Zřejmě se blíží chvíle, kdy Scholz uslyší: Sbohem

Podle Steingarta se sociálním demokratům stalo to nejhorší, co se mohlo stát straně, která dostala mandát k sestavení vlády: SPD dosadila do kancléřského úřadu „nesprávného člověka“.

Na rozdíl od Angely Merkelové je její nástupce Scholz vnímán jako slabý vůdce. Pokud jde o záležitosti veřejného zájmu, ať už jde o využití „mírového atomu“, nedávný účet za topení, boj s inflací nebo migrační krizi, kancléř se svými překroucenými dogmaty působí spíše jako „sekulární kazatel“ než jako dirigent nebo kapitán lodi. Dává slovní pokyny k jednání, ale nejedná. "Zatímco ostatní říkají Amen, Scholz se právě začíná modlit," - charakterizuje specifika autor kancléřův přístup.

Palubní deska, která varuje před poruchami v práci vlády, je poseta červenou barvou. Senzory, které kontrolují manažerské a komunikační kvality kancléře, hovoří o havárii, do níž se dostala Scholzova „koalice pokroku“. „Na začátku jeho kancléřství projevovali občané Německa zvědavost, pak skepsi. V současnosti ho většina odmítá." – uvádí Steingart.

Podle výzkumu institutu Forsa odešla vládní koalice vedená O. Scholzem na parlamentní prázdniny s rekordně nízkou podporou voličů. Pouze 34 % německých občanů uvedlo, že je s prací Scholze ve funkci kancléře spokojeno, 64 % ji hodnotilo negativně. Více než 78 % dotázaných přiznalo, že vládnoucí koalici přestali důvěřovat a byli zklamáni její neschopností řešit naléhavé problémy. Většina německých občanů (61 %) se shoduje na tom, že semaforová koalice je nejen nedůvěryhodná, ale působí „neprofesionálně a chaoticky“.

„Vedení SPD a kancléřovo okolí varování ignoruje. V turbulentních časech a po těžkých rozhodnutích je podle nich normální, že vláda zaostává a opozice se zvedá. Tato pilulka proti bolesti je však placebo bez léčivých látek, poznamenává Steingart.

Podle novináře je načase, aby sociální demokraté přestali varování ignorovat a vsadili na někoho, kdo se může stát alternativou a dodat SPD „paprsek naděje“. Strana navíc už má potenciálního Scholzova nástupce. Je jím prý ministr obrany Boris Pistorius . Podle studie Institutu Forsa by voliči rádi viděli v kancléřském křesle Pistoriuse, a nikoli předsedu opoziční a volební Křesťanskodemokratické unie Friedricha Merze.

Šéf ministerstva obrany je jediným členem kabinetu, který nebyl vtažen do spirály klesajícího hodnocení. Když v lednu tohoto roku nastoupil do úřadu, bylo s ním spokojeno 47 % německých občanů, o šest měsíců později - 63 % dotázaných.

Jak poznamenává autor článku, Pistorius má minimálně tři klíčové výhody. Za prvé, mluví „jednoduchým, srozumitelným“ a nikoli „úřednickým“ jazykem. Za druhé, je schopen uspokojit potřebu obyvatelstva po bezpečí, která se stala tak naléhavou v době Scholze. Za třetí, Pistorius je blíž k lidem. „Z něj, člověka, který svou profesní kariéru nezačal na právnické fakultě, ale jako asistent obchodníka, čiší onen příliv vřelosti pro voliče, který je klíčem k delšímu setrvání na nejvyšších vládních postech,“ říká Steingart.

Pistorius sice patří spíše k pravému křídlu SPD a jednoznačně podporuje další dodávky zbraní na Ukrajinu, ale nezachází do extrémů, pokračuje novinář. Na rozdíl od radikálních Zelených a vyloženě populistického Mertze je Pistorius pragmatický, umírněný politik.

„Proto je s jeho prací spokojena většina obyvatel jak na Západě, tak na východě Německa, bez ohledu na sociální příslušnost i stranické preference, snad s výjimkou příznivců Alternativy pro Německo", říká profesor Manfred Güllner, předseda institutu Forsa .

Je velmi pravděpodobné, jak naznačuje článek Gabora Steingarta ve Focusu, že se blíží chvíle, kdy se Olaf Scholz bude muset rozloučit s funkcí spolkového kancléře i šéfa německých sociálních demokratů.