Jak vnímají politiku naši východní sousedé?

obrazek
28.12.2012 15:49
Když strana SMER získala ve volbách březnu letošního roku 44,41% hlasů slovenských voličů, bylo to mnohými považováno za senzaci. Ještě senzačnější jsou však rozdíly v aktuálních odhadech volebního zisku této strany po devíti měsících od voleb. Dosavadní období vlády levice neobešlo bez nepopulárních škrtů a úsporných opatření. I když se předseda Fico na nedávném sněmu strany pochválil, že neměl dosud žádný korupční skandál, mnozí obyvatelé tak fungování vlády a jeho strany SMER nevnímají.

Objevují se svědectví o klientelismu a korupci zejména na regionální úrovni (viz. např. příspěvky Márie Mihálikové z deníku SME). Novinářům také neuniklo, že jedna z firem patřící do portfolia společnosti Penta nedávno získala zakázku od ministerstva vnitra. Společnost proslavená spisem Gorila jako hybatel privatizace a hospodářské politiky země a zároveň výplatní kasa politických stran, tak bude mít na vnitru na starosti zabezpečení objektů – zajímavá symbolika. Opozice nově vytýká, že předkládaný zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který do sněmovny předložil ministr hospodářství Malatinský (SMER), nahrává (jak jinak) Pentě. Ve vrcholných výkonných funkcích státu jsou osoby, které mimo jiné s finančníky jezdí na dovolenou nebo jim pronajímají nemovitosti. V této přátelské atmosféře zřejmě není nouze ani o další službičky, které zůstávají neodhaleny. Stále více sílí podezření, že justice již dávno není na Slovensku slepá, zákon platí pouze pro „plebejce“ a na mocné se nevztahuje. Zajímavé svědectví do stavu slovenské justice přináší oceňovaný snímek "Nemoc třetí moci". Doporučuji všem, kteří mají rádi hororové mrazení v zádech.

Ale zpátky k preferencím - agentura Median naměřila ve svém posledním průzkumu straně premiéra Fica podporu až 49,3% voličů. Tento údaj se zdá fantastický pro mnohé obyvatele a komentátory a vymyká se také údajům agentur Abakis a Focus, které nedávno zjistily významně nižší míru podpory, konkrétně shodně na úrovni 37%. Median na druhou stranu vůbec nezmiňuje výsledek strany Nová Väčšina, která dosahuje v šetření Abakis 5,5% a Focus ji naměřil 3,7%. Nová Väčšina je projekt bývalého podpředsedy KDH, exministra spravedlnosti a poté i vnitra, Daniela Lipšice, který vystupuje s ambicí morální obrody slovenského politického prostředí. Strana zaujala krátce po ohlášeném vzniku v srpnu letošního roku. Agentura Abakis tehdy této „supernově“ na slovenském politickém kolbišti naměřila podporu vskutku nevídanou, více než 10%. Přitom údajně nevyužívala nápovědu v podobě seznamu stran…velmi zajímavé. Samozřejmě, ihned se objevilo nařčení, že si Nová Väčšina průzkum zaplatila, což strana jednoduše popřela, agentura Abakis také, a karavana kráčí dál. Samozřejmě s tím, že mediální věhlas nové strany notně stoupl.

Jako nejspolehlivější zdroj objektivních informací o momentální podpoře slovenských politických stran již delší dobu vnímám zprávy agentury Focus, potvrzují to i kolegové na Slovensku. Proto představím nejnovější údaje této agentury bez dalších poukazování na mnohdy významné odchylky výsledků jiných agentur. Podle posledních zjištění publikovaných 17. 12. 2012 se nejvyšší podpoře voličů těší samozřejmě strana SMER. Aktuálně by ve volbách získala 37% hlasů, tedy o téměř 7,5 procentního bodu méně než před devíti měsíci ve volbách. Při komentáři odlivu voličů nelze specifikovat jednoznačně nějakou zásadní příčinu nebo událost. Tábor voličů SMER - dlouhodobě přesahující úrovně 30% - se v posledních volbách rozrostl o hlasy lidí rozhořčených konflikty bývalé vládní koalice a také kauzou Gorila. V kauze rezonovala hlavně jména pravicových politiků. Patrně mnohým po volbách došlo, že přepojení finančníků s politiky se netýká jenom pravice. Levicová vláda je rovněž nucena šetřit a tak nedochází ke zlepšení životní situace. Od roku 2009 nebyly na Slovensku valorizovány dávky v hmotné nouzi, navíc bylo v létě ohlášeno tzv. zmražení výsluhových důchodů příslušníků ozbrojených složek a návrh na jejich zdanění. Mezi těmi nejchudšími a stejně tak i mezi vojáky a policisty, kteří tvoří významnou část elektorátu strany SMER, to místo slibovaných jistot vzbudilo spíše stavy rozhořčení a nevole. V období sběru dat společností rezonovalo téma stávky učitelů a je pravděpodobné, že i to mohlo ovlivnit veřejné mínění a snížit míru deklarované podpory vládní straně. Slovensko rovněž aktuálně čelí důsledku arbitráže, kterým je mnohamilionová pokuta za omezení podnikání v oblasti zdravotního pojištění.

S propastným rozdílem pětadvacet procentních bodů za vedoucí stranou SMER následuje KDH (aktuálně 11,9%), která si od voleb polepšila o tři procentní body. Řady křesťanských demokratů přitom v květnu opustila významná osobnost - Daniel Lipšic, ale stejně tak poslankyně Jana Žitňanská. Ve straně je již několik měsíců patrné jisté vnitřní pnutí, které před dvěma měsíci vyústilo ve vznik platformy Alfa vedené poslancem Radoslavem Procházkou. Ve slovenském tisku se objevují zmínky jeho konfliktů s předsedou strany Janem Figeľem. Ve vzduchu tedy visí případný odchod další výrazné osobnosti. Samotný Procházka tvrdí, že si to mnozí jeho kolegové přejí.

Od březnových voleb posílil také zisk strany SaS, pro kterou se aktuálně vyjádřilo 7% voličů. Hlasy z tábora SaS ale naznačují nespokojenost. Potenciál strany a osobností, které sdružuje je údajně vyšší, zároveň se ale nedá očekávat, že v čele s dosavadním lídrem Sulíkem poroste. Ve straně, která očekává razantnější posilování podpory tzv. „nesocialistických“ voličů, tak zřejmě na březnovém sněmu dojde ke změně lídra. Kandidaturu začátkem března ohlásil Jozef Kollár, bývalý předseda poslaneckého klubu, profesí ekonom a úspěšný manažer banky. Nutno zmínit, že Kollár kromě avizované podpory řádových členů získává také podporu významných osobností a poslanců strany.

O hlasy „nesocialistických“ voličů se kromě liberálů z SaS uchází i seskupení Obyčajný ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Jádro tohoto seskupení tvoří lidé, kteří se ve volbách 2010 na kandidátce SaS dostali do parlamentu. V březnových předčasných volbách získali více než SaS, konkrétně 8,55% hlasů. Aktuálně by je dle agentury Focus podpořilo 7% voličů, tedy stejně jako SaS. Za poklesem preferencí OĽaNO můžou být názorové neshody a svéhlavé vystupování lídra hnutí Matoviče, ale i nedávné projevy nesnášenlivosti poslanců Škripeka a Kuffy vůči sexuálním menšinám. Tedy něco, co by liberálního voliče nemělo nechat lhostejným.

Průzkum Focus avizuje také nárůst podpory SDKÚ-DS. Strana, která ve volbách v roce 2010 získala 15,4% hlasů, měla letos na jaře důvěru pouhých 6,1% voličů. Aktuálně by SDKÚ-DS volilo 8,4%. Členové strany na květnovém sněmu vyměnili předsedu, zvolili nové místopředsedy a tajemníka. Bývalý předseda a nestor slovenské politiky Mikuláš Dzurinda, který i přes velký debakl obhájil poslanecký mandát, ve straně zůstal. Bývalá premiérka Radičová nikoliv. Zdá se tedy, že strana pod vedením nového předsedy Pavola Freša úspěšně zastavila odliv příznivců, ke kterému došlo po vládní krizi v roce 2011 a v souvislosti se zveřejněním kauzy Gorila. K možnému obratu v posilování podpory přispívají i aktuální vystoupení místopředsedkyně strany a bývalé ministryně spravedlnosti Lucie Žitňanské. Ta kritizuje absenci nezávislé justice a rostoucí nedůvěru obyvatel v soudy. Konstatuje, že Fico zdědil po Mečiarovi „kamarády“ z justice, čímž předjímá, že Ficovi spojenci jsou pod ochranou. Aktuální novinkou je nominování bývalé premiérky a neúspěšné prezidentské kandidátky Ivety Radičové na kandidáta opozice pro další prezidentské volby v roce 2014. Prezidiem strany jednohlasně schválená kandidátka přitom několikrát veřejně možnost kandidovat popřela. Rozhodnutí prezidia SDKÚ-DS sice vzala na vědomí, ale nijak nekomentovala. Podle některých pozorovatelů je nominace Radičové neklamným důkazem o bezradnosti SDKÚ-DS nominovat jinou významnou osobnost.

Kromě zmiňovaných stran by se dle průzkumu Focus do slovenského parlamentu kvalifikovala ještě strana MOST-Híd, její preference se pohybují od voleb v roce 2010 stabilně kolem úrovně 7% aktuálně dosahují podpory 7,7%. Bez šance získat mandáty v Národnej rade nejsou ani Slovenská národná strana (4,8%), Strana maďarskej koalície (3,5%) a již zmiňovaná Nová Väčšina Daniela Lipšice (3,7%).

peter-kokavec
sociolog, analytik politické strany LEV 21
Klíčová slova: analýza, Slovensko

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.