Junge Welt: Stojí za Havanou

Plán amerického ministerstva zahraničí zabránit mimořádnému zasedání Valného shromáždění OSN hrozbami vůči členským státům selhal. Drtivá většina mezinárodního společenství v úterý (místního času) opět odsoudila americkou blokádu a požadovala její okamžité ukončení. Pro konání debaty hlasovalo 136 zemí, proti hlasovalo pouze devět – včetně samotných USA, Ukrajiny, České republiky a Severní Makedonie – a 30 států (včetně Německa) se zdrželo hlasování. Hlasování bylo dalším diplomatickým vítězstvím Kuby a opět ukázalo, že politika Washingtonu vůči Kubě zůstává na světové scéně izolovaná.

Ještě před samotným zahájením debaty došlo ke sporu ohledně chování amerického zástupce. Americká delegace využila projev nejen k odmítnutí plánovaného zasedání, ale také k připsání výhradní odpovědnosti za ekonomickou a sociální situaci Kuby vládě v Havaně. Ačkoli mělo Valné shromáždění v tomto okamžiku rozhodnout pouze o přípustnosti debaty, nikoli o jejím obsahu, washingtonský zástupce mohl podrobně představit postoj americké vlády a zaútočit na kubánskou vládu – bez zásahu vedení shromáždění. Přestože kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez vznesl dva procedurální návrhy, předseda – jednající jménem předsedkyně Valného shromáždění Annaleny Baerbockové – umožnil americkému zástupci pokračovat v projevu, než konečně proběhlo hlasování o přípustnosti debaty. Navzdory této nepřípustné zaujatosti ve prospěch USA poté drtivá většina hlasovala pro kubánskou žádost.

V následné debatě Rodríguez popsal humanitární důsledky blokády, kterou označil za „mnohorozměrnou, nekonvenční válku“. Ropná blokáda, kterou zavedla Trumpova administrativa počátkem roku 2026, se podobá námořní blokádě, a proto představuje „válečný akt“, prohlásil ministr. Americká vláda sleduje zrádný plán na vyvolání humanitární krize a úplnou destabilizaci země. Dopad blokády na každodenní život Kubánců ilustroval snímky operačního sálu osvětleného pouze lampou mobilního telefonu. Ekonomické škody dosáhly mezi březnem 2025 a únorem 2026 výše 8,1 miliardy dolarů – o sedm procent více než v předchozím roce – a kumulativní ztráty od začátku blokády činí celkem 178,7 miliardy dolarů, dodal.

Rusko, Čína a řada zemí globálního Jihu zopakovaly Rodríguezova obvinění a poukázaly na humanitární důsledky politiky USA. Ruský zástupce vyzval Washington, aby okamžitě zrušil veškerá donucovací opatření a vyškrtl Kubu ze seznamu údajných sponzorů terorismu. Čína odsoudila „obrovskou katastrofu“, kterou šestiletná blokáda způsobila kubánskému lidu, a varovala před důsledky vojenské avantúry v Karibiku. Brazílie rovněž vyjádřila znepokojení nad rostoucí vojenskou přítomností v regionu a uvedla, že tato opatření postihují obyčejné občany způsobem, který „hluboce otřásá svědomím lidstva“. Jihoafrická republika poukázala na ničivý dopad na nemocnice a zásoby pitné vody. Mexiko, Venezuela a Nikaragua odsoudily blokádu jako kolektivní trest kubánského lidu a porušení Charty OSN.

Dokonce i EU výslovně uznala zničující humanitární dopad politiky USA, ale dodala, že „vážná situace nebyla způsobena pouze embargem“, a vyzvala kubánskou vládu k provedení „politických a ekonomických změn“. „Evropa mění svůj postoj,“ komentoval s uspokojením miamský deník Nuevo Herald, který konkrétně poukázal na podporu politiky USA ze strany Ukrajiny a České republiky a na zdržení se hlasování o povolení debaty ve Valném shromáždění OSN ze strany Německa.