Čína: Nezákonné americko-izraelské útoky na Írán

Tato slova zazněla v reakci na komentáře amerického prezidenta Donalda Trumpa, který den předtím prohlásil, že Spojené státy touto vodní cestou „téměř žádnou ropu“ nedovážejí.  „A země světa, které dostávají ropu přes Hormuzský průliv, se o tuto cestu musí starat. Musí si jí vážit. Musí si ji uchvátit a vážit si jí,“ řekl Trump.

Také navrhl, aby země, které si nemohou zajistit palivo, nakupovaly ropu od Spojených států, nebo „sebraly trochu opožděné odvahy“ a „šly k úžině a prostě si ji vzaly“.

Čína, která dováží velkou část energie z Blízkého východu, uvedla, že tři její plavidla nedávno proplula Hormuzským průlivem, který je pod faktickou íránskou kontrolou od doby, kdy USA a Izrael 28. února zahájily společnou ofenzívu proti Íránu, při níž zahynulo více než 1340 lidí, včetně tehdejšího nejvyššího vůdce Alího Chameneího.

Írán odpověděl útoky dronů a raketami namířenými proti Izraeli, Jordánsku, Iráku a zemím Perského zálivu, kde se nacházejí americké vojenské prostředky, což způsobilo oběti a škody na infrastruktuře a zároveň narušilo globální trhy a dopravu.

Během probíhajícího ozbrojeného konfliktu bylo zabito nejméně 13 amerických vojáků a desítky dalších byly zraněny.

Teherán si udržuje efektivní kontrolu nad Hormuzským průlivem, klíčovou vodní cestou pro dodávky energie do asijských zemí, a umožňuje tak proplutí plavidly zemí, které Írán označuje za „přátelské země“.