Eman Pluhař: SPD před volbami, které lze vyhrát

A nyní Sigmar Gabriel rozpoznal znamení okamžiku a navrhl Merkelové jako kandidáta na místo spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, tedy ministra zahraničí. Jednání mohlo proběhnout asi takto: Gabriel sám by pak opustil post ministra hospodářství a sám přešel na post ministra zahraničí.Takto uvolněné místo ministra hospodářství by obsadil znovu pro SPD Brigittou Zypriesovou. Ve třetím nebo již čtvrtém krkolomném tahu by pak rezignoval jako předseda SPD a za svého nástupce prosadil Martina Schulze, kterému právě skončilo funkční období předsedy Evropského parlamentu a neměl co dělat. Gabriel by byl z obliga a Schulz by se pak stal automaticky kandidátem na kancléře a novinkou v podzimních parlamentních volbách. Merkelová zřejmě návrh přijala a všechno se odehrálo jak Gabriel pravil. Po své superrošádě se uklonil obecenstvu a z hlediště zazněl potlesk jaký SPD dlouho neslyšela a veřejnost také ne. Současně se podařil start předvolební kampaně do podzimních voleb a i internetová salva na počest nového předsedy strany měla dobrou úroveň.

Do voleb na podzim je pořád ještě hodně daleko a Martin .Schulz musí počítat s tvrdým odporem oslabeného hlavního politického protivníka a koaličního partnera SPD, ale protože přestavuje modernizaci i s rozhodným odporem rozlícené levice v SPD, která se pořád nedokáže zbavit reliktů mrtvého dělnického hnutí. Tady budou na řadě opět politické intriky, zrady a spindoktoři „ prostých a obyčejných lidí“, „dolních deseti miliónů“, „těžce pracujících občanů“ a dalších synonym. Pro Schulze mluví, že se preference odlepily od existenčně kritického propadu a poskočily až o 10% a v případě budoucí multikoaliční vlády (s vyloučením populistické Alternativy pro Německo) by mohl počítat s podporou Franka-Waltera Steinmeiera, který jako právě zvolený prezident (s drtivou většinou 931 z 1200 hlasů) bude rozhodovat na podzim o tom, koho pověří sestavením nové německé vlády.