Unie prý porušila mechanismy zavedené demokratickými organizacemi

Jak jsme již dříve uvedli, země Latinské Ameriky odmítly snahu švédského předsednictví Rady EU pozvat na summit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Postavily se také proti tomu, aby v závěrečné deklaraci byly dlouhé pasáže navrhované unií o Ukrajině a odsouzení Ruska. Na společné závěrečné deklaraci se zřejmě nakonec nepodařilo dohodnout, ale 18. července EU zveřejnila závěrečnou deklaraci, ve které byl Ukrajině věnován alespoň jeden odstavec, jehož znění je následující:

„Jsme hluboce znepokojeni pokračující válkou proti Ukrajině, která nadále způsobuje nevýslovné lidské utrpení a prohlubuje stávající zranitelnosti globální ekonomiky tím, že omezuje růst, zvyšuje inflaci, narušuje dodavatelské řetězce a podporuje energetickou a potravinovou nejistotu a zvyšuje rizika pro finanční stabilitu. V tomto duchu podporujeme potřebu spravedlivého a udržitelného míru. Opakujeme také naši podporu iniciativě Black Sea Grains Initiative a úsilí generálního tajemníka OSN zajistit její obnovení. Podporujeme veškeré diplomatické úsilí zaměřené na spravedlivý a udržitelný mír v souladu s Chartou OSN."

Zveřejnění tohoto textu vyvolává dojem, že došlo ke společnému závěrečnému prohlášení. To však zjevně neplatí, protože poté, co EU zveřejnila „závěrečnou deklaraci“ summitu, Nikaragua protestovala proti zveřejnění textu a vydala prohlášení:

"Vláda usmíření a národní jednoty Nikaraguy informuje náš lid a mezinárodní společenství, že nepodepsala a ani neschválila to, co bylo dnes pompézně a mylně prezentováno jako Konsensuální prohlášení třetího summitu CELAC-EU."

Podle nikaragujského ministerstva zahraničí Evropská unie, která deklaraci vydala bez souhlasu všech účastníků, „porušila všechny mechanismy zavedené demokratickými organizacemi“.