Okamžik pravdy

13.3.2020 17:09
Teď je ta chvíle, kdy se ukáže, kdo opravdu umí. Pro ty, kdo nejsou v první linii, znamená nouzový stav hlavně omezení, ale takové vytržení z rutiny může být docela užitečné, když pominu hrůzy na bankovních účtech. Může nabídnout odstup k zamyšlení, kde všude jsme si o ten průšvih koledovali. Až to odezní, neměla by následovat jen úleva, ale také poučení z krize.

Italské statistiky jasně ukazují, že koronavirus není obyčejná chřipka. Ve chvíli, kdy to píšu, tam zatím mají 15 tisíc případů a tisíc mrtvých. Ale nemoc běží, podstatnější údaj bych viděl v tom, že skoro pětina registrovaných případů je těžkých. Pro srovnání v ČR chřipka každoročně zkosí tak 1500 osob, ale při daleko větším rozšíření. V sezóně 2018 – 2019 u nás vyhledalo lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou celkem 996 tisíc osob.

http://www.szu.cz/tema/prevence/je-koronavirus-jako-chripka

Rozhodná reakce vlády proti podstatně nebezpečnějšímu Covid-19 je tedy na místě.

Pandemie však nespadla z nebe. Je důsledkem toho, že celý náš svět je oslaben. Nejsou to jen klimatické změny, které epidemii provázejí také horečkou krajiny a měst. Tato vlna rekordních teplot je pandemií zastíněna a možná zkrátí její řádění, ale až karantény skončí, nastoupí letní sucha a vedra a starosti se vrátí.

Také světový finanční systém je prorostlý rakovinou, která obludně zvětšila jeho rozměry a pohlcuje stále větší podíl z toho, čím se má uživit celá společnost. Teď je na pokraji kolapsu, jednodenní propad amerického burzovního indexu S&P 500 skoro o deset procent byl překonán jen za velké krize 1929 a po burzovním kolapsu z října 1987, který však byl jednorázovým důsledkem nezvládnutí nových obchodovacích systémů.

Na propastný rozdíl mezi výnosem práce a kapitálu upozorňuje francouzský ekonom Thomas Piketty v Kapitálu 21. století. Poměrně pracně, studiem archivů a databází, zjišťoval nejprve podíl kapitálu v národním produktu, a pak i jeho celkový výnos. Ve vyspělých kapitalistických zemích činí souhrn různých forem kapitálu zhruba šestinásobek celkových ročních příjmů v zemi. V běžném roce pak bývá kapitálový výnos na nějakých 5 procentech (ze kterých inflace ukousne 2–3 procentní body). Jestliže však těchto 5 procent sklízíme šestkrát (zásoba je šestinásobek), pak máme k dispozici 30 procent veškerých národních příjmů. To je jedním slovem šílené.

Kapitál má přitom několik důležitých vlastností. Má jej jen někdo, alespoň ten významný. Druhou vlastností je to, že jen ten významný vynáší vždycky. Například na obnově po finanční krizi 2008 vydělalo jen 10 procent největších majitelů finančních aktiv, zatímco penzijní fondy, kde mají aktiva obyčejní lidé, krachovaly a prodělávaly. Při nedělní televizní debatě v arizonském Phoenixu s Joe Bidenem chce Bernie Sanders položit otázku, co Biden říká skutečnosti, že tři nejbohatší americké rodiny vlastní víc než dolní polovina obyvatelstva USA. 

Nemocná je také energetika, a rozhodně zrovna ta česká. Její přecentralizované systémy mají obrovskou vnitřní spotřebu, už jen tím, kolik elektřiny se promění v dlouhých drátech v teplo a ztratí do vzduchu. Další rozvoj přenosové sítě má tyto slabiny ještě prohlubovat, protože se bude přizpůsobovat stavbě dalších jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.

Máme sice koncepci budování „chytrých sítí“ pro potřeby nastupující decentrální energetiky, ale ta centrální nastupuje mnohem důrazněji. Národní klimaticko-energetický plán počítá se zvýšením podílu zelené elektřiny do roku 2030 jen o tři procentní body na 16,9 procenta, všechno ostatní má zařídit jádro. To znamená obrovský stálý zdroj, který po nejbližších šedesát let znemožní snižovat energetickou spotřebu, ledaže bychom pak tu nadbytečnou drahou elektřinu vytloukali přes elektrody někde do rybníka.

Avšak uvidíme, jestli virus trochu neochladí naše nadšení, když se nyní zjišťuje, že i v době nejtěžších epidemií musí být v těchto elektrárnách potřebný počet odborně připravených zdravých lidí, i kdyby tam měli být třeba rok pod uzavřením. To je další omezení, které jsme si zatím příliš neuvědomovali. A nezapomeňme na riziko nedostatku chladicí vody, až začnou naše řeky – podobně jako opakovaně Labe – v letních vedrech vysychat. Elektrárny potřebují zhruba stejně vody jako všechny domácnosti.

Dokončuji zrovna televizní dokument o tom, jak nám mohou při ochraně klimatu pomoci nové technologie (včetně pružných výrobních systémů s umělou inteligencí) a vyslechl jsem spoustu informací o potenciálu obnovitelných zdrojů v České republice. Například to, že Česko se geograficky i kulturně podobá jižnímu Německu. Proč by tedy nemohla být větrná energie využívána podobně jako u nich? I když započteme omezení, která oni ctí také, když například kvůli krajinnému rázu někde větrníky instalovat nejde, stále máme potenciál pro výrobu 10 až 20 procent elektřiny z větru. Je dost větrných míst, kde lze získávat proud za 1,50 – 2,00 Kč/kWh.

https://www.hnutiduha.cz/aktualne/vetrne-elektrarny-loni-pokryly-15-spotreby-elektriny-v-eu-ceska-republika-nadale-zaostava

Podobně je to se sluneční energií, jejíž využívání začíná být směrováno nejen na střechy, ale také k agrivoltaice, tedy soužití se zemědělskou produkcí. Například formou vertikálních poloprůhledných panelů ve velkých odstupech, aby mezi nimi projel traktor se zemědělským nářadím. Jejich působení je dokonce zemědělsky pozitivní. Někde pomáhají zastiňovat citlivější plodiny, jinde zase fungují jako větrolamy a snižují odpar z půdy.

https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/19000-agrivoltaika-reseni-pro-nova-solarni-pole

Jednou z krutých slabin České republiky je nadměrná závislost na zahraniční spolupráci i v oborech, kde je to zbytečné. To je největší chyba hospodářské strategie. Podmínky jsou přitom nastaveny tak, aby se tato chyba vyplácela. Tedy vyplácí se jen někomu, o nevýhody se dělí ti ostatní. Nejkřiklavější příklad představuje zemědělství, které v loňském roce rekordně vydělávalo, přestože bylo sucho, pokračuje devastace půdy a převažuje výroba základních surovin, které se zpracovávají v zahraničí.

Ministr zemědělství Miroslav Toman si to uvědomuje, ale je otázka, čeho může dosáhnout v prostředí mocných zájmových skupin, které si na to zvykly a žijí z toho. Tohle zaznělo v těchto krizových okamžicích:

„Snad si lidé právě v těchto dnech uvědomí, jak důležité tuzemské zemědělství a výroba potravin je. Jde o strategické sektory, které musíme dostatečně podporovat. V současné chvíli je důležité také zajistit pro tyto sektory i dostatek dezinfekčních prostředků a ochranných pomůcek, prioritní přístup ke zdrojům nebo finanční úlevy, například pozdější platbu DPH, aby nebyla výroba potravin jakkoliv ohrožena,“ uvedl ministr.

https://roklen24.cz/a/SrrAc/ministr-toman-produkce-potravin-neni-ohrozena-firmy-maji-zpracovane-krizove-plany-a-zasoby-na-plynulou-vyrobu

Já bych to podpořil, ale s důležitým doplněním. Teď dělejme všechno proto, ať to zůstane v chodu. Ale pro budoucno musíme spoustu věcí zásadně změnit. První je systém dotací na plochu, to je nesmysl, který zaslepeně financuje i vraždu půdy, bezohledné zacházení, kdy z půdy mizí veškeré organismy a stává se jen substrátem pro minerální hnojiva a pesticidy. Druhou je podpora největších výrobců, kteří jsou tak logicky orientováni na export základních surovin a zbavují nás potenciálu přidané hodnoty a lokální potravinové soběstačnosti. Třetí je neexistence systematické podpory lokálního ekonomického cyklu, chybějící finanční zdroje, poradenská síť, propojenost s výzkumem, podpora pilotních programů, na kterých by se to mohli všichni učit. Nemluvě o dostupnosti půdy pro komunitní potřeby.

Svět je nemocný. Přišel okamžik pravdy. Jistě, napřed dejme do pořádku plíce. Ale pak už se zaměřme i na to další. Těch chorob je nějak moc, a až to s námi sekne, nebude to pěkné...

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

Co se týká pozitiv dnešní překotné doby, nemohu se ubránit dalším (nesourodým) postřehům.
   V souvislosti s potřebou iniciativy zdola (tím nemyslím jen nás, bezejmenné individuální občany, ale i dobrovolníky či pracovníky firem, kteří mají schopnosti ve svém oboru a umí pomoci v rámci svého byznysu i mimo něj, třeba paní Soňa Peková z laboratoře Tilia), mě zaujalo v komentáři (k poslednímu opatření vlády) pana Mariana Jurečky, že kupř. postrádá aktivitu "ajťáků" v době, kdy informace hrají klíčovou roli a organizace neinstitucionálních databází, využitelných odborníky, by významně pomohla. Vzpomenu-li na nedávný "hackathon", chápu, že tím myslí, aby co nejvíce lidí změnilo své uvažování ve stylu  "jak mohu účinně pomoci". S tím bych se ztotožnil. Je to oblast, kde Piráti vymizeli a nefungují ani jako iniciátoři či koordinátoři. (V dobách "klidu a míru" to při prosazování - nepřesně řečeno "stahování všeho zdarma" - příliš usnadněno mít nebudou.)
   Podobně potěšující je to, že přerušení školní docházky i tlak na práci z domu akceleruje formy výuky i práce
na dálku - zejména nutí soustředit se na věcnou, technickou a organizační stránku - to bude jistě po odeznění epidemie hodnoceno jako významný krok kupředu. Přitom se v praxi ukazuje, co tvoří zbytečný balast okolo. Těším se (protože občas oponuji diplomky a bakalářky), že se objeví toto téma hodně brzy i ve výzkumu a rychle vtělí do zjednodušení zákonných úprav. Do stejné kategorie patří eNeschopenky, eRecepty...
        Po posledním karanténním opatření mě také napadá otázka, nakolik je dopředu promyšlena strategie rušení těchto opatření.
        Vždyť čím později se s rušením opatření začne, tím větší promořenost obyvatelstva bude (jde o kumulovanou hodnotu, tj.de facto integrál pod známou křivkou  zjištěných nakažených). Přitom se neví (nebo ví?), kolik z vyléčených získá imunitu a kolik bude trvalým vironosičem.
        Bude se v intervalech 10 dnů odstraňovat jedno opatření po druhém a teprve po zjištění, že nepřibývá nakažených, přikročí se k dalšímu?
        Nebo (a to bych bral jako rozumné), se využije zkušenost Anglie (kde nejprve začali karanténou seniorů, což má při nástupu epidemie dle mého více nevýhod než výhod, ale při ústupu epidemie je tomu naopak) a po zrušení karantény zůstanou v karanténě pouze senioři nad 60, později po měsíci nad 65 a ještě později nad 70 let? Výhodou by mj. bylo, že jde o vratný proces (případné znovuposílení širší karantény) a případné šíření bude lokálnějšího charakteru.

       Hlavní pozitivum této doby vidím i v tom, že výhody globalizace(bez ironie - mám na mysli ty skutečné výhody, třeba informace, logistika  aj.) vidíme už ne jen obecně, ale konkrétně včetně ideálního rozsahu, míry a formy, kdy jsou skutečně efektivní. To v budoucnu zastáncům i odpůrcům globalizace sebere mnoho obecných témat k debatám a dostanou se blíže k jádru věci. Jistě se přehodnotí zdravotní, potravinová, energetická, ekonomická bezpečnost, zdokonalí se IZS a věci související.

     Možná se ale vyskytnou i povzdechy (třeba nad tím,  že po odeznění epidemie si celý svět nezafixoval formuli "Když epidemie, tak filtry a roušky => když filtry a roušky, tak nejlépe s nanovlákny => když nanovlákna => tak jedině z České republiky"). U dlouhodobého perspektivního businessu, který je vděčný za vhodný svěží vítr a velké plachty, nezbylo ani na ty plachty nejen nanovláken, ba ani obyčejného selského sukna (čti "rozumu"). Nebo je tomu zcela jinak? Doufám, že pokud ne, bude takových povzdechů co nejméně. Z čeho budeme saturovat dnešní výpadky ekonomiky v budoucnu? Asi zase jen subdodávkami pro finální dodavatele, nebo vývozem zboží s nízkou přidanou hodnotou. Ale na trzích to bude trochu jiné, než dříve.

    Přínosem bude také nová situace, kdy  při zpětném pohledu budeme více než v minulosti vědět, na co a na koho je spolehnutí a kde je lépe spoléhat na sebe.

Prostě všechny z nás čeká hodně všední práce, ale protože motivace bude silnější než v minulosti, nebude to práce nezajímavá.

 


   

luis

Pro pana Fialu:

Jistě, oceňuji, kolik příkladů inovace je mezi lidmi (viz návody k šití roušek, respirátor z PET lahve atd.).
Vždyť i rouška či respirátor  jsou jen kvalitně provedené výrobky, založené na funkčním principu a vhodném materiálu.
Individuální svépomocná výroba nebo náhradní materiál vedou sice k nižší účinnosti, ale včasnost a dílčí účinnost mnohdy v kalamitní situaci rozhoduje víc. Těmto nápadům by prospěla odborná oponentura (odborníků z řad výzkumu, školství, ale i výroby je jistě nemálo) na specializovaném workshopovém webu, která by odstranila školácké chyby či napomohla s vysvětlením principů správné funkce.

Jen na okraj: Nepatřím (přinejmenším vzhledem ke kvalitě své paměti) k pamětníkům, ale z dětství zůstaly pod kůží některé hygienické návyky a principy jejich působení třeba  z doby, kdy (ještě socialistické) zemědělství úspěšně bojovalo s nákazami u zvířat (i přenosným) na člověka. Lékaři a veterináři prováděli po venkově praktickou osvětu, takže rodiče a prarodiče nám to naservírovali z první ruky. V té době nespočívalo řešení v hromadné objednávce roušek z Číny po vyčkání na nejvhodnější chvíli. I tam byly  mnohé improvizace, proto ta vzpomínka.

    Myslím, že dnešní (epidemická) situace nutí přemýšlet ve více směrech, hlavně do budoucnosti a  zatím! (chválabohu) netragický průběh dokonce dovoluje nalézat pozitiva k odlehčení situace. 
   Jedním z pozitiv je, že lidé si zvykají (mění své priority bez mrknutí oka - co bylo včera nemožné, nad tím řeší už jen praktickou stránku) lépe než jindy na zrychlený rytmus změn, diktovaných tlakem okolností.
Také mi připadá, že občasné dezinformace se odkrývají rychleji a bez pomoci dezinformačních webů tak nějak samy a lidé si méně všímají bulváru, který nemá, čím by přebil realitu.
   Také zpráv o terorismu mi připadá méně a méně. Buď nejsou tak zajímavé, nebo se mi to jen zdá.

Hodně a příjemně mě překvapilo, jak neustálé opakování správného provádění hygienických návyků působí na děti, o starších nemluvě. Myslím, že až epidemii nahradí nové problémy, tak učitelé i rodiče, budou mít  mnohem jednodušší práci, nebude to už tolik o hrachu a o zdi. Vyprázdněný obsah slov jako hygiena, zakrývání úst při kašlání atd. se opět vrací a snad alespoň jedna generace je bude vnímat zase ostřeji.
   Také mechanismy součinnosti a provoz nemocnic se zaběhávají. Když mi jako životní zážitek líčila jedna sestra - pochopitelně zdravotní - včerejší průběh ostrého nácviku konkrétních situací, kdy si musely sáhnout na dno, pochopil jsem, že pod povrchem se dělá víc, než vidíme.
Příliš jsem to nekomentoval, protože kdo musel v mládí uběhnout v chemické masce, to co dnes neuběhne ani bez masky, ten ví své, ale jsem klidnější. Mimoděk jsem si vzpomněl na Suvorova, jak by asi rozlišil cvičiště a bojiště. Další epidemie to bude mít hodně těžké. 

novotny

Za vrchol lidského chvilkařského hyenismu považuju aktuální petici za odstoupení Babiše a Vojtěcha.

zbynek-fiala

Vážený pane luisi, obdivuji Vaše příspěvky. Dovoluji si jen dodat, že nikdo není dokonalý, naše vláda není jediná, kdo si dříve nelámal hlavu s potřebou milionu roušek a bůhvíkolika respirátorů. Nemají je nikde v Evropě. Takováhle věc se stává (prý) jednou za sto let a horizonty politických zájmů jsou mnohem kratší. Ale teď oceňuji rozhodnost vládní reakce na bázi toho, co je k dispozici. Všichni se zároveň modlí, aby se zkrátily termíny schvalování chystaných léků či vakcín, i když nedostatečně prozkoumaný medikament se může stát součástí problému. 

Snad se rychle prosadí i jiný přístup k výrobě léků a přestane se dbát na tržní pravidla, ve kterých je rájem alespoň dočasný monopol. Farmaceutické firmy nemohou vydělávat na tom, že všichni ostatní drasticky prodělávají. Jak moc, to si ještě řekneme, můj skromný odhad je, že se to nakonec přestane počítat, protože účty nebudou dávat smysl. Předpokládám, že po skončení dojde na milostivé léto s rušením dluhů. 

Co může být mnohem užitečnější, je sada jednoduchých dostupných opatření tady a teď, která připomínáte - jako ono úžasné občas se trochu napít - nebo využití desinfekčního alkoholu z místních palíren. Rozmáchlá gesta vlády mají spíš tlumit paniku v situaci, kdy nemoci lze nastavit pouze svojí kondici. Moc jiného už tady není. Proto budu chodit nadále běhat, do lesa, mám to blízko, tam chytnu nanejvýš klíště nebo natrženou nohavici od nějakého příliš rozradostněného voříška. 

Všechna Vaše doporučení jsou namístě a potřebují jen jedno, aby je někdo autoritativně šířil. Provádět se budou dole, kde budou vznikat další nápady. To je světlá stránka pandemie - lidičky tam dole, mimo globální spojení, znovu dostávají odpovědnost za své prostředí. Přestávají být přikrčené nuly, nad jejichž hlavami sviští miliardy.

Ještě jednou díky za příspěvek. Ani já už neshltnu celého panáka v divokém záklonu, ale podělím se o něj s rukama. 

luis

Podnětné, ale nelze se v jedné mé reakci zaměřit na "..to další...". Takže dnes jen pár slov k těm plícím ("...napřed dejme do pořádku plíce...").

   Když pan Zbyněk Fiala 4.února v komentáří "Ve Wuchanu se bojuje i za Prahu" projevil přirozenou opatrnost,
která dnes vypadá jako předvídavost (oproti jiným, kteří - s nadsázkou řečeno - už takových
chřipek přežili nepočítaně) a vyjádřil pocit trapnosti nad postojem našich představitelů k žádosti Číny o pomoc, mluvil mi z duše.
   Dovolím si připomenout, že v mé reakci jsem namátkou uvedl otázky, o nichž jsem si myslel, že sám přeháním. Prostě jsem jen hledal reálný důvod, proč naše vláda není schopna logického postupu (tj. analýzy situace a kompetentního rozhodnutí). Moje tehdejší infantilní otázky (dovolím si je zopakovat...My nemáme systém státních hmotných rezerv? My nemáme materiálně kryté krizové plány pro případy epidemií? My nemáme rezervy v rozpočtu? My nevíme, jak budeme reagovat v případě epidemií a teprve hledáme materiální krytí, anebo snad víme, že když uvolníme 30% našich zásobních zdrojů, tak se všechno položí?) se mi vrací jako ozvěna teprve dnes. Teprve nyní vláda mluví o uvolnění respirátorů ze SHR v počtu desítek tisíc ks(sic!) apod.
    Ozřejmilo se mi nyní však to, že tehdy prostě nebyl nikdo na kompetentních místech, kdo by vznesl prosté otázky: Jak na tom jsme? Kolik čeho máme? Je nám jasný postup, když to bude třeba jen z desetiny tak špatné jako ve Wu-chanu, nebo z jedné třetiny? atd. Nebo nebyl nikdo, kdo by na tyto otázky uměl odpovědět. Obávám se ale dnes, že šlo o oba tyto případy současně. Hlášky o našem vzorovém IZS a další oficiální prohlášení to jen zamlžily.

     Je potěšující snad jen to, že dnes jsou alespoň někde aktivní kompetentní lidé na svém místě (mám na mysli třeba pana profesora Prymulu) a směrem odshora dolů nesmírně mnoho schopných lidí obětavě bojuje, jak jen umí. A i politici se snaží mediálně odčinit svůj retardovaný nástup k řešení problému.
   Dnes zkrátka tehdejší otázky patří minulosti, jsou zde nové věci, které mohou u lidí jako já, vyvolávat neklid. Situace je dnes jiná, je navozována (až nezdravá) atmosféra, že řešení přichází jen z horních politických pater.
Soudím třeba, že dnes projde ve jménu izolace každé další omezení a  moje pochopení pro ně už není nekritické. Jsou to přec jen pouhé  předpoklady rámcového omezení přestupu koronavirů, nikoliv důsledná kontrola všech příčin. Praktický život vyžaduje více.
Prodavačka v Kauflandu, kterou od vidění znám a vím, že žije se starými rodiči, je jediná, kterou jsem kdy viděl používat tenké rukavice při práci s bankovkami a zbožím (obé projde, než ukončím nákup, více rukama, včetně mých). Ví, že chrání ohrožené lidi a pokud by věděla o dalším, alespoň trochu účinném způsoby ochrany, neváhala by.
Neviděl jsem, že by v tomtéž obchodě byly regály a potraviny přemístěny tak, aby ubylo shluků lidí a tlačenice. Neviděl jsem nikoho desinfikovat madla nákupních košíků (možná je aspoň cípem kabátu čistí "domácí" bezdomovci, kteří koronavir neznají a tudíž ho asi ani nemají). U obvodního lékaře - prý - rovněž nikdo za celou dobu čekání nedesinfikuje kliky(tuto informaci z města, kde jsou hlášeni napadení koronavirem, si člověk dá do souvislostí teprve tehdy, až slyší o olomouckém lékaři na urgentním příjmu atd.).
Takže jedinci z ohrožené skupiny, (jako třeba já) jsou sice pozorní, ale veselé mysli (to proto, že centrální opatření chápou jen jako dílčí předpoklad nešíření koronaviru), pro tuto chvíli postupují podle vlastního názoru a těší se z toho, jak třeba vnoučata kulí oči na jejich podivné zásady z bezepidemické doby - ale už se tolik nebaví.

Vznikají však nové otázky. Třeba prohlášení paní Merkelové o promoření populace z cca 60-70% beru jako pravdivé - neřekla však v jakém časovém úseku. 2 roky, 5 let či více? Zabývá se tím někdo u nás? Nebo na čem závisí to, že inkubační doba je jednou 2 dny  a jindy 14 dní. Je to ovlivněno věkem? Imunitou? (Specifickou imunitou nebo širokospektrální? - tedy imunita vůči jiným virům prodlužuje inkubační dobu?). Nebo jak dlouho vydrží roztok na desinfekci rukou, který zřejmě "zdomácní" u dveří  (systém "namočím ruce a utřu do vlastního ubrousku" či jiný).
A jaké roztoky to mohou být, aby to bylo ekonomické i v domácnosti? (V této souvislosti : Dnes jsem slyšel z TV snad 10x, že chlór na koronavir nepůsobí. Ale proč se nikdo nevyjádří k tomu, jaká je minimální účinná koncentrace alkoholu - třeba úkap z družstevní palírny? nebo zda takto fungují slabé (a které) kyseliny a v jaké koncentraci (když podle https://www.seznamzpravy.cz/clanek/s-hruzou-sleduji-jak-je-evropa-nepripravena-zde-jsou-rady-z-tchaj-wanu-93074?seq_no=2&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null pomůže časté pití malých dávek tekutin, čímž se spláchne mnoho virů do žaludku, kde je zničí žaludeční kyselina).

Nebo třeba jak bude vypadat logistika e-shopů. Bude jen jednosměrná (vracení zboží tedy ne, nebo se zničí)? Ale co když směr logistiky napomůže šíření koronaviru i tak. Jak bude vypadat dodávka a balení potravin ro supermarkety, na kterém je velký podíl ruční práce při sklizni a třídění (ovoce z jižních zemí)?

Podobných otázek by byla  spousta. Některé z nich - uznávám - jsou z nynějšího pohledu nicotné a naivní stejně jako ty, které jsem měl dříve. Všechny však míří k tomu, co by už dnes někdo kompetentní mohl a měl znát. Nebo raději počkáme měsíc, dva,....tři?

 

ivan

Jen tak na okraj,jak se připravovala vláda čr na infekci koronavirus-

10.2 - 15.2.020 vládní dovolená , premiér vAlpách na horách v Alpách

-17.2.020 jednání vlády čr , koronavir nebyl projednáván

-24.2.020      "          "             "           "          "  

-1.3.020 v čr  první případ koronavir

-2.3.020 jednání vlády čr , koronavir nebyl projednáván

-9.3.020 jednání vlády čr , info ministra zdrav. o opatřeních MZdrav v souvislosti se šířením koronaviru

V dalším čase zjištěno,že nejsou respirační pomůcky( hmotné státní rezervy je nemají),že hygienické stanice nemají dostatečnou kapacitu a další... a průběžná chaotická opatření!

Hlavně ,že předseda vlády má PR,jak situaci řeší a další populismus MF v prodloužení termínu podání daňového přiznání

Ivan