Držme Marine Le Penové palce proti zahraniční politice EU

Le Penová a Melenchon se tak s největší pravděpodobností zřejmě setkají v boji, kdo bude budoucím francouzským prezidentem

Podle všech  dosavadních průzkumů se pak zdá, že náskok má Marine Le Penová a zkoumat její názory tedy nejsou jenom akademickou kratochvílí, ale čímsi zásadnějším, neboť již od jara příštího roku by mohla reálně ovlivňovat politické dění v EU a čelit dosavadním Merzům, Tuskům či dalším, ale hlavně zaútočit na vrcholky vládnoucích mocenských elit EU.

V této souvislosti  Marine Le Penová stupňuje svou kampaň proti diplomatickému aparátu Evropské unie. Francouzská prezidentská favoritka se v případě vítězství ve volbách v roce 2027 snaží drasticky omezit pravomoci zahraničněpolitické služby EU. Tento krok by mohl postavit šéfku zahraniční politiky EU Kaju Kallasovou do centra rostoucí konfrontace o autoritu Bruselu, evropskou suverenitu a budoucnost diplomatické strategie bloku.

Zástupci jejího  Národního shromáždění kritizovali Evropskou službu pro vnější činnost (EEAS) s tím, že duplikuje diplomacii členských států a plýtvá penězi daňových poplatníků. Služba zaměstnává po celém světě více než 5 200 lidí a její roční rozpočet se blíží jedné miliardě eur. Spor také odhaluje hluboké rozpory ohledně války mezi Ruskem a Ukrajinou. Kallasová byla horlivou zastánkyní Ukrajiny a ostře kritizovala ruského prezidenta Vladimira Putina a zuřivě vyhlašovala jedny sankce za druhými, zatímco Le Penová vyzvala k mezinárodní mírové konferenci, což je mimochodem i přání Vladimíra Putina, který odmítá příměří, kterých bylo již v minulosti nepočítaně, ale nakonec se vždy opět zvrtla ze strany Ukrajiny a jejích evropských spojenců v další kolo válečných konfliktů

Marine Le Pen v této souvislosti uvedla, že dohody o míru se během vietnamské války  konaly ve Francii bez ohledu na to, že tato nadále pokračovala. A jak si jistě všichni vzpomínáme, byla dokončena v okamžiku, kdy Američani byli definitivně poraženi. A to je zjevně jediná cesta.

 Pro Marine Le Pen nahrává skutečnost, že se ve své kritice bude moci opřít  o eurokritické vlastenecké hlasy italské premiérky Meloniové, španělské strany Vox, která má naději dostat se do vlády v blízkých volbách ve Španělsku, kde se hraje o osud dosavadního premiéra Sáncheze, vyznačujícího se  mohutnou proimigrační politikou, či českého premiéra Babiše…   

A to my dodejme, že jistě by její plány podpořil i slovenský premiér Fico či bulharský premiér Radev.

A jistě nepochybujeme, že ji mohutně podpoří například i německá AFD, jejíž síla v Německu roste.

Navrhované změny Le Penové by mohly zintenzivnit napětí s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a probruselskými  stranami, jelikož se nacionalistická hnutí snaží získat zpět pravomoci v oblasti zahraniční politiky od Bruselu. A to je samozřejmě dobře.

Potřebujeme jinou Evropu. Nenávistná  válečnická Evropa  Leyenové  či Kallasové musí být poražena.