Příspěvěk k aktivitám Senátu

Senát je podle naší Ústavy institucí zákonodárné moci. Po smrti pana Kubery se podle mého soudu ale věnuje aktivitám a projevuje iniciativy, které nemají se zákonodárnou činností nic společného. Patří spíše do kompetence moci výkonné. A to je již chování poněkud sporné. Jednotliví senátoři, nadtož Senát jako celek k tomu přece nemají od voličů žádný mandát.

Jestliže instituce zákonodárné moci „fušuje“ do činnosti jiného pilíře moci, pak se v mých očích chová přinejmenším neústavně. Pokud znám naši právnickou komunitu, tak si dovoluji důvodně předpokládat, že by se v ní našli odborníci, kteří by dokázali argumentovat, že některé výstupy z činnost Senátu jsou dokonce protiústavní.

Už neústavní činnost ústavního činitele je politickým problémem, který by si mocenské struktury měly mezi sebou vyřešit. Ovšem protiústavní chování ústavní instituce je už trestuhodným problémem, zasluhujícím si kupříkladu stížnost k Ústavnímu soudu se žádostí o jeho zrušení.

Pro společnost i stát je obzvlášť rizikovou každá činnost ústavního činitele, kolidující s prokazatelnými zájmy politické moci, kterou reprezentuje v demokratickém systému státu moc výkonná. Což se týká především mezinárodních vztahů naší republiky, ale nejenom jich.

Na závěr jenom poznamenávám, že jako zapřisáhlý republikán jsem pro zrušení instituce prezidenta a zachování dvoukomorového zákonodárného sboru. Leč Ústavou koncipovaného tak, aby jej voliči vnímali jako nezbytnou součást zákonodárné moci, a proto volby do Senátu neignorovali.

Stanislav A. Hošek