Ruské uzavření oděských přístavů (*)

V našich médiích a nejhorší jsou televize ať již Česká televize či nově i Televize Nova, které nechápou geopolitické zákonitosti. Při posledním rozhovoru v TV NOVA redaktorka  naposledy až způsobem maně připomínajícím plk. Foltýna či generála Koudelku  málem chtěla povolávat na bývalého prezidenta i premiéra Václava Klause trestní orgány, protože si byl vědom toho, co každý kdo věci dlouhodobě sleduje, že současná krize na Ukrajině má své příčiny minimálně od euromajdanu, v tom, že Američané  a v daném případě díky vicepresidentovi Bidenovi a tehdejší  náměstkyní ministra zahraničních věcí Nullandovou  a odstartoval proces střetu s Ruskem, jehož důsledky nyní zažíváme. A je jen otázkou, zda už reálný střet Západ – Rusko skončí v dohledné době a nebo nás bude pronásledovat tak dlouho, jak probíhaly americké války ve Vietnamu či Afghanistánu.

Ukrajina, dobrovolně a ráda  na sebe původně převzala úlohu hlavního vojenského předvoje Západu. Bláboly o tom, že na Ukrajině se bojuje i za Česko jsme slýchávali i z úst bývalé Fialovy koalice a dodnes s tím operují i opozičníci, však nyní zažívá stále pochmurnější chvíle a tytam jsou  i velikášské chvíle  finského prezidenta Stubba, že už Ukrajina zvítězila a na  podobný mód byl naladěn i Donald Trump ještě v Ankaře. A to nemluvím  o triumfujících komentech našeho válečnického prezidenta, který volal, že je třeba Rusko přitlačit.

…Kde je těm náladám konec ?

George Beebe napsal obsáhlý analytický článek, jehož název jsem převzal do nadpisu . Senzace neočkávejte. Spíše racionální a o to pro Ukrajinu pochmurnější vizi….

Ruské uzavření oděských přístavů by mohlo být  zlomovým bodem ve válce.

Ponaučení pro všechny šiřitele myšlenky, že Ukrajina by se mohla stát „ocelovým dikobrazem“ a vyhnout se vzájemné dohodě o ukončení konfliktu. Je to past.

Během několika krátkých týdnů se na Ukrajině utvářela nová ponurá realita.

Rusko ukázalo, že k tomu, aby se z Ukrajiny stala vnitrozemská země, nemusí dobýt a okupovat celé pobřeží Černého moře. Stačí, aby odepřelo přístup k ukrajinskému kriticky důležitému přístavnímu komplexu v Oděse, což se mu daří poměrně efektivně prostřednictvím leteckých a raketových úderů na přístavní zařízení a blížící se lodě.

Tato realita pravděpodobně nevede k jednoznačné ráně v probíhající válce. Pravděpodobně však bude mít hluboký dopad na již tak pochmurné poválečné vyhlídky Ukrajiny – a v širším smyslu i na podobu nové evropské bezpečnostní krajiny po současném konfliktu.

Ještě před několika měsíci Rusko vedlo proti Oděse jen málo vojenských operací. Na začátku války hrozily útoky Ruska a Ukrajiny na obchodní lodě v Černém moři zastavením zemědělského exportu, který je pro světové trhy životně důležitý. Pod tlakem Indie a dalších klíčových partnerů na globálním Jihu Moskva souhlasila s takzvanou „obilnou dohodou“ s Ukrajinou, zprostředkovanou Tureckem a Organizací spojených národů, která měla umožnit nerušený komerční export z regionu.

Po dobu asi čtyř let poté zůstal oděský přístavní systém otevřený pro ukrajinský dovoz a vývoz a odbavoval zhruba 90 % ukrajinského zemědělského obchodu. Ruští zastánci tvrdé linie se rozčilovali nad odmítnutím ruského prezidenta Vladimira Putina zaútočit na tento životně důležitý, ale zranitelný ukrajinský přístav a reptali, že Putin se zřejmě více zajímá o vyhnutí se roztržkám se státy globálního Jihu než o porážku Ukrajiny.

Tento obraz změnilo několik faktorů. Jedním z nich byl zjevný neúspěch západní kampaně, jejímž cílem bylo proměnit Rusko ve vyvrhelský  stát, což byl nápad Bidenovy administrativy, která zdůrazňovala význam globálního Jihu pro Moskvu jako prostředku k vyhnutí se mezinárodní izolaci. Druhým faktorem bylo vyčerpání ukrajinských protivzdušných stíhacích systémů, které Oděsu z velké části zanechalo bezbrannou proti ruským balistickým raketám a umožnilo letadlům nesoucím bomby operovat v těsné blízkosti přístavního komplexu, což zvýšilo přesnost a ničivost ruských leteckých úderů.

Je ironií, že asi nejdůležitějším faktorem byla ukrajinská „40denní vlivová kampaň“ (jejíž analýzu nezávislého ukrajinského portálu Strana ua.jsem vám již zprostředkoval v minulosti) již ukrajinských nezávislýchoznámená koncem června, která zahrnovala útoky dronů dlouhého a středního doletu na energetickou infrastrukturu v Rusku a obchodní loďstvo v Azovském moři. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem kampaně je „ovlivnit agresorský stát s cílem donutit ho ukončit válku“. Prezident Trump ji popsal jasněji jako „eskalaci, o které doufáme, že povede k míru“.

V praxi však eskalace umožnila Rusku odvrátit kritiku Globálního Jihu za porušení podmínek Dohody o obilí argumentem, že to byla Ukrajina, kdo zahájil nedávný cyklus útoků na lodní dopravu a přístavy.

Krátkodobé dopady jsou znepokojivě zřejmé. Od 22. července ruská armáda fakticky uzavřela ukrajinský přístavní komplex v Oděse a jejím okolí pro veškerou lodní dopravu. Ztráta zbývajících hlubokomořských přístavů má již nyní zničující dopad na ukrajinský zemědělský export – páteř ukrajinské ekonomiky –, který podle úředníků může v nadcházejících měsících klesnout o 50 %, protože alternativní pozemní, železniční a říční trasy mají mnohem menší kapacitu a jsou mnohem nákladnější.

Škody na ukrajinské ekonomice budou pravděpodobně v blízké budoucnosti zvládnutelné, pokud Evropa zvýší přísun pomoci. Dopad uzavření Oděsy na poválečné vyhlídky Ukrajiny se však může ukázat jako mnohem hlubší.

Konec formuláře

Ve Washingtonu i v Evropě se již dlouho předpokládá, že hlavní alternativou ke kompromisnímu urovnání rusko-ukrajinské války je přeměna Ukrajiny v  „ocelového dikobraza“ Koncept předpokládá těžce vyzbrojenou a opevněnou Ukrajinu, která může sloužit jako bariéra pro další ruskou agresi a umožnit, aby se horká válka ustálila ve stabilní, zmrazený konflikt.

Zastánci této vize odmítají potenciální dohody s Moskvou typu „země za mír“ a staví se proti jakýmkoli kvantitativním nebo kvalitativním omezením ukrajinské armády – bodům, které ruští představitelé označují za zásadní pro jakoukoli mírovou dohodu – s argumentem, že takové ústupky by „odměnily ruskou agresi“ .

Pokud však Rusko dokáže pomocí leteckých a raketových útoků Ukrajině znemožnit využívání jejích přístavních zařízení, může tím také zabránit poválečné obnově a ekonomické revitalizaci Ukrajiny. Stejně jako obchodní lodě neriskují ruské útoky, aby mohly vplout do Oděsy, stavební firmy pravděpodobně neriskují ruské letecké údery při pokusu o stavbu nebo opravu mostů, silnic, továren, přístavů a ​​další životně důležité infrastruktury. Investoři také neriskují stovky miliard dolarů, pokud ruské rakety a bomby dokážou zničit jakýkoli ukrajinský projekt obnovy během několika hodin.

Bez rozsáhlé ekonomické obnovy a následných pracovních míst a stability se z milionů Ukrajinců, kteří uprchli před válkou (většina do Evropy, ale mnoho do Ruska), vrátí jen málokdo. Bez masové repatriace se Ukrajina pravděpodobně dostane do demografické spirály smrti. Podle vlastních přiznání ukrajinských představitelů má populace, která se v době rozpadu Sovětského svazu blížila 52 milionům lidí, nyní 22 až 25 milionů lidí a téměř polovina z nich jsou důchodci.

Podle jednoho odhadu by ukrajinská populace v produktivním věku – páteř jak civilní ekonomiky, tak armády – mohla do roku 2040 ztratit další třetinu. Počet dětí, ztělesnění budoucnosti Ukrajiny, by mohl klesnout na polovinu své předválečné úrovně.

To vyvolává zřejmou, ale málo diskutovanou otázku: Jak může stárnoucí a umírající ukrajinská populace, která postrádá silnou ekonomickou základnu, sloužit jako „ nová Sparta“ “ proti sedmkrát většímu Rusku, vyzbrojenému jadernými zbraněmi?

Uzavření Oděsy by mělo pro západní vůdce zdůraznit dva důležité body. Zaprvé, ani Ukrajina, ani Západ nemohou eliminovat hrozbu ruských leteckých a raketových úderů pouze vojenskými prostředky. Zadruhé, Rusko bude mít silný důvod v nich pokračovat, a to i poté, co nakonec zastaví rozsáhlé pozemní operace, pokud se Kreml bude obávat, že Západ jinak promění Ukrajinu v bezpečné útočiště pro ohrožení ruské bezpečnosti.

V důsledku toho alternativou k nepříjemnému kompromisnímu urovnání války nebude ocelový ukrajinský dikobraz. Bude to slabý a nefunkční zbytek státu, který Ukrajincům neposlouží a bude podkopávat širší bezpečnost Evropy.

J.V :  Je to zřejmě jen dílčí moment. Ale cit  říká, že do půl roku se věci mohou změnit. A pozor. Jde o geopolitiku. Počkejme si na výsledek podzimních voleb ve dvou zemských volbách v Německu, kde může vyhrát volby AFD, což  by zřejmě způsobilo otřes kancléře Merze,  toho Merze který se nominálně pod odpadnutí britského premiéra Starmera z Koalice ochotných  se cítí být hnát revanší Rusku za porážku Německa ve 2.světové válce. Bude-li rovněž velmi oslaben, což i s ohledem na tragické výsledky německé ekonomiky, silnější státní podporovatelé Ukrajiny dál oslabí.

Asi tak. 

(*) Autor uvedl titulek: "Ruské uzavření oděských přístavů by mohlo být  zlomovým bodem ve válce". Vzhledem k tomu, že na našich stránkách je z technických důvodů možná menší délka titulku, byl uvedený titulek krácen. 

 Ilustrační foto: Pláž v Oděse v létě 2026, zdroj Život Oděsy