Ve spojování je síla. To se ANO a ČSSD od opozice nenaučilo

Jakmile Petr Fiala nastartoval své tažení po vytvoření koalice pravicových, v zásadě studenoválečnických a rusofóbních stran, bylo zapotřebí ihned jednat i v dosavadních vládních úrovních a vyvolat koaliční spojení mezi ANO + ČSSD.

Ještě před rokem by to bylo možné a sázím se, že aby dnes koalice ANO+ČSSD při pokračujících trendů z tehdejší doby mohla mít i přes 40 %.

Lidé oceňují semknutost společné zaměření na cíl a absenci hádek a konfliktů mezi spolupracujícími subjekty.

Zatímco koalice Piráti+STAN či koalice SPOLU tak skutečně téměř příkladně působí, vládní strany ANO + ČSSD trvale působí rozháraně. A když se nedej Bože spojí, jako v případě skandálu ve Vrběticích a rozvrácení vztahu s jedinou geopolitickou supervelmocí Evropy, je z toho trapná tragikomedie, která Česko posunula mezinárodně na úroveň nejzaostalejších východoevropských periférií.

Přitom objektivně se ANO za spolupráce s ČSSD a polospolupráce s KSČM přeměnilo fakticky na a nedeklarovaně na druhou sociálně demokratickou stranu. 4 roky spolupráce posílilo sociální jistoty obyvatelstva nebývalým způsobem.

Co teď?

Dejme si jeden příklad za všechny. Chce to šok, chce to ukázat vnitřní sílu a odvahu.

Svého času Sebastián Kurz, úspěšný rakouský kancléř za lidovce, totálně změnil svou stranu, včetně barvy z černé na tyrkysovou a jejího názvu, povyrážel zatuchlé stranické bafuňáře a za tři měsíce ze své strany udělal poprvé v historii Rakouska volebního lídra.

Pokud se nic v činnosti ANO+ ČSSD nezmění, budou v průzkumech s jedinou výjimkou nedávného průzkumu Medianu zaostávat bez šance na změnu.

Pokud by urychleně jednali, vyvolají takový fičák, tolik žádoucí nenávisti liberálních médií, že se v rychlosti mohou posunout kupředu.

Blábol?

Možná. Ale alespoň by to nebylo čekání na politickou smrt, kde jim opozice až do voleb stále bude opakovat nezvládnuté Vrbětice, což bylo od počátku hloupostí prvního řádu.

Asi tak.