Přináší Spojenými státy řízená destabilizace Latinské Ameriky své plody?

Proti nejpokrokovějším vládám Latinské Ameriky se dnes vede intenzivní útok, který je zcela jistě dobře synchronizovanou a financovanou součástí plánu na destabilizaci celého světadílu.

Nepokoje, pouliční demonstrace, protikorupční kampaně, protesty proti domácím negativním dopadům světové ekonomické krize, generální stávky, snahy o odvolání prezidentů, hospodářská sabotáž a mnoho dalších postupů jsou dnes bojovými prostředky, kterými se oligarchie ve spojení s Washingtonem snaží prosadit „změny režimu“.

Až dosud se konzervativním silám v Latinské Americe podařilo svrhnout prezidenta Manuela Zelayu v Hondurasu v roce 2009 a prezidenta Fernando Lugu v roce 2012 v Paraguayi. Oba prezidenti byli odstraněni oligarchickými parlamentními většinami s masovou podporou středostavovské „občanské společnosti“ a ve spojení se soudnickým stavem, který poskytl pláštík legality.

Předpokladem pro „změny režimu“ byla v některých případech mnohaletá pečlivá příprava. Ta obyčejně zahrnuje toxické mediální kampaně démonizace zacílené na maximální vyhrocení politické polarizace, zasévání strachu, přípravu agresivních a v některých případech násilných mobilizací střední třídy. Dále zahrnuje aktivizaci řady skupin občanské společnosti a vytváření někdy až stovek zahraničně financovaných nevládních organizací.

Cílem je zpochybnit legitimitu „zacílených vlád“, k čemuž obvykle patří systematická diskreditace existujících politických institucí a podpora vzniku chaosu jako nejpříhodnějšího prostředí pro „změnu režimu“. Tato strategie je teoreticky rozpracována v masově vyráběných manuálech, které jsou bezplatně a široce distribuovány z prostředků establishmentu.

. Absurdní divadlo vrcholí. "Brazílie kráčející od úspěchu k úspěchu se jeví být nejpřizpůsobivější a pro svou velikost a sílu  nejslabší,v budoucnosti politicky i kulturně neutralizovaná, odbarvená, vzdálena své původnosti, poslušná... přijetím subimperialistické role má změnit Unasul--Unasur v opak, z nástroje osvobození a nezávislosti se stane nástrojem sametového neokolonialismu a transmisí Megamašinérie. Namísto společenství nového typu umožnující radikální "transition from a bourgeois civilisation to a post-capitalist world society", konec předdějin a přístup k počátku dějin, pouhá subimperialistická podvelmoc, oslabující BRICS, se všemi atributy neo´- liberalismu, privatizací, sociálními škrty, vpádem cizího, především severoamerického kapitálu a důslednějšího vykořisťování. má integrovat Jižní Ameriku do systému světového kapitalismu, likvidovat její svébytnost, zprostředkovat kolonizaci nevědomí, eliminovat spiritualitu a původnost... Má to být ona, kdo se za podíl v Megastruktuře stane nástrojem pro zadržování nebezpečných "návratů do budoucnosti.“..

Situace však není pro Jižní Ameriku tak beznadějná jak se zdá podle momentální přeháňky................Kapitalismus prošel horšími krizemi a horizont má už za sebou. .......................................Volby.zase budou.

“Tam, kde není Jih, není Sever; kde není periferie, neexistuje žádné centrum; kde není kolonie, není - v žádném  případě ne, "Západní" -. civilizace "                                         ...                                                             Claudia von Werlhof.

-