Vypínač ekonomiky z dovozu

Fiala Zbyněk
4.9.2020 10:16
Veřejnost by měla vědět podrobněji, kde konkrétně vznikají ohniska nákazy. Jedním z důvodů, proč se to moc neděje, je snaha uchránit nádenickou práci cizinců, na které si řada oborů zvykla spoléhat. Když však bude vypínání ekonomiky pokračovat, už to nedokážeme zaplatit.

Jak jsme se dostali na rekordní čísla nákazy koronavirem? Něco napoví poznámka, kterou pronesl v polovině srpna vládní zmocněnec pro covid-19 Roman Prymula v rozhovoru pro Právo: „Dneska se ukazuje, že největším rizikem (…) jsou pendleři nebo zahraniční dělníci, protože v ubytovnách se to nedaří kontrolovat.“

https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/prymula-v-karantene-muze-na-podzim-byt-az-10-procent-populace-40333426

Potvrzovaly to zprávy z regionálního tisku. Třeba Liberecká drbna uvedla 7. srpna, že poslední větší ohnisko v kraji se objevilo na Liberecku v průmyslovém podniku, kde je nyní 30 potvrzených případů. „Opět většinu tvoří zahraniční dělníci, kteří jsou ubytovaní v několika ubytovnách a pronajatých bytech napříč Libereckým krajem. Případy navazující na toto ohnisko se objevují ve všech okresech," uvedla v tiskové zprávě krajská mluvčí hygieniků Zuzana Balašová.

https://liberecka.drbna.cz/zpravy/zdravi/23620-potvrzenych-pripadu-covidu-v-libereckem-kraji-pribylo-za-tyden-40.html

Je tam i model Venkov zdraví Prahu:

Všech sedmnáct nových případů nemoci covid-19 ohlášených na Mělnicku se objevilo na ubytovně cizinců. Ti se v poslední době zdržovali právě tam, několik z nich dojíždělo za prací do Prahy. Hygienici pracují na dohledávání kontaktů. Budova ubytovny byla plošně vydezinfikována.

„Po záchytu prvního pozitivního případu jsme nechali všechny vyšetřit a právě 17 z nich bylo pozitivních. Jedná se především o cizince, kteří se v posledních čtrnácti dnech zdržovali převážně na ubytovně, takže kontaktů naštěstí není tolik,“ řekla mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová. V jaké obci se ubytovna nachází, neuvedla.

Zdroj: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/koronavirus-covid-19-ubytovna-cizinci-praha-karantena.A200515_143929_praha-zpravy_aug

K tomu ovšem patří dodat, že řeč byla o ubytovnách a zahraničních dělnících, o kterých víme. Vedle toho jsou takoví, kteří jsou tu načerno, jak to zachytila ve stejnou dobu Havlíčkobrodská drbna:

Z Česka bude vyhoštěno čtrnáct cizinců, kteří stavěli domov důchodců v Chotěboři. Porušili totiž opatření Ministerstva zdravotnictví k ochraně před zavlečením onemocnění COVID-19.

Oblastní inspektorát práce kontroloval staveniště 6. srpna. " Pracoval tam větší počet cizinců z různých států, proto inspektorát přizval ke spolupráci i příslušníky z odboru cizinecké policie. Ti zjistili, že čtrnáct cizinců porušilo ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví a vstoupilo na území České republiky neoprávněně,“ informovala policejní mluvčí Dana Čírtková. Cizince nyní čeká vyhoštění.

https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/zahranicni-delnici-pojedou-ze-stavby-v-chotebori-domu-kvuli-covid-19-20200810.html

Připomínalo mi to důvěrnou informaci, kterou mi dal po několika panácích na ubytovně jeden specialista na najímání zahraničních dělníků, shodou okolností taky na Vysočině. Setkal jsem se s ním náhodně, když jsem na poslední chvíli sháněl nocleh na festival dokumentárních filmů. Ošuntělý chlapíček nižšího vzrůstu byl vyhledávaným pomocníkem stavebních firem, protože mluvil asi deseti středoevropskými jazyky. Uměl říci aspoň to základní, takže se domluvil i s Rumuny nebo Albánci, o Srbech, Bulharech či Ukrajincích nemluvě. Je to už nějakých pět let, ale divil bych se, kdybych dnes slyšel něco jiného.

Říkal, že těch registrovaných a těch načerno je tak půl napůl. Zato ve Vídni, kde také působí, by to nepřipadalo v úvahu, tam přijdou inspektoři práce na stavbu třeba dvakrát denně a zajistí si, že vědí o každém, kdo tam pracuje. Pokuty jsou vysoké, a může to skončit i hůř. Nestojí to za to.

U nás to stojí za to, pokud počítáme pouze tlak zahraničních chudáků na českou mzdovou hladinu. Pokud započteme i zdravotní riziko a jeho vedlejší důsledky v podobě karantén, začíná to být drasticky drahé. Jenže to už platí jiní. Proto by měli být ti jiní chráněni účinněji, a tady roušky opravdu nestačí. Je pěkné, když zvyšujeme kapacitu testování pro ty, kdo se přihlásí, ale houby nám to pomůže, když to budou šířit ti, kdo se rozhodně nepřihlásí.

Mezi nejnaléhavější opatření v boji s pandemií by proto mělo pařit také velice důrazné posílení inspektorátů práce, aby jeho lidé mohli být všude nebo aspoň představovali věrohodnou hrozbu, že se tam mohou každým okamžikem objevit. Varování zkorumpovanými úředníky před kontrolou by pak mělo být posuzováno jako vlastizrada. Když ne zastřelit, tak aspoň asfalt a peří.

Dlouhodobě však nejde jen o nějaký ten paragraf a pár tabulkových míst navíc. Ve skutečnosti by šlo o zásah, který má systémový charakter. Ekonomika teď jede na půl plynu, ale i v této situaci nejsou lidi. Jak sděluje srpnová zpráva Úřadu práce ČR o nezaměstnanosti, počet volných pracovních míst letos v srpnu proti červenci vzrostl o 6540 na 340 823. Volných! A jakých? "Největší zájem je o pozice dělníků, uklízečů, řidičů nákladních aut, kuchařů a zedníků. Tři ze čtyř míst vyžadují pouze základní vzdělání," upřesnila ministryně Maláčová.

Za dobrým vývojem nezaměstnanosti je podle ní hlavně kurzarbeit (program Antivirus) a půlroční odpuštění odvodů. Firmy prý taky nejdřív propouštěly agenturní pracovníky a cizince a omezily spolupráci s takzvanými dohodáři. Jenže to teď zřejmě vidíme na rostoucím počtu volných míst.

A pak tu jsou sezónní pracovníci. Regionální zpravodajství iDnes.cz z Plzeňska zaznamenává, že „některým ovocnářům přibyly kvůli opatřením proti šíření koronaviru starosti. Nevědí totiž, jestli přijedou všichni zahraniční pracovníci, na jejichž pomoci jsou závislí. Shodují se, že bez nich sklizeň nezvládnou a Češi jejich výpadek nenahradí.“

Zdroj: https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/ovocnar-sklizen-brigadnik-cizinec-delnik-koronavirus-zahranici-test.A200825_567085_plzen-zpravy_vb

Spousta lidí dlouhodobě nepracuje a spousta práce stojí. Stojí však práce, která se nevyplatí nikomu jinému než dělníkovi z rozvrácené Ukrajiny nebo někomu ze zapomenuté srbské vesnice. Tohle je strategický problém. Zdálo se, že jde o peníze, ale ono jde o život. Závislost na dovážené práci nás smrtelně ohrožuje.

Taktické opatření, které je víceméně po ruce, představují vyšší mzdy (nejsnáze přes zvyšování minimální mzdy, která působí jako hever pro celou mzdovou soustavu) a důrazná kontrola trhu práce (víc a lépe placených inspektorů, přísnější posuzování porušení pravidel na obou stranách). Když se práce vyplatí, lze ji vyžadovat i po těch našich lidech, kteří zatím dávali přednost sociálním dávkám. Závažnost problému bychom si více uvědomovali, kdyby veřejnost dostávala podrobnější informace, kde konkrétně vznikají ohniska nákazy. Nemá smysl hájit stávající model nádenické práce cizinců, na které si řada oborů zvykla spoléhat.

Strategický problém vyžaduje strategickou vizi, aby bylo zřejmé, co je třeba změnit systémově a dlouhodobě. Řekněme, že koronavirus vyšumí, ale pak zase přijde něco jiného, omezení pohybu budou pořád. Zatím se mluví o potřebě potravinové soběstačnosti nebo spoléhání na vlastní síly v základních zdravotnických materiálech a lécích. Měli bychom být také více pracovně soběstační. Roboti a umělá inteligence nám to mohou usnadnit, nemusí to být jen hrozba. Cíl je jasný, musíme omezovat zbytečný daleký pohyb osob i zboží. Opakuji, zbytečný.

Stačí uvážit, že skoro čtyři pětiny toho, co člověk potřebuje, obsahuje položky, které lze lépe obstarat z nevelké vzdálenosti. Vyčtete to třeba ze spotřebního koše ČSÚ, podle kterého se počítá inflace. ČSÚ při jeho konstrukci postupuje velmi participativně, přizváni jsou odboráři i experti z vysokých škol. Výsledkem jsou váhy, podle kterých se započítává vliv cenových změn jednotlivých položek úměrně tomu, jak je opravdu užíváme a kupujeme.

Postupné změny v rámci obstarávání čtyř pětin našich potřeb tak představují obrovský prostor pro zmírnění přehnané české expozice vůči ekonomice dlouhých vzdáleností (globalizaci). Řekněme, že pohnout lze s polovinou tohoto balíku. To není tak málo, a ještě to bude znamenat, že budeme jíst opravdu zralá jablka, oželíme kamenné broskve z Chile a kalhoty budeme mít na míru z blízké automatizované dílny podle digitalizovaného individuálního vzoru. Takže roušky, kontrola hygieny i práce, a k tomu zvyšování podílu ekonomiky krátkých vzdáleností. Jinak se z toho nevyhrabeme.

Pro ty, kdo rádi počítají – když bude vypínání ekonomiky pokračovat, už to nedokážeme zaplatit.

(zf)

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

"Žádné vypínání ekonomiky nebude, z těch maximálně čtyř mrtvých s covidem denně se nikdo nezblázní. Dokonce i poničené plíce se dokáží samy po několika měsících, podle Rakušanů, dát do pořádku."

[ 22:01, 22. ledna 2021, Zdroj: https://globe24.cz/domov/pocet-mrtvych-s-covidem-prekonal-15-000-tisic-umrti-je-za-tyden.8fa8f0b5]: Počet nakažených stoupl o 7435, mrtvých s covidem je přes 15.000. Tisíc úmrtí je za týden

Jak jsem koupil - tak prodávám.

luis

Co k tomu dodat?, Snad jen to, že je tento stav je všeobecný a to tak, že tato  "špína je zažraná" docela hodně (slovy známé reklamy). Také bych dodal, že s deformací cen, tak jak ji pozorujeme kolem sebe, toho příliš nečekejme. A co se týká možnosti náhrady zahraničních dělníků našimi brigádníky (nebo naopak?), nedávno v televizi tradiční pěstitel jahod to vyjádřil značně pesimisticky.

Takže raději něco ze života: Včera jsem v supermarketu míjel u regálů s ovocem starší pár, právě když na jakousi otázku paní rezignovaně odvětila svému čilejšímu partnerovi: "Proč bys to kupoval, vždyť naši (tím patrně myslela své děti či vnoučata) to na zahradě nestačí posbírat." Konec výjimečného citátu. Výjimečného proto, že i toto myšlení už není příliš běžné. 

    Reklamami obchodních řetězců přetékají domovní schránky rodin, kde u počítače sedí mládež, budoucnost národa a na displeji v internetovém prohlížeči tráví více a více času úměrně tomu, jak jim dobře cílená reklama "uřezává" další a další plochu, takže souvislé přečtení toho nejobyčejnějšího sdělení vyžaduje více trénovat postřeh a trpělivost. Vyběhnout na zahradu si natrhat ovoce - ne, ne, to už každému není dáno. 

Ale vážně. Napříč společností a to i bez ohledu na generační příslušnost převládá demotivace k podobným aktivitám. Přestože existuje hodně majitelů zahrad, malopěstitelů i lidí, kteří propadli snaze a touze po vlastním přirozeně pěstovaném ovoci, možnosti jsou nevyužity a stav se nelepší, spíše naopak. Demotivace je výsledkem mnoha vlivů. Dílem je výsledkem pohodlí, živeného reklamou, dílem nezájmu o výkup ovoce na zpracování za "světové ceny", za které není problém dovézt jakékoliv ovoce neznámého původu, ač "papírově vzorně ošetřeného", dílem absence daňové svobody pro jakékoliv tržby z vlastní pěstitelské plochy (v tomto případě i daňový paušál či jen nutnost "zvažovat" co je a co není daňová povinnost jsou demotivující). Pojmem "jakékoliv tržby z vlastní pěstitelské plochy" mám na mysli i tržby za prodej ovoce "nastojato či naležato", kdy si zájemce za úplatu sám ovoce očeše nebo sesbírá nebo setřese a sesbírá. Toto samozřejmě probíhá na úrovni občanské svépomoci, ale tak nějak pokoutně, zdá se mi. Ideální stav, kdy bychom byli zahlceni nabídkami a  reklamou toho druhu, že do několika set metrů od nás je za zlomek ceny v supermarketu  možnost si nasbírat švestky na zavaření, na kvas či jablka na uskladnění či do výkupu, je daleko, předaleko. Tak mě napadá, pokud v tomto selhávají(omlouvám se za příliš tvrdý výraz - prostě jen obyčejně zdravě spí) obce, úřady, spolky a zájmové organizace - jak asi dlouho potrvá, než vyvane demotivace v oblasti ostrovní energetiky apod.

Prostě pro sledování toho, co je kolem za cvrkot, jsem se k úvaze nad vypínači ekonomiky ještě nedostal. Zatím nevidím dál, než několik kroků - tak tak, že nezakopnu. Všude kolem přítmí, vypínače v některých oblastech ekonomiky ještě nikdo ani nezapnul, možná ani nenamontoval.