Polský Sejm odsoudil ukrajinské vraždění na Volyni. Připomenul také Čechy

Dokument uvádí, že v den 81. výročí tzv. Krvavé neděle vzdává Sněmovna hold obětem a požaduje památku na ně a genocidu, která postihla obyvatele východního Polska – drtivou většinu Poláků, ale také mj. Arménů, Čechů, Židů a Ukrajinců. "Oběti tohoto zločinu dodnes nemají své hroby, nebyly provedeny žádné exhumace a nebyly uspořádány žádné důstojné pohřby,"  připomenuli poslanci.

Sejm „odsuzuje všechny pokusy o relativizaci pravdy o volyňském masakru i pokrytectví a lži v diskusi o této události “ a vyjádřil přesvědčení, že památka zločinu, pocta obětem a jejich důstojné připomenutí jsou důležité pro partnerství, dobré sousedské a přátelské vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. Bylo zdůrazněno, že Polsko, podporující ukrajinský národ v boji proti ruskému agresorovi, očekává čestné připomenutí mučednické smrti svých občanů z rukou ukrajinských nacionalistů. Sejm také odsuzuje propagaci ideologie a symboliky s odkazem na Organizaci ukrajinských nacionalistů a Ukrajinskou povstaleckou armádu. Jednotlivci a organizace, které organizovaly genocidu, musí být předmětem pohrdání a navždy být anti-vzorem.

„Sejm Polské republiky zavazuje polskou vládu, aby pokračovala v diplomatických akcích zaměřených na uctění památky všech zavražděných Poláků v pohraničí. Vyzývá ukrajinské úřady, aby uznaly zločin genocidy a souhlasily s exhumací a řádným pohřbem obětí volyňského masakru,“ uzavřeli poslanci přijatý dokument, o kterém informuje portál Kresy.pl.

11. července 1943 zaútočila Ukrajinská povstalecká armáda na více než 100 polských měst na Volyni a zavraždila tisíce Poláků - většinou starých lidí, žen a dětí. Tento den – vzhledem k rozsahu tehdejšího spáchaného zločinu – vešel do dějin jako Krvavá neděle a je symbolem volyňského masakru. Útok na polskou komunitu byl součástí plánovaných a důsledně prováděných vražd Poláků v letech 1943-1945 ze strany Organizace ukrajinských nacionalistů, Ukrajinské povstalecké armády, ukrajinské divize SS Galizien a dalších jednotek a organizací spolupracujících s Třetí německou říší. v bývalých vojvodstvích Polsko-litevského společenství - Volyň, Lvov, Tarnopol a Stanisławów. Nejméně 100 000 Poláků tehdy zemřelo a statisíce byly nuceny opustit své domovy a uprchnout.