Čínské slovo do pranice

Fiala Zbyněk
15.2.2024 06:56
Debaty o energetické koncepci by měly více využívat reálné zkušenosti ze světa. Nejvíc se toho děje v Číně.

Volím bulvární titulek, ale jde o reakci na komentář pana JiB v reakci na některé naše příspěvky o energetice, které vyžadují seriózní, byť polemickou diskusi. Osobně věřím v prudký rozvoj obnovitelných zdrojů energie poté, co novely některých zákonů otevřely, a ještě dále otevřou dosud uzamčený prostor pro jejich smysluplné využití, jak jsem o tom psal minule.

https://vasevec.parlamentnilisty.cz/domaci-politika/kam-miri-ceska-energetika

Mám za to, že nástup komunitní energetiky a s odstupem i agrovoltaiky spolu elektromobilitou zásadně mění pravidla hry. Není nadnesené označení, které tomu říká demokratizace energetiky.

Nemohu souhlasit se základním tvrzením pana JiB, že důsledkem decentralizace energetiky a nových metod vyrovnávání výkyvů obnovitelných zdrojů, jako je akumulace a flexibilita výroby a spotřeby, bude zdražení energie. Nebo, že „společnost na tom bude tratná díky nižší efektivitě, která se zákonitě projeví v cenách. Nejhůř to dopadne na běžné spotřebitele, kteří nebudou moci se do tohoto byznysu zapojit, ale kteří to celé zaplatí.“

Takhle se dalo argumentovat před dvaceti lety, kdy se s obnovitelnými zdroji začínalo a nikdo o nich nic nevěděl. Dnes je však naopak zřejmé, že to byly obnovitelné zdroje, co zabránilo trvalému zvýšení ceny energií a tlačí jejich hladinu dolů.

Často se tvrdí, že to byla nerovná soutěž, protože do trhu zasáhly dotace na straně investičních i provozních nákladů OZE, nemluvě o přednostním výkupu jejich elektřiny do sítě. Když pominu, že u nás se to s dotacemi roku 2008 přehnalo, aby se obnovitelné zdroje veřejnosti znechutily, jde o standardní postup při nástupu nové technologie. Ta se může těžko prosazovat, když začíná s málem, protože na nohy ji postaví až ekonomie množství.

Méně se ví o dotacích fosilních zdrojů, které byly vyšší než dotace OZE i v době jejich rozjezdu. Ve starší zprávě ze zdrojů OECD jsem našel, že odhadovaná hodnota celosvětových dotací na spotřebu fosilních paliv v roce 2016 se snížila o 15 % na 260 miliard dolarů, ale pořád byla skoro dvakrát vyšší než dotace na OZE ve výši 140 miliard dolarů. Největší podíl globálních dotací, které zvýhodňují spotřebu fosilních paliv, šel na umělé udržování nízkých cen elektřiny (41 %) před ropou (40 %) a zemním plynem.

V Británii činily dotace na OZE o 20 miliard liber méně než dotace fosilních paliv, když zahrneme celé období od jejich významnějšího nástupu roku 2015 do roku 2022.

https://www.theguardian.com/environment/2023/mar/09/fossil-fuels-more-support-uk-than-renewables-since-2015

Jak ekonomie množství funguje, vidíme třeba v Číně, kde výroba fotovoltaických panelů zahlcuje svět stále levnějšími a výkonnějšími výrobky. Američané jsou z toho zoufalí, protože je tato konkurence ničí, přestože nové americké dotace do OZE pětkrát převyšují dotace fosilních paliv. Ale přišli s tím pozdě.

https://prosperousamerica.org/u-s-solar-industry-threatened-by-chinas-overproduction/

Čínská produkce fotovoltaických panelů podle posledních šetření dvakrát převyšuje aktuální poptávku. Ta však znovu vzroste, zejména v Evropě po přijetí aktualizované směrnice o snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040.

V samotné Číně se má během letošního roku kapacita fotovoltaických elektráren zdvojnásobit na 1000 gigawattů. Nějaké uplatnění tedy ty panely najdou. Pro srovnání – jeden blok Temelína má 1 GW, ale vyrobí zhruba desetkrát víc než srovnatelná solární kapacita. V Číně tedy budou mít solární kapacitu 100 temelínských bloků, ale z toho 50 jich postaví během jediného roku. Vedle toho se rozvíjí větrné parky a přesouvají se i do pobřežních vod.

Číňané sami jsou zaskočeni tempem rozvoje obnovitelných zdrojů, a tak začínají zkracovat termíny dekarbonizace. Očekávaný vrchol využití uhlí už mají možná za sebou, měl být 2030. Zkrátí zřejmě i termín uhlíkové neutrality původně plánovaný na rok 2060. Kdyby to zdražovalo elektřinu pro spotřebitele, byli by opatrnější.

V loňském roce čínské investice do „čisté energie“ (nejspíš i do jádra) vzrostly meziročně o 40 % na 6,3 bilionu jüanů (890 miliard dolarů) a byly to vlastně jediné investice, které v Číně toho roku zaznamenaly růst. Pro srovnání, jsou téměř stejně velké jako celkové globální investice do fosilních paliv v roce 2023.

Odvětví čisté energetiky tak byla největším motorem celkového hospodářského růstu Číny. Bez růstu v odvětvích čisté energie by čínský HDP místo o 5,2 % vzrostl pouze o 3,0 %, tvrdí čínští statistici. Žádné snížení efektivnosti se tedy nekoná.

https://www.carbonbrief.org/analysis-clean-energy-was-top-driver-of-chinas-economic-growth-in-2023/

Neméně zajímavá je zpráva BloombergNEF, která se věnuje celkovým investicím do přechodu na novou energetiku. Uvádí, že nejvíc investic teď teče do elektrifikované dopravy, takže obnovitelné zdroje energie se ocitly až na druhém místě. Třetím největším zdrojem investic do přechodu na novou energetiku byly energetické sítě, které jsou klíčové pro uvedení nových obnovitelných zdrojů energie do provozu, a to ve výši 310 miliard dolarů.

A teď pozor: Podle BNEF globální tempo investic do rozvoje obnovitelných zdrojů kleslo z dřívějších 25 procent na polovinu. Proč? Je to způsobeno celosvětově klesajícími náklady na solární moduly a čínské větrné turbíny. Zatímco investice do solárních elektráren vzrostly o skromných 12 % (na 393 mld. USD), kapacita poskočila o 64 % a loni přibylo odhadem 414 GW.

https://www.rechargenews.com/energy-transition/electric-shock-cheap-chinese-wind-turbines-help-transport-trump-renewable-energy-in-1-8-trillion-transition-spend/2-1-1590293

Stabilizace sítě je pak pochopitelně oříšek. Čína mění svůj energetický systém způsobem, který snižuje platby poskytovatelům solárních služeb a zároveň zvyšuje ziskovost skladování energie, píše k tomu Bloomberg. Podle odborné publikace International Energy Network přijalo nejméně 20 z 35 čínských provincií a regionů takové režimy sazeb za elektřinu, které snižují ceny uprostřed dne a zvyšují je v ranních a večerních špičkách. Tyto změny pravděpodobně sníží příjmy solárních elektráren v době výrobní špičky a zároveň zvýší zisky skladovacích systémů, zejména baterií, které mohou nakupovat energii, když jsou ceny nízké, a prodávat, když rostou.

Panely jsou sice levné a čisté, ale vyrábějí energii pouze tehdy, když svítí slunce, takže některé sítě mají uprostřed dne příliš mnoho elektřiny a v noci jí mají málo. Řešením je přesunout přebytečnou energii v poledne, a to buď geograficky, nebo časově. Čína již investovala velké prostředky do prvního z těchto řešení a vybudovala řadu dálkových přenosových linek, které spojují rozsáhlé slunečné pouště s přeplněnými megaměsty. Podle agentury BloombergNEF se očekává, že Čína v letošním roce také více než ztrojnásobí počet instalací pro skladování energie, částečně díky rostoucímu rozdílu v cenách ve špičkách.

https://www.bnnbloomberg.ca/china-s-electricity-pricing-shifts-in-blow-to-solar-power-boon-for-batteries-1.2009847

Díval jsem se na čínské spotřebitelské ceny elektřiny, není tam ten strašlivý hrb naší energetické krize a není tam ani tendence růstu. Ale je tu pochopitelně otázka, co s nimi udělá přechod na spotové obchodování, kdy v poledne, kdy doma nikdo není, bude proud skoro za nic, a večer, kdy jsou doma všichni, za hodně.

Když se vrátím k naší malé polemičce s panem JiB, jehož názorů si velice vážím, půjde o to, zda budou čeští spotřebitelé z tohoto byznysu nadále vyřazení, jako dnes, nebo zda na něm mohou také vydělat. Je to jako s dávnou otázkou Rádiu Jerevan, zda i v komunismu budou mít lidé peníze. Odpověď byla stručná: „Někteří ano, někteří ne.“

Celá revoluční změna našeho energetického systému není postavena jen na vlastní výrobě elektřiny ze střešního panelu a na možnosti ji s někým sdílet. Je postavena i na možnosti sdružovat tuto výrobu (energetické komunity, sdružení) a koordinovat ji (flexibilita), případně vytvářet společné kapacity akumulace, které jsou výhodnější, než když jsou určeny pro spotřebu jedné domácnosti. Jak velké budou ty komunity, to zatím nevíme. Teď budou předpisy hauzírovat s nějakými čísly, ale třeba pohled do Belgie, kde už jsou dál, víme, že mohou vznikat hodně velká družstva s vysokou mírou využití svých zdrojů.

Tato družstva jsou profesionálně řízena. Také u nás se pracuje s funkcí energetického manažera. Některá města, jako třeba Tábor si ho už zřídila a mají detailní rozvojové plány, další pracují na úrovni venkovských MAS, jako třeba Opavsko. Vedle toho se ukazuje, že rozvoj energetických systémů na venkově, zejména agrovoltaiky, bude směřovat k lokálnímu využití elektřiny na sušení, chlazení a pohony, kde výkyvy produkce energie nejsou důležité, pokud nejsou extrémně dlouhé. To sníží zátěž sítě i finanční rizika vyplývající z kolísavých spotových cen.

Něco zvládnou i předpisy. Například školy a další veřejné instituce v plném vlastnictví obce nebo státu mohly dostat investiční dotaci, ale jen s podmínkou, že 80 procent této energie spotřebují samy. Což je o víkendu neb o prázdninách dost těžké. Kdyby to poskytly hospodě nebo prodejně, které naopak ožívají o víkendu a prázdninách, dávalo by to větší smysl. Takových bariér najdeme spoustu.

To, co nás teď čeká, bude průzkum bojem, žádné velké sdílení elektřiny jsme tu zatím neměli. Městská nebo obecní energetická sdružení mohou být limitována kapacitou distribuční sítě a budou proto o to víc orientována na akumulaci a koordinaci. Dnes se dělá akumulace jen trochu a jen ve velkém, ale může se dělat mnohem víc za koordinovaného zapojení drobného.

Je dobré také vědět, jak akumulace snižuje náklady stabilizace sítě. Ukazuje to první velký projekt Elona Muska v Jižní Austrálii, kde postavil akumulační kapacitu 100 MW. Zavedení baterie snížilo náklady na regulaci rozvodné sítě v Jižní Austrálii o 91 procent!!

https://en.wikipedia.org/wiki/Hornsdale_Power_Reserve

 

 

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

Ještě k té Austrálii. Z dostupných zdrojů je zřejmé, že hlavní efekt (obchodní přínosy) se týkájí:

- stabilizace frekvence sítě,

- dále stabilizace dodávek cestou superrychlé reakce při výpadcích (tuším 70 MW  po dobu 10 minut (11,7 MWh), 30 MW na 3 hodiny (90 MWh); To umožní menší využívání plynových generátorů pro zajištění stability sítě.)

- zisk posunem prodeje elektřiny do spotově výhodnějších cen během dne(zejména v létě, kdy roste spotřeba na klimatizace apod.)

Jde přednostně o krátkodobou stabilizaci výroby (v rámci hodin až v rámci cyklu den/noc) z větrníků, které mohou fungovat jinak než slunce i v zimě (nemluvě o tom, že i u slunce W/m2 je vyšší než u nás,  pohybuje se odhadem (program SunCalc) během roku min o 1/10 více)

Výsledek je to dobrý, nechci hledat mouchy na všem - ale otázka pokrytí elektřiny, potažmo tepla v našich podmínkách během 2,5 měsíců to neřeší ani neinspiruje.

 

 

luis

Ty články z hlediska vyhodnocení reálných možností a také z hlediska - dnes už k tomu nastal nejvyšší čas - přehledu dosažených výsledků, jsou poměrně plytké. Stále v nich hrají hlavní housle vize a nikoliv realita, se kterou můžeme počítat v době, kdy rozhodujeme o investicích (tedy kam a jak investujeme peníze, které ukrademe jinému životně důležitému účelu nebo si je vypůjčíme).

Takže  je psané rámcově pravda, ale prakticky nevyužitelná. Připomínka k prvnímu doporučenému zdroji informací:

Třeba  "...Čím větší území uvažujeme, tím kratší je období v roce, kdy vůbec nefouká nebo nesvítí..."  je pravda, ale co jsem živ, neslyšel jsem ani zmínku o smlouvě, která by zavazovala Německo k zimní výpomoci větrnou energií v ČR. Oproti tomu (jinde) o přetěžování naší elektrické rozvodné sítě pro dopravu elektřiny ze severu Německa na jih bylo popsáno dost.

Nebo třeba  v odpovědi na otázku (volně řečeno) "jak přežit zimu" neodpovídá "...VII. Krátkodobá akumulace (pro den a noc)..."vůbec. Nehledáme přece odpovědi na otázky krátkodobé akumulace.

Podobně 3 okruhy možností ("...III.Co nejširší portfolio obnovitelných zdrojů...  IV. Řiditelné zdroje energie včetně jádra... V. Sítě, propojení a dovoz...") popisují leccos v principu správně, z povrchnosti míjí však hlavní souvislosti: Třeba to co jsem na tomto webu již uváděl, že určitý poměr větrné a sluneční elektřiny (viz mnou zmíněný Protivanov) už dnes dovoluje nejen vzájemnou kompenzaci výpadků jednoho z uvedených zdrojů, ale hlavně vypnutí a hlavně zapnutí FVE i větrníku řádově ve vteřinách, minutách, max. desetiminutách. Tuto schopnost nemají tuším při zapínání ani plynové, ani jaderné zdroje.

Proč tedy nečteme nikde, třeba že (Modelový příklad: model A........)

 a) "x" GW z FVE rovnoměrně rozmístěných po území republiky, kdy 2/3 jsou soustředěny na jižní Moravě nebo v jiném regionu s vyšším osvitem

b) plus "y" GW z větrníků nerovnoměrně rozmístěných po území republiky, kdy 2/3 jsou soustředěny ve větrných exponovaných oblastech 

Dovolují vzájemnou kompenzaci výpadků třeba z 30%

c) to vše spolu s "z" GW z mizivého počtu přečerpávacích elektráren, kde už další možnosti jsou silně omezené

Zvyšuje vzájemnou kompenzaci výpadků třeba na 35%   

d) to vše spolu s "ž" GW z mizivého počtu dlouhodobých baterií, kde už další možnosti jsou silně omezené  (a navíc asi proud z nich půjde v případě potřeby jen do kritických infrastruktur)

Zvyšuje vzájemnou kompenzaci výpadků třeba na 36,5%  

a už vůbec nečteme, že optimum by bylo ["x+i"; "y+j"; "z+k"], což by dovolilo vzájemnou kompenzaci výpadků do výše 41 %, což je investice reálná, ufinancovatelná, a návratnost této optimální investice je lepší v porovnání s jiným variantami (Temelín, uhlí, LPG...) a že tudíž z toho optima vyplývá nutnost tolik a tolik GW zajisti pro dokonalou kompenzaci jinými klasickými zdroji v poměru (stávající jádro: stávající vodní: a nezbytně nutná výše plynu: a nezbytně nutná výše uhlí:)a už vůbec nečteme, že takto vyvážený stabilizovaný systém vyžaduje :

sezónně v zimě tolik a tolik GW (další fosil, další jádro)  

sezónně v létě tolik a tolik GW (další fosil, další jádro)

Tento mnou navrhovaný postup myšlení vychází z upřednostnění slunce a větru a přitom brání extrémismu, který by se bez dotací zhroutil v prvním roce. Je to snad postup či myšlenkový vzorec nelogický? Nikdo takto ještě neuvažoval? Bojíme se snad evropských institucí, které vyhlašují vize, přičemž zjevně umí jen násobit a sčítat ale na  složitější matematiku (jako je třeba dělení) ještě nedosáhli?

Proč takto neuvažuje ve shodě vědecká i politická sféra?

Není náhodou tento vzorec obecně platný i pro jiné evropské země - pouze s tím rozdílem, že oni si tam dosadí příznivější hodnoty rozlehlosti teritoria, větrných a slunečních podmínek (když už nepočítají s tím, že by ještě vypomohli nám).

Je snad někde uplatňován vedle vizí nějaký logičtější, efektivnější vzorec myšlení pro dosažení optima, než který uvádím (uvedl bych i jiné)?

Sem s ním! a můj návrh s radostí zahodím a omluvím se, že jsem zdržoval nebo zaváděl na zcestí!

 

Druhý doporučený zdroj informací je na tom podobně (jak odvětil jeden pistolník v dávné kovbojce šerifovi, který jej přišel zatknout: Půjdeš se mnou, chlape!  "To je teoreticky správné, prakticky však zcela neproveditelné").

Ad dlouhodobé baterie... "....Ty poslední pracují až v multi-megawattové oblasti(sic!) a dokáží zajistit tyto výkony po řadu (kolik?)  hodin. Jejich účinnost přesahuje i 90 %. Mohou absolvovat až tisíce cyklů hlubokých vybití a nabití. I když omezená životnost je stále jejich jistou slabinou. Stejně jako hrozba destrukce a vzplanutí.....":

Výroba i zimní spotřeba se s MW nespokojí, tam jde o GW. A MW je pouhá tisícina GW. Takže chápu nadšení (třeba i pana Zbyňka Fialy) z vize či blízké budoucnosti, při zaplavě čísel nových ploch FVE v GW i zmínky o bateriích v MWh, kdy jen malá část je dlouhodobého/sezónního rázu), ale:

Příklad: zpráva o zvýšení plochy FVE z 1000  GW na 2000 GW a zpráva o zvýšení akumulace z 1000 MWH na 2000 MWh znamená pouze jedno:

Zimní spotřeba je protěžovaným alternativním zdrojem pokryta zlomkem procenta(jde o tisíciny, podle toho kde)poměr potřebné dlouhodobé akumulační kapacity k objemu výroby a zimní spotřeby se (příklad 6 hodin slunce svitu (1000MWh/6000GWh) se prakticky nezměnil na (2000MWh/12000GWh).

    Ve skutečnosti je tempo růstu kapacity akumulace pomalejší než tempo růstu plochy FVE a časem se poměr skutečné dlouhodobé akumulace vůči kapacitě zdrojů pro zimní spotřeby se zhoršuje (viz citace z článků pana Zbyňka Fialy:"...Současná kapacita fotovoltaiky je 3,5 gigawattu špičkového výkonu, vláda plánuje zvýšení na 10 GW, tedy za šest let na trojnásobek. Svaz moderní energetiky doporučuje 15 GW ze slunce a ještě 2,5 GW z větru, U nás je zatím největší sestavou úložiště SIESTORAGE od firmy Siemens umístěné v Mydlovarech firmou E.ON. Jeho výkon je až 1,6 MW (i když je smlouvou o připojení omezen na 0,99 MW) a kapacita 1,75 MWh, ta se může rozšířit až na 10 MWh.")

     Toto tedy není úplně přesný příklad, jen moje pouhá ilustrace, že i když se láhev zvětšuje, je úzké hrdlo láhve pořád stejně úzké (pokud je vstupní omezující podmínka že i v zimě musí hrát vítr a slunce prim, ať to stojí, co to stojí).

 

 Na závěr z jiného soudku: Jak tak čas (a peníze) pomalu běží, je nabíledni:

- kolik se DOPOSUD investovalo do snižování CO2 a do snižování teploty v celém světě (přímo, tj. investice+dotace i nepřímo, tj. tzv. "vyvolané" investice, nebo útlum výroby zvýšené ceny energie...)

- kolik DOPOSUD klesl obsah CO2 ve světě

- kolik DOPOSUD klesla teplota ve světě

Myslím, že to jsou legitimní otázky, stejně jako se na první pohled zdá být legitimní otázka, jaká bude další vize?

(případná odpověď s odkazem na časový posun účinku oproti opatření jen poukáže na potřebu revizí vizí)

 

JiB

Malinko se musím opravit. Občas na TZB-info vyjde i nestranný článek. Včera například uveřejnili zajímavý rozhovor o Státní energetické koncepci. Vřele doporučuji si jej přečíst. Ten pán v něm velice hezky a s nadhledem glosuje současnou situaci. Až si říkám, kde na tak inspirativní myšlenky chodí ... {#emotions_dlg.wink}.

https://energetika.tzb-info.cz/26475-je-statni-energeticka-koncepce-stezejnim-strategickym-dokumentem

 

Škoda jen, že třebas onen rozhovor dnes už není na titulní stránce TZB-info.cz , když některé jiné, které na titulce zůstaly, jsou i týden staré...

 

 

JiB

Pane Fialo, 

tepelné čerpadlo je hodně drahá věc, která se dnes masivně instaluje zejména do novostaveb, proto aby stavitel splnil požadavky stavebního zákona, který má také značné požadavky na nízké tepelné ztráty budovy a pak na starší objekty protože Zelená úsporám. Nevšiml jsem si, že by někdo instaloval TČ na nezateplený dům. Ale i kdyby náhodou ano, nic to nemění na tom, že je vrozenou vlastností tepelných čerpadel, že se snižující se teplotou média, ze kterého odebírá teplo, strmě klesá jeho účinnost! A to bez ohledu na to, zda vytápíte objekt s velkými a nebo malými ztrátami. Podstatné je, že tepelná čerpadla díky tomu dramaticky zvyšují spotřebu elektrické energie v době, kdy je rapidní pokles její nabídky, protože FVE žádnou EE nevyrábí. V takovou chvíli jsou vám baterky k ničemu, protože je máte dávno vybité.

Nemluvě o tom, že i kdyby je měl někdo plné, domníváte se, že by elektřinu z nich prodával ČEPSu pod cenou? Proč by to dělal?!

 

PS: čím to, že když se za poslední roky díky zelené úsporám velmi masivně zainvestovalo jak do FVE, tak do baterií, nám rapidně stouply účty za elektrickou energii?! A to nejdříve za silovou elektřinu, nyní  poplatky za systémové služby! Není to trochu v rozporu s Vašimi argumenty? Jaký je Váš předpoklad na příští rok, budou sníženy za systémové služby, když ČEZ letos zprovoznil velké bateriové úložiště v Ostravě? Podle Vaší logiky by to tak mělo být.

 

zbynek-fiala

Elektrické vytápění tepelnými čerpadly je obětí drsné reklamní kampaně, která úmyslně přehlížela, že to má smysl jen v zatepleném bytě. 

Náklady na systémové služby snižuje akumulace do baterií, u nás popelka. Přečerpávacích elektráren už moc nepostavíme, ale bateriových úložišť snad ano. Podívejte se prosím na to, čeho dosáhl Elon Musk v Jižní Austrálii, kde klesly náklady stabilizace sítě na desetinu. Tam je nejzajímavější, jak toho bylo dosaženo relativně nepatrnou kapacitou úložiště, ale proti tomu i nepoměrně rychlejší reakcí než běžné zdroje. Úložiště stálo 50 milionů dolarů roku 2017. Pravda, bylo tenkrát největší na světě. Sezónní akumulace bude pochopitelně něco jiného, ale akumulace tepla bude mnohde dostupná (u opuštěnných hlubinných dolů ap.) 

Hornsdale reduced network costs by about A$116 million (US$76 million) in 2019, according to Aurecon, savings Heron said would be passed on to businesses and households in the state. The battery’s introduction also slashed the cost to regulate South Australia’s grid by 91 per cent, bringing it in line with other regions in the nation, according to Aurecon.

https://www.bnnbloomberg.ca/two-years-on-musk-s-big-battery-bet-is-paying-off-in-australia-1.1397179

 

JiB

TZB-info je web, který se problematice OZE věnuje dlouhodobě, ovšem spíše na straně nekritické podpory OZE. Ve Vámi linkovanem článku se příkladně jeho autor dopouští hrubého omylu, když tvrdí, že elektrifikací vytápění lze docílit větší efektivity. Jsem hluboce přesvědčen o opaku. Elektrifikace vytápění budov v kombinaci se zvyšujícím se podílem OZE má třebas klíčový podíl na strmě rostoucích nákladech za systémové služby. Tzn. za dramatické zdražování regulované složky ceny elektrické energie.

Čímž se také dostáváme k Vašemu tvrzení v článku, že OZE by měly snižovat ceny energií. OZE sice snižují cenu silové elektřiny a to ještě jen v letních měsících, ale dramaticky zdražují regulovanou složku ceny. Což nejvíce postihuje nízkopříjmové domácnosti. Bez ohledu na to, jak šetří elektrickou energií se jim účty za ni výrazně zdražují.

zbynek-fiala

Hodně zajímavého o akumulaci se dá najít i v českých zdrojích. Počínaje mým oblíbeným TZB info, kde ty možnosti vypočítává Jiří Zilvar

https://energetika.tzb-info.cz/25746-10-zpusobu-jak-v-zime-zajistit-dostatek-nizkoemisni-energie

 

Věcná je úvaha, že trocha fosilu v rezervě na pár týdnů v zimě nikoho nezabije. 

 

a techničteji popsané od Vladimíra Wagnera na O energetice

https://oenergetice.cz/akumulace-energie/velky-prehled-vyuzivane-i-perspektivni-technologie-akumulace-energie

 

 

 

 

JiB

Dobrý den všem!

Nečekal bych, že těch několik málo mých útržkovytých poznámek vyvolá takovou silnou odezvu. Docela mi to lichotí {#emotions_dlg.wink}.

Jinak díky, Luisi, že jste to za mě na chvíli vzal. Je vidět, že mé přípisky nejen čtete, ale snažíte se jim i porozumět. Na revanž Vám chci sdělit, že Váš způsob zapojení obnovitelných zdrojů společně s TČ vidím asi jako nejoptimálnější způsob pro ty co si takovouto investici mohou dovolit. Chtělo by se říct příkladný. Bohužel většina majitelů TČ a FVE funguje po většinu roku, kdy je energie relativně dostatek, v režimu samozásobitelství ovšem v zimním období sosají EE k vytápění ze sítě čímž dramaticky zvyšují nároky energetickou soustavu. Neboť se snižujícími teplotami strmě klesá účinost TČ až se při nízkých teplotách mění na klasický neefektivní přímotop. 

K článku samotnému:

- osobně mám trochu problém s tím, když se šermuje s tvrzením, že dotace na tradiční energetiku jsou vyšší než dotace do OZE. Tento argument zaznívá poměrně často, ovšem bez uvedení toho, v čem konkrétně by to mělo spočívat. Mě osobně svět až tak nezajímá, mě zajímá co je zde u nás a zde si nic nevybavuji. Naopak vidím, že třebas mnohé banky buďto zcela odmítají financovat projekty klasické energetiky a nebo za vysoký úrok. Na rozdíl od projektů OZE. Ale možná, že mi jen něco uniklo, nemohu vyloučit. 

- Co se týče Číny, tak to je bezesporu velmi inspirativní země, která za posledních několik desítek let učinila značný hospodářský pokrok a zcela jistě stojí za to ji bedlivě sledovat, brát si z ní poučení a inspiraci. V tomto jsem s Vámi ve shodě. Problém vidím v tom, že asi nikdo z nás není schopen porozumět znakům rozsypaného čaje a jsme tak odkázaní na to, co kdo o ní napíše. Respektive co zmíní a o čem taktně zamlčí. Co jsem třebas já zaznamenal, tak Čína nerozvíjí pouze projekty OZE, ale masivně buduje všechny druhy elektráren a to včetně jaderných(!), ale také uhelných. V tom vidím dosti podstatný rozdíl od toho, co se děje v EU a u nás. Osobně se domnívám, že se Čínané výrobou EE z OZE budou snažit šetřit fosilní zdroje na období, kdy OZE nejsou k dispozici, zatímco v našich končiná je ambice těmi OZE fosilní zdroje nahradit. Což si myslím, že nebude dobře fungovat. Neboť to bude mít řadu negatvních vedlejších dopadů.

- Skladování EE jsme již probrali. Ostatně i Luis níže to připomíná. Nevidím proto důvod se opakovat natož cokoli na tom měnit.

- Osobně jsem přesvědčen o tom, že je docela jedno, jestli máte FVE na střeše, nebo na poli. Jestli jejich provozovatele budete nějak slučovat do družstev či virtuálních elektráren. Pořád bude platit to, že vám budou dodávat EE v průběhu roku velmi nerovnoměrně a tudíž je budete muset doplňovat nějakým jiným zdrojem energie. V Číně předpokládám, že to bude klasické uhlí. U nás je uhlí, které bychom mohli těžit u sebe doma, zapovězeno, je enormě zatěžováno hendikepem emisních povolenek, které pokud vím Číńané nepraktikují a tak vylučovací metodou to u nás bude v dominantní míře plyn. Který nemáme z vlsatních zdrojů a který tak budeme muset draze kupovat. Přičemž lze předpokládat, že místo decentrální kombinované výroby tepla a EE to budou naopak velké centralizované zdroje, které budou neefektivně vypouštět odpadní teplo pánu Bohu do oken.

- Celá tato"přestřelka" začala mou reakcí na Článek pana Paroubka v němž pochyboval nad nustností u nás stavět nové zdroje JE. Proto bych to uzavřel tím, že u nás jaderné zdroje dodávají cca 1/3 elektrické energie. Životnost JE má sve limity a současně platí, že výstavba JE je velmi zdlouhavá věc. Proto pokud nechceme aby nám klesl podíl stabilních bezemisních zdrojů JE, pak již nyní musíme začít budovat nové reaktory v Dukovanech. Osobně jsem přesvědčen, že to je v našem zájmu. Pořád tu pak ještě zbydou 2/3 trhu s EE na to aby se OZE a celý Green deal mohl předvést v praxi. Myslím, že prostor je dostatečný. Konec konců Čína nám v tomto může být inspirativním příkladem ... aneb jak jste to psal "Čínské slovo do pranice"?

zbynek-fiala

Dobré téma, příště

 

luis

Díky za cenné informace.

Nicméně, nic z uvedeného (omlouvám se, že do toho vstupuji takto, pan JiB jistě nepotřebuje advokáta) nevyvrací ale spíše potvrzuje, tvrzení pana JiB: "...akumulace elektřiny je záležitost, které reší výkyvy v rámci dne (max několika dní). nikoli však týdnů natož měsíců...".

        Dodám k tomu jen to, že mně stále schází to hlavní: Jaký zdroj pokryje potřebu elektrické energie v zimním období, minimálně 2,5 měsíce v roce, KDYŽ SLUNCE NESVÍTÍ ?

Budou to Baterie? Jádro? Vítr? Sdílení v rámci ČR? Plyn? Uhlí ? Sdílení v rámci EU? Sdílení mezi Saharou a Moravskou branou? Změna zákonů?(jaký zákon by to proboha musel být? Přírodní? Fyzikální?)....

V jakém (jistě obrovském) rozsahu to bude možné? Na čí bedra padnou zbytečné náklady chybného rozhodnutí? 

Kdy to bude? 

U mne tento problém (potřebu elektřiny pro TČ) řeší vlastní nebo zadarmo (za cenu dopravy) získané dřevo, spálené  v krbové vložce.

Co to bude v rámci ČR, Číny, Evropy a Světa? 

Zásadní posun v celé problematice (tím myslím prospěch obyčejného občana v libovolném státě) přinese odpověď na tuto otázku a nikoliv to, zda (teoreticky konstruovaná) uhlíková neutralita bude v té či oné části světa v roce 2030 nebo v roce 2100.

Technologický pokrok a změny zákonů to pouze uspíší a tato otázka se stane naléhavější, protože dosud to je pouze jedno z (opomíjených) hlavních kritérií pro rozhodování ale pak se to stane úzkým hrdlem láhve.