Ten pravý politický fičák vypukne po 3. listopadu 2026

Tím otázku komunálních voleb pokládám za vyřízenou.

Ty nejdůležitější volby, které zřejmě převrátí svět nás teprve čekají a jsou to tzv midterms, které slibují možné zemětřesení na americké politické scéně, a to nejen z hlediska samotných USA, ale patrně celého světa.

Na rovinu očekávejme, že mnozí ze zahraničních státníků, jejichž země současný pán Bílého domu stále buzeroval už teď stříhají metr a pomyslně se modlí,  aby dostal pěkný záhul. Venezuelský prezident Maduro, kanadský premiér Carney, evropský establishment a hlavně Zelenskyj si jistě přejí, aby dopadl co nejhůř.

A to samozřejmě nemluvím například o Iránu, který mu – oprávněně nemůže přijít na jméno, ale stejně tak prakticky celý svět nemůže Trumpovi přijít na jméno kvůli drakonickým clům.

V každém případě summit G 20 na Floridě, který se bude konat už po této události jistě ukáže, kdo a zda vůbec ještě za Trumpem stojí.

V tomto smyslu by i česká zahraniční politika měla ve vztahu k Trumpovi velice rychle začít střízlivět.

A buďme upřímní, odhady ukazují, že Američané Trumpovi zatopí. Naopak zřejmě zapláčí jeho podporovatelé, pokud ještě zůstávají. Ale to tak bývá.

V kongresových volbách (midterms), které se uskuteční v úterý 3. listopadu 2026, tedy v podstatě za pár dní se volí: všech 435 členů Sněmovny reprezentantů, 35 ze 100 senátorů, guvernéři a řada dalších státních a místních funkcí v různých státech.

V tuto chvíli (říjen 2026, necelý měsíc před volbami) se naprostá většina modelů a sázkových trhů shoduje na tom, že Demokratická strana je favoritem na převzetí Sněmovny reprezentantů, zatímco Senát je podstatně vyrovnanější, ale i tam mají demokraté mírnou převahu.

Před dvěma roky jsme mnozí z nás vítězství Donalda Trumpa vítali s nadšením. Pro svět bylo jeho největším sdělením, že zvítězil se slibem zastavit nekonečné války a „do týdne“ ukončit tu ukrajinskou.

Opak je však pravdou : V konfliktu na Ukrajině šířil neustále vzájemně se vylučující řešení, chvíli stál na straně Ruska, chvíli naopak na straně Ukrajině a výsledkem je strategicko-taktický guláš. Ta poslední dohoda o dodávkách ruské nafty do USA poté, co předtím naopak nechal schválit pekelný zákon o sankcích proti zemím, které ruskou ropu dovážely, včetně světových gigantů Číny a  Indie působí jako politická kakofonie.

Samozřejmě, že by bylo zapotřebí navázat normální vztahy mezi USA a Ruskem, které byly mimochodem zárukou udržování světového napětí pod kontrolou, ale způsob jaký Donald zvolil je doslova šílený. Sázím se mimochodem s každým, že na summit G 20, kam Trump Putina pozval, Putin určitě nepřijede.

Že ovšem dlouhodobě ignoroval spolupráci s Evropskou unii Ursuly von der Leyen bylo chvályhodné a že totalitní EU dostává kapky bylo pro nás, kteří si myslí, že současné vedení EU je zdrojem většiny našich problémů a u nás je spojeno s nepřátelskou opozicí, která ty evropské nestvůrnosti s radostí podporuje.

Ale to je jiný problém.

S USA je ovšem ještě jeden problém a vždycky taky bude.  Demokraté rozhodně také nejsou bez viny. Biden demokraté odstartoval válku proti Rusku, které se nemůžeme zbavit, protože ani mohutné penězovody a dodávky zbraní dříve z celého Západu včetně USA, dnes převážně z EU, které plynou na Ukrajinu nepochybně vojenský konflikt prodlužují, ale zároveň jsou dokladem, že jedinou cestou je urovnání s Ruskem na bázi respektování faktu, že Rusko neporazil ani Hitler, ani Napoleon a jistě ho neporazí ani dnešní kolektivní Západ.

Fičák tedy v USA 3. listopadu vypukne, ale rozvrat Západu, počínaje USA po EU bude pokračovat. A tento trend nezmění ani sebevětší propaganda politiků i médií. Po očekávaném pádu či alespoň problémech Trumpa očekávejme zcela automaticky pád Macrona a následně i Merze.

A my v Česku, a nebo alespoň kolem tohoto chytrého webu, se semkněme , protože máme tři roky na to se bez ohledu na svět někam posunout.