Nově z Ukrajiny. New York Times se vzdává naděje na porážku Ruska

Viz:  https://www.globalresearch.ca/lieutenant-colonel-jacques-guillemain-ukrainian-soldiers-entrenched-cities/5781231 . K čemuž New York Times (NYT), dodává: „Rozhodující vítězství Ukrajiny nad Ruskem, které jí vrátí všechna území, jež Rusko získalo v roce 2014, je nereálným cílem. Rusko zůstává příliš silné. A pan Biden by též měl prezidentu Zelenskému a jeho lidem vysvětlit, že existují jisté hranice toho, kam až USA a NATO v konfrontaci s Ruskem mohou jít. Což se týká též dodávek zbraní, peněz a politické podpory. Je zcela nezbytné, aby si ukrajinská vláda uvědomila, že její rozhodnutí musí být založena na realistickém zhodnocení jejich prostředků a též toho, kolik další destrukce může Ukrajina ještě snést“.

K uvedenému článku komentátor J.V. Walsh dodává: „Až Volodomyr Zelensky bude tato slova číst, jistě mu nebude nejlíp. Hlas jeho pána mu totiž říká, že on sám bude muset nabídnout nějakou oběť, aby tak aspoň zčásti uchránil tvář USA. A při zvažování svých možností se jistě vrátí až do února 2014, kdy kyjevský Majdan vyvrcholil útěkem prezidenta Janukovyče z Ukrajiny...V očích úvodníkářů NYT se tato válka stala pro USA válkou vedenou cizíma rukama, konkrétně pak válkou s využitím Ukrajinců jako kanónenfutru. A snad i proto válkou, která se začíná vymykat kontrole. A tak mocnosti, které nám vládnou, změnily narativ. NYT nám např. nabízí tento: „Nedávná válečnická prohlášení z Washingtonu, např. výrok prezidenta Bidena, že Putin nemůže zůstat v úřadě, či výrok amerického ministra obrany Austina, že Rusko je třeba oslabit, či prohlášení mluvčí americké sněmovny reprezentantů Pelosiové, že USA budou podporovat Ukrajinu tak dlouho, dokud její vítězství nebude dosaženo, mohou sice i nadále tzv. zvedat morálku, ale v žádném případě nás nepřibližují k potřebným jednáním. Viz: https://www.unz.com/article/new-york-times-repudiates-drive-for-decisive-military-victory-in-ukraine-calls-for-peace-negotiations/ 

Mocnosti, které nám vládnou využily tedy zřejmě NYT k otevření fronty proti neokonzervativcům, kteří zatím zahraniční politice USA vládnou. Uvidíme tedy, zda neokonzervativní váleční štváči mohou být přivedeni k rozumu dříve, než rozpoutají Armagedon.

Jak už jsem několikrát uvedl, je příčinou ruských potíží na Ukrajině Rusy ohlášená omezená operace, která ukrajinské armádě a neonacistickým bojůvkám poskytuje možnost rozmisťovat se i se svými těžkými zbraněmi mezi civilisty. Tím se válečné operace zpomalily a poskytly Západu možnost Rusko po delší dobu démonizovat. Nemluvě už o tom, že svými zásilkami zbraní a peněz Západ do konfliktu přímo vstoupil. Což samozřejmě otevřelo možnost války mnohem širší.

Mocnosti, které nám vládnou, však uznaly, že Washington není na tuto širší válku ještě zcela připraven, a nařídily proto deníku New York Times, aby situaci vrátil zpět pod kontrolu.

Zdroj konfliktu nelze nalézt v Rusku, Číně či Iránu. Jeho zdroj se nalézá v neokonzervativní ideologii washingtonské hegemonie nad světem. Doktrína, jak si ji neokonzervativci naformulovali, prohlašuje: „Prvním cílem zahraniční politiky USA je zabránit vzniku nového rivala, a to buď na území bývalého Sovětského svazu, nebo kdekoli jinde. Toto je základní úvaha ovládající novou regionální obrannou strategii. Je nevyhnutelné zabránit dominanci nepřátelských sil v oblastech, které vlastní zdroje dostatečné k vytvoření globální moci“.

Putin na Mnichovské bezpečnostní konferenci v Mnichově v roce 2007 řekl neokonzervativcům, že žádná omezení ruské suverenity nepřijímá, a washingtonskou hegemonii odmítla i Čína a Irán. Je to tedy neochota amerických neokonzervativců přijmout multipolární svět, která je pramenem konfliktu. A jestliže tito neokonzervativci nebudou zastaveni, přivodí světu nukleární Armageddon.

Paul Craig Roberts

Překlad: Lubomír Man

Zdroj: 

New Developments on the Ukraine Front: A French Military Expert Explains Ukraine, a Story You Will Never Hear from the Presstitutes, and the New York Times Abandons Its Demand for Victory Over Russia 

Americký ekonom Paul Craig Roberts je v současnosti členem The Institute for Political Economy a je držitelem několika ocenění jako Treasury Department’s Meritorious Service Award, kterou získal především za svůj nebývalý přínos na poli politické ekonomiky. Kromě toho se také věnoval pedagogické činnosti a na několika amerických univerzitách přednášel ekonomii. Mimo to se také věnoval novinařině a byl editorem a sloupkařem v The Wall Street Journal a v roce 1992 dokonce obdržel Warren Brookes Award za své články. Působil také jako náměstek ministra financí ve federální vládě Spojených států v čase prezidenta Ronalda Reagana.