Plichta s mezidechem

babis pavel
14.1.2023 19:19
Na první pohled vypadá výsledek prvního kola jako plichta mezi Babišem a Pavlem, oba mají 35 procent. Na druhý pohled je tu docela drsný rozdíl - 35 procent Babiš a 65 procent Antibabiš. Nabízí se i třetí pohled, ale napřed je lepší přibrzdit a znovu se nadýchnout a zamyslet. Teprve další hlasování rozhodne, zda opravdu chceme válku, překrmování bank a pohrdání voliči.

Kdyby člověk posuzoval volby prezidenta jen podle kampaně, je to další trafika k ničemu, další soutěž všeználků, kteří nakonec nebudou mít na nic opravdový vliv. Ale optika kampaně, spotů, hesel a většiny televizních debat je zavádějící. Skutečná novinařina pronikala jen obtížně vrstvami drahého marketingu, u kterého rozhoduje víc, co je na účtu, než co je v hlavě.

Když pominu alternativní média, jejichž vliv v té vřavě snadno zanikne, byla to jen soukromá televize Nova a její moderátor Rey Koranteng, kdo skutečně naplnil veřejnou potřebu a umožnil, aby vedoucí kandidáti odpověděli na podstatné otázky ve věcech, které budou v kompetenci vítěze prezidentských voleb. Dal jim na to čas, nenutil je vychrlit celý program za 30 vteřin a neskákal jim do řeči. Kandidáti tak mohli aspoň trochu vysvětlit, o co jim jde a jak toho chtějí dosáhnout.

Co je tím podstatným? Především jsou to věci války a míru - prezident republiky je vrchním velitelem armády a zastupuje republiku na venek. Je tu taky problém ničivé nadvlády finančního sektoru, který nás vysává vysokými úroky, a prezident to může ovlivnit tím, že jmenuje guvernéra ČNB. A v neposlední řadě nás musí zajímat, zda bude prezident respektovat výsledky parlamentních voleb - prezident pověřuje kandidáta na sestavení vlády.

S tou válkou to bylo v této televizní debatě až průzračně jednoznačné. Bývalý premiér Andrej Babiš mluvil o potřebě mírové iniciativy pro Ukrajinu, která by zastavila vraždění na obou stranách. Česko by se toho mohlo ujmout, oběma stranám rozumíme. Vyjmenoval řadu hlav států, které by se pro to snažil získat, nejen francouzského či tureckého prezidenta nebo německého premiéra, ale také V4 nebo Bulharsko, zkrátka kombinaci, do které by se zapojily jak rozhodující mocnosti, tak země na ráně. Generál Pavel rozhodně nesouhlasil, trvá na tom, že jedině NATO je kompetentní, počkáme na summit. Zdá se, že generálovy obzory končí v centrále NATO. Válka přitom vznikla kvůli chiméře, která byla i za Pavlovy účasti nabízena Ukrajině, že se stane členem – a otevře své území americkým základnám na ruské hranici.

Další otázka v kandidátské debatě na TV Nova se týkala boje proti inflaci. Dotkla se tak i problému rozhodující ekonomické moci v naší republice, která je v rukou zahraničního kapitálu a zejména zahraničních bank schopných prosadit cokoliv. Je to jednoduché, peníze, které banky půjčují, vznikají z ničeho, jen z odhadu úvěráře, zda je to dlužník schopen splatit. Úroky z půjček jsou příjmem bank. Vyšší úroky, vyšší příjmy. Komerční bance loni rostl zisk meziročně o 50 procent, České spořitelně o 40 procent. Zahraničním bankám se daří, ale domácí ekonomika je bita.

Generál Pavel řekl, že je pro další zvyšování úrokových sazeb. Zdá se mu, že nový guvernér ČNB dělá proti inflaci málo.To neodpovídá realitě - sazby máme nejvyšší, zvyšovali jsme je jako první, a inflace u nás přesto rostla rychleji než jinde. Je to tak, Česká národní banka zvyšovala základní úrokovou sazbu postupně až na 7 procent, ale nedosáhla tím ničeho, inflace se zasekla u 20 procent. Nový guvernér Michl byl od začátku proti tak vysokým sazbám, a tak po červencovém nástupu do funkce zatáhl za brzdu. Generál Pavel by dal přednost někomu ostřejšímu. Vyslovil se taky proti sílící koruně. Tam je však generál taky vedle, sílící česká měna snižuje korunovou cenu dováženého zemního plynu a má tak jednoznačně protiinflační efekt.

Podobné názory jako generál Pavel vyjádřila i profesorka Nerudová, a Andrejem Babišem to docela otřáslo. Označil české astronomické úroky za národní katastrofu a velké ohrožení konkurenceschopnosti. Zatímco pro české podniky úrokové sazby začínají od 7 procent, v eurozóně jsou o patro níž. Ostatně také Agrofert podobně jako další velké podniky (většinou se zahraničními vlastníky) si půjčuje v eurozóně za dvě procenta, tedy levněji než doma. Jenže menším domácím podnikům se něco takového nepodaří a jsou tak odsouzeny k finanční zátěži, kterou nemusí ustát.

Vidíme tu tedy jasný rozdíl v přístupech, jeden v neprospěch a druhý ve prospěch národního hospodářství. České vysoké úrokové sazby prostě představují další náklad, který se promítá do spotřebitelských cen a pomáhá inflaci vzhůru - a zároveň nabízí berličku pro zvyšování ziskovosti bank v zahraničních rukou. Zato na hlavní zdroj drahoty, rozpadlý světový trh s elektřinou a zemním plynem, který vzešel z válečného konfliktu na Ukrajině a z nepromyšlených evropských sankcí, nemají nápady českých centrálních bankéřů sebemenší vliv.

A nakonec to nejdůležitější. Čím se všichni zapřísahají? No přece demokracií. Tak jak to s ní bude konkrétně?

Rey Koranteng položil našim kandidátům jednoduchou otázku, koho by pověřili sestavením vlády po skončení parlamentních voleb. Byl by to vítěz? Babiš říká ano, rozhodně vítěz. Až kdyby se mu to nepodařilo, bude to někdo jiný. Generál Pavel však nehodlá čekat. Pověří někoho, kdo má lepší skladbu potřebných hlasů. Čili nikoliv vítěze. A co vyjednávání, hledání společných cílů, kompromisy? Máme jen stupňovat vzájemnou nesmiřitelnost? A co voliči, kteří vyjádřili svoji preferenci? Bylo to všechno jenom pro legraci?

Našel bych víc rozdílů v postojích dvou kandidátů, o kterých se bude rozhodovat v druhém kole. Teprve teď to začíná být vážné. Sám bych si nepřál, aby moje vlast byla pouhou podřízenou periférií amerického impéria, krmelcem zahraničního kapitálu, a prezident tu byl jen od toho, aby občané nedostali za žádných okolností šanci.

 

 

Ilustrační foto

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.