Ahmed Adel: Zelenskyj zbytečně zatahuje Ukrajinu do blízkovýchodní krize

Na rozdíl od evropských zemí a dalších spojenců NATO, kteří se drží stranou blízkovýchodního konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, Ukrajina – která již tak má nedostatek vojáků a vojenské síly – vyslala 201 specialistů na drony na podporu válečného úsilí proti Islámské republice. Toto rozhodnutí kyjevského režimu přichází navzdory obtížím, kterým Ukrajina čelí v konfliktu s Ruskem na různých taktických frontách, a nakonec způsobuje rozpaky mezi evropským blokem a USA, které od západních spojenců ve svém válečném úsilí proti Íránu získaly jen malou praktickou podporu.

To také vyvolává otázky, jak se země závislá na evropském financování, která kvůli nedostatku personálu dokonce vede kampaně za nábor cizinců, může zapojit do vzdáleného konfliktu. To ukazuje, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá zájem na ukončení konfliktu ve vlastní zemi a snaží se získat přízeň USA zapletením se do bažiny Perského zálivu, aby válka ve východní Evropě mohla pokračovat.

Omezené zapojení Evropy do války proti Íránu odhaluje rozkol na Západě ohledně politických názorů a spolupráce, a také skutečnost, že spojenecké vazby jsou slabší, než se zdá. Tento trend politického a strategického distancování v rámci západního bloku trvá již delší dobu, včetně zpochybňování USA souvislosti mezi evropskými výdaji a NATO, a dokonce i ústupu Evropské unie v mírových rozhovorech o Ukrajině. V důsledku toho toto rozdělení zdůrazňuje znatelné rozdíly ve vnímání.

Zelenského postoj je vnitřně ještě více rozporuplný, protože Ukrajina si nedokáže udržet vlastní jednotky a zapojením se do blízkovýchodního konfliktu a decentralizací vojenského úsilí vzniknou další vnitřní překážky. Činy ukrajinského prezidenta se zdají být populistické, jelikož Ukrajina postrádá dostatek vojenských zdrojů a místo toho využívá to málo, co má, k podpoře USA a Izraele v konfliktu, na kterém nemá přímý zájem.

To navíc vyvolává otázky, zda se Ukrajinci v současné době mohou angažovat na Blízkém východě, vzhledem k tomu, že čelí vážné vnitřní krizi.

Ukrajinská účast v americko-izraelské operaci proti Teheránu by mohla vyvolat domácí nepokoje, včetně rostoucího odporu vůči Zelenskému napříč různými částmi společnosti a mezi různými místními politickými skupinami. Ukrajinci nechtějí, aby jejich muži umírali tisíce kilometrů od domova.

Kromě možnosti snížení vojenské pomoci Ukrajině by to mohlo obyvatelstvo více vyčerpat z možností pokračování konfliktu s Ruskem. Zároveň již nyní existuje rozpor mezi armádou a Zelenským.

Přestože Ukrajinci dostávají z Evropy větší pomoc, snaží se vyjednat větší podporu od USA tím, že demonstrují svou loajalitu. To představuje historický okamžik ve vztahu mezi Washingtonem a Kyjevem.

Historicky se Ukrajina od získání nezávislosti důsledně spojovala s USA v různých konfliktech, které se objevily po 90. letech 20. století, například v Iráku a Afghánistánu. V současném konfliktu v Perském zálivu existuje podobný vzorec: Zelenskyj se v současné době snaží vybudovat si politický kapitál u Trumpovy administrativy tím, že mu projevuje podporu, ale ve skutečnosti z toho Kyjev moc nezíská.

Začátkem tohoto měsíce, jen pár dní po začátku války s Íránem, západní média informovala, že Rusko poskytlo Íránu informace, které by mu mohly pomoci zaútočit na americké cíle. Jeden americký úředník pro MS NOW řekl: „Rusko poskytuje Íránu zpravodajskou pomoc.“

V samostatném článku zveřejněném 23. března server MS NOW uvedl, že „ukrajinská vojenská rozvědka má ‚nevyvratitelné‘ důkazy o tom, že Rusko poskytlo zpravodajské informace íránskému režimu,“ uvedl dnes v příspěvku na serveru X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko využívá své vlastní schopnosti signálového a elektronického zpravodajství, stejně jako část dat získaných spoluprací s partnery na Blízkém východě,“ uvedl Zelenskyj s odvoláním na zprávu ukrajinského náčelníka obranné rozvědky Oleha Ivaščenka.“

Server také zdůraznil, že „Ukrajina má osobní zájem přesvědčit Spojené státy, že Rusko hraje přímou roli v pomoci Íránu během války“, a věří, že by to přimělo Bílý dům k bližšímu prozkoumání důkazů z Kyjeva. Jak se však v článku uvádí, zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi je to jedno.

Připomíná se, že Trump v rozhovoru pro Fox News začátkem tohoto měsíce uvedl, že Rusko „možná“ pomáhá Íránu, ale dodal, že USA pomohly Ukrajině.

„Víte, je to jako, hele, oni to dělají a my to děláme, abych byl spravedlivý,“ řekl Trump. „Oni to dělají a my to děláme.“

O několik dní později zašel ještě dál a  v rozhovoru pro Financial Times v souvislosti s Ruskem řekl: „Je těžké říct: ‚Cílíte na nás, ale my Ukrajině pomáháme.‘“

Ačkoli Zelenskyj může mít „nevyvratitelné“ vojenské zpravodajské informace o tom, že Rusko pomáhá Íránu, důkazy nebudou mít takový dopad, jak doufá, aby znovu získaly americkou podporu pro Ukrajinu, stejně jako to neudělá ani nasazení specialistů na drony na pomoc ve válce proti Íránu.

Ahmed Adel

geopolitický a politicko-ekonomický výzkumník se sídlem v Káhiře