V ČR je parlamentní režim, kde moc vlády je založena na důvěře Sněmovny. Bez toho kabinet nemůže fungovat. Čili krok prezidenta je z hlediska formálního v souladu s ústavou, protože prezident má právo jmenovat, koho chce, nicméně nerespektuje určité danosti, zvyklosti neboli duch ústavy."
Když tedy prezidentovi nevadí nerespektovat určité danosti, zvyklosti, zkrátka a dobře ducha ústavy, tak proč trvá na tom, že mu slušnost velí neschopné pozvat k hodování? Není to náhodu proto, aby i jemu byla po skončení mandátu poskytnuta protokolární úcta i kdyby své voliče (vlast) zklamal? Není to potvrzení toho, že si mocní navzájem neubližují, neboť ti co dnes rozhodují se mohou dostat do situace, kdy bude rozhodováno o nich?
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2090x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.