P.C. Roberts: Čeká nás válka anebo Putin znovu jen mrkne okem?

Jak lze tak mimořádné sobectví pochopit? Bude jeho plodem válka? Gilbert Doctorow, opatrný komentátor, 10. září ve svém článku „Šílená bezohlednost kolektivního Bidena“ napsal: "Třetí světová válka, vedená alespoň zpočátku konvenčními zbraněmi, je nyní vzdálena jen několik dní, maximálně týdnů".

Co to opatrného Doctorowa k vyslovení tak odvážného názoru vedlo?

Odpověď je nasnadě. Spojené státy a Británie právě Zelenského režimu povolily použít rakety dlouhého doletu, které mu už dříve dodaly. Ovšem s tím, že o jejich použití rozhodnou, až tzv. dozraje čas. Jde o rakety Storm Shadow a pravděpodobně také neviditelné střely s dosahem 1 500 km a známé jako JASSM, které dokáží "proniknout hluboko do ruského srdce a přivést tak válku na ruské území", jak uvedl gang Zelenského.

Doctorow uvádí, že ruská likvidace ukrajinské armády přiměla neokonzervativní Bidenův režim k poslednímu zoufalému a bezohlednému činu, kterým se „eskalací konfliktu do světové války" pokouší připravit Rusko o jeho vítězství.

Současně s touto americkou idiocií vést raketové útoky do hloubi Ruska všímá si Doctorow i dění na Blízkém východě a domnívá se, že „Spojené státy už Izraeli povolily zahájit plnohodnotnou válku proti Libanonu“. A to navzdory skutečnosti, že Libanon požívá ochrany Íránu a Írán zase ochrany Ruska.

 Máme zde tedy hned dvě vyhlídky na vypuknutí velkých válek, které budou jaderné. A je skutečně prazvláštní, že v západních médiích a ani v „debatě“ mezi Trumpem a Kamalou, se o této dvojité krizi ani slovo neutrousí. Jako by USA žádné experty na zahraniční politiku a na Rusko neměly, ale měly pouze zastánce oficiálního vládního narativu.

Řízený narativní svět, ve kterém žijeme, nás ovšem činí slepými vůči realitě. Doctorow dochází k závěru, že „aktuálně lokalizovaný konflikt na Blízkém východě se může v okamžiku stát regionální válkou, která se v okamžiku dalším stane druhou frontou k válce mezi Spojenými státy a Ruskem"

Doctorow je člověk, se kterým mohu souhlasit.

 Ale jednu pochybnost mám. Stejně jako byl Putin po dobu osmi let znehybněn svou iluzi o Minské dohodě a nedokázal se připravit na nadcházející konflikt, a stejně tak, jak se zdá, si stále ještě neuvědomuje, že je ve válce s NATO a nevede tedy jen „omezenou vojenskou operaci na Donbasu", a stejně tak, jak odmítl uvědomit si, že vedením nikdy nekončící války dovolil Západu, aby se do střetu totálně zapojil, čímž jeho charakter značně rozšířil, je možné, že Putin v sobě stále ještě popírá realitu a nevidí válku, která se rozvíjí částečně též kvůli jeho vlastní nečinnosti?

 Vzhledem k tomu, že samotná ruská média hlásí, že Číňané spolupracují se sankcemi Washingtonu proti Rusku a odmítají zabývat se rusko-čínskými finančními transakcemi, čímž posilují klín, který Washingtonu vráží do údajné čínsko-ruské aliance, je docela dobře možné, že Washington zvítězí nad těmi, kteří sice americký hegemonický řád zpochybňují, ale přikročit k něčemu významnějšímu než jsou protesty, ochotni nejsou.

 Putinův problém spočívá zkrátka v tom, že je americkým liberálem z poloviny 20. století věřícím v dobrou vůli. A jeho západní rival funguje na marxistickém principu, že násilí je jedinou účinnou silou v dějinách.

P.C. Roberts

Vybral a přeložil Lubomír Man