Zbyněk Fiala: Nechci strašit, ale musím
Íránská krize je dobrý obchodní případ. Ovšem ne pro každého. Musíte patřit mezi těžaře ropy jinde než kolem Perského zálivu. Nebo můžete obchodovat s ropnými deriváty na burze, ale pak je dobré mít ty nejlepší informace. A to není nic snadného, protože ne vše, co se v této věci z vysokých míst řekne, je skutečné. Spíše naopak.
Proč si prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce v Íránu a o provozu v Hormúzském průlivu tak často protiřečí? Je to projev zkušenosti, zaznamenané už Švejkem, že situace na frontě se mění každým okamžikem? Nebo je pro prezidenta, obklopeného sborem bojácných kývalů, tak těžké dobrat se k pravdivé informaci? K jinému sdělení, než by chtěl slyšet? Nebo snad má dobré analýzy, ale nevyzná se v nich? Je snad v těch výrocích Trumpa přání otcem skutečnosti?
Ale co když jde o přihrávky obchodujícím přátelům, kteří se dostanou dříve než jiní ke změně Trampova názoru, a tedy i příští ceny na trzích s ropou a finančními deriváty?
Jak píše Bloomberg, bylo to pouhých 15 minut předtím, než Trump upustil od hrozby zničujícího úderu na íránskou energetickou infrastrukturu, když spustily obchody s futures na ropu a akcie v hodnotě mnoha miliard dolarů. Prezidentovy komentáře v příspěvku na Truth Social způsobily, že ceny ropy se propadaly a ceny akcií prudce rostly. Na rozdílech cen před zprávou a po zprávě se tak dalo pohádkově vydělat.
To se stalo 23. března, a něco podobného se pak opakovalo i 7. dubna. Hrozby zničení celé jedné civilizace vystřídala zpráva necelou hodinu před vypršením ultimáta, že bylo s Íránem dohodnuto dvoutýdenní příměří.
Věcí už se zabývá federální Komise pro obchody s komoditními futures (CFCT) a příslušná je i Komise pro burzy cenných papírů (SEC). Pomohl podnět demokratických senátorů, kteří naznačují, že jde o systematickou praxi.
„Tyto podezřelé obchody s ropou vypadají jako otřesný příklad manipulace trhu ze strany zasvěcených osob,“ prohlašuje demokratická senátorka Elizabeth Warrenová. Vyšetřování „je začátek, ale CFTC a SEC by měly dělat svou práci a vyšetřovat vše, co vypadá jako obchodování zasvěcených osob ze strany úředníků Trumpovy administrativy.“
Jenže překvapivá prohlášení prezidenta Trumpa, po kterých následuje přesně opačný vývoj událostí, pokračují. Dohoda o dvoutýdenním příměří vydržela krátce, protože Izrael si u Američanů dodatečně prosadil, že na jeho boje v Libanonu se to nevztahuje. Po jednodenním odmítání nakonec couvl a Hormúzský průplav byl najednou otevřen. Ceny ropy šly dolů.
Ale jen krátce, všechno zmařilo americké rozhodnutí, že íránské přístavy budou nadále blokovány. To se vyřeší, tvrdil Trump, už jsme s Íránem téměř dohodnuti na mírové smlouvě podle našich podmínek, včetně toho, že se vzdají kontroly průlivu i jaderných ambicí. Budeme o tom jednat v sobotu v Islamabádu. Budeme o tom jednat v neděli. Budeme o tom jednat v pondělí, píše postupně na sociálních sítích.
Zprávy agentur se čtou jak napínavý román.
Íránci tvrdí pravý opak. Íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí v prohlášení u příležitosti Národního dne armády uvedl, že „námořnictvo země je připraveno dát nepřátelům ochutnat hořkost nových porážek“.
Írán má nad průlivem kontrolu a zajistí si svá práva „buď u jednacího stolu, nebo v terénu“, uvedl podle polooficiální agentury Mehr první íránský viceprezident Mohammad Reza Aref.
Ceny ropy létají nahoru a dolů jako splašené. A můžete si hodit korunou, co bude dál. Ledaže byste měli někoho blízkého v Bílém domě.
Mně koruna řekla, že to dopadne špatně. Nejsem sám, podobně straší spousta analytiků, i těch, kdo se právě shromáždili ve Washingtonu na jarním zasedání skupiny Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Letecké společnosti připravují krizové plány pro případ, že jim za šest týdnů dojdou zásoby paliva. Z hloubi ropného průmyslu zaznívá varování, že válka, kterou Trump z podnětu Izraelců tak lehkomyslně rozpoutal, zničila mnoho významných těžebních, zpracovatelských a přístavních zařízení, a takl jejich opravy a obnova mohou trvat řadu let.
Jak se budou vyvíjet ceny ropy, pokud se bude krize podobným způsobem natahovat? Americký ekonom Paul Krugman, Nobelova cena 2008, dlouholetý sloupkař New York Times, nyní v důchodu, napsal úvahu na toto téma zhruba měsíc po začátku války. Do hry vstupují rozsah narušení dodávek ropy a míra pružnost trhu.
Narušení může být menší, střední nebo velké a každý vyšší stupeň cenu ropy zvyšuje. Pružnost trhu popisuje naši schopnost se bez ropy a produktů z této suroviny, tedy například bez benzinu a nafty, obejít. Nulová pružnost znamená, že to není možné, a tak zaplatíme, co nám nadiktují. Pružnost 0,1 znamená, že cena roste desetkrát rychleji než pokles spotřeby, který to má vyvolat (a cenu trochu regulovat).
Krugman vycházel z americké reality a ze zkušeností předchozích ropných šoků. Nicméně jako inspirace je to užitečné. Vidí také rozdíl mezi krátkodobým dlouhodobým efektem. Dlouhodobě nás vysoké ceny odeženou od ropy, přestaneme ji používat. Ale o tom si teď můžeme leda vyprávět před usínáním, protože teď na ropě visíme. Krátkodobé efekty proto budou strašné:
Existují dva hlavní zdroje nejistoty. Prvním je to, že nevíme, kolik ropy se podaří z Perského zálivu odčerpat. V současné době je dodávka ropy drasticky omezena, avšak ne o celých 20 milionů barelů ropy denně, které dříve proudily Hormuzským průlivem. Saúdská Arábie disponuje ropovodem, který jí umožňuje přepravovat část své ropy k Rudému moři; Omán má ropovod, který část ropy vede kolem průlivu. A Írán propouští miliony barelů své vlastní ropy. Zda všechny tyto „úniky“ budou pokračovat, závisí na průběhu války.
Za druhé, jak vysoko musí ceny stoupnout, aby potlačily určitou poptávku? Z předchozích ropných šoků víme, že cenová elasticita poptávky po ropě je nízká – to znamená, že i velké zvýšení cen způsobí jen malý pokles poptávky. V současné krizi však záleží na tom, jak nízká ta elasticita skutečně je, a tady jde o číslo, které nelze přesně odhadnout.
Jaký je tedy rozumný rozsah možností? Zvažoval jsem tři scénáře narušení dodávek ropy: scénář „nízkého narušení“, ve kterém se dodávky sníží „pouze“ o 8 procent oproti normální úrovni, střední scénář, ve kterém dodávky klesnou o 12 procent, a scénář vysokého narušení, ve kterém klesnou o 16 procent. Zvažoval jsem také tři alternativy cenové elasticity poptávky po ropě: „vysokou“ na úrovni 0,2, střední na úrovni 0,15 a nízkou na úrovni 0,1. A předpokládám, že bez této války by cena ropy Brent činila 65 dolarů za barel.
V takovém případě dostanu následující matici:
Scénáře ceny ropy Brent v USD za barel
Vysoká pružnost Střední pružnost Nízká pružnost
Nízké narušení 99 113 150
Střední narušení 123 152 233
Vysoké narušení 155 2087 372
https://paulkrugman.substack.com/p/the-oil-crisis-is-about-to-get-physical
Ano, čtete správně. Pokud dojde k nejvyššímu narušení dodávek (uzavření průlivu bude trvat dlouho) a narazí na nízkou pružnost trhu (způsobenou i vysokou dopravní náročností ekonomiky a nízkým podílem elektromobility), může se trh odvíjet od pětkrát vyšší ceny ropy než před válkou. Nechci strašit, ale musím.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 246x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.