Jan Hartl odpovídá na dopis Jiřího Paroubka: STEM nic, STEM muzikant

Dopis Jiřího Paroubka pro ředitele STEMU Jana Hartla naleznete ZDE.

Odpověď Jana Hartla:

Vážený pane předsedo,

děkuji za Váš dopis ze dne 20. listopadu 2012, v němž sdělujete své názory a kladete řadu otázek. Jsem velmi rád, že jste zvolil tuto formu, protože ve vzájemné korespondenci si můžeme věci lépe objasnit. Z naší minulé spolupráce jistě víte, že STEM nerad reaguje na mediální přestřelky, protože to jen rozviřuje hladinu emocí a většinou nevede k věcnému řešení problémů. Role analytiků je stát v pozadí a nikoli vytrubovat dohady a subjektivní interpretace a my o to usilujeme.

Budu reagovat na Vaše podněty v pořadí, v jakém je ve svém dopise uvádíte. Píšete, že vytváříme zdání mohutnosti voličské základny ČSSD. Je faktem, že sociální demokracie má velký počet vlažných příznivců či lidí, kteří ji vnímají jako nejmenší zlo. To, co ukazují stranické preference, je tento typ přízně a sociální demokracie má zásadní problém aktivovat, mobilizovat tyto "vlažné" příznivce, aby se zvedli a šli k volbám. Tuto situaci jsem v minulosti zdůrazňoval vašim lidem i Vám osobně, sděloval jsem to před posledními poslaneckými volbami panu Tvrdíkovi, náležitá strategie však z toho nevyplynula. Před aférou Rath se zdálo, že podpora ČSSD je nejen početná, ale začíná se i kvalitativně upevňovat, což souviselo s tím, že volba ČSSD získávala protestní charakter proti korupční vládě. Po aféře Rath však se tento "protestní" typ pevné podpory opět rozkolísal a taková je i dnešní situace. Ostatně s touto interpretací jsem se netajil, najdete ji v rozhovoru pro Právo, na nějž jste reagoval.

Otázku přepočtu na mandáty obsáhle komentujeme v odpovědích na dotazy čtenářů na našem webu. Jsou firmy, které mandáty přepočítávají proporčně, což je nesmysl. Celé D'Hondtova metoda je postavena na posilování pozice vítězů voleb a oslabování malých stran a na diskriminaci malých volebních krajů. My ve svých propočtech simulujeme krajské výsledky voleb a mandáty počítáme přesně D'Hondtovou metodikou.

V krajských volbách ČSSD ztratila oproti roku 2008 daleko víc než 22 tisíc hlasů, jak zmiňujete Vy. Jistě si vzpomenete, že jsme to byli v roce 2008 právě a jedině my ve STEM, kteří předvídali jasné vítězství ČSSD v deseti krajích a těsný výsledek ve třech krajích. Bylo to označeno jako názorný důkaz politické korupce, ale měli jsme pravdu. Všichni ostatní hovořili o netušeném překvapení. U letošních krajských voleb právě z důvodu snížené intenzity podpory ČSSD jsme konstatovali (a když jsme byli dotázáni i veřejně sdělili), že výsledek bude horší, nicméně ČSSD si své vedení udrží. "Mátožné působení" ČSSD, které se dostalo do titulků, se pochopitelně setkalo s nelibostí.

STEM ve svých pravidelných tiskových zprávách o stranických preferencích uvádí pouze ty strany, které v otevřené otázce na preference uvedlo alespoň 1 % respondentů. (Jedinými výjimkami byla zpráva z letošního dubnového výzkumu, kdy jsme uvedli i Věci veřejné s podporou 0,9 %, a poslední zpráva z přelomu října a listopadu, kde uvádíme Suverenitu s 0,8 % - obojí bylo vedeno snahou o kontinuitu prezentovaných výsledků). Stranické preference strany NS-LEV 21 se ve výzkumech STEM pohybují v pásmu 0,0 až 0,4 % (v jediném případě byl výsledek 0,5 %), proto je tedy ve zprávách neuvádíme.

Nižší výsledky NS-LEV 21 ve výzkumech STEM než ve výzkumech jiných agentur mohou být nejspíš způsobeny jinou metodikou kladení otázek. STEM používá, jak bylo uvedeno, otázku otevřenou, bez jakékoli nápovědy, zatímco jiné agentury zpravidla kladou otázku uzavřenou, s nabídkou stran. Podobně jako STEM používá otevřenou otázku i CVVM a ani v jeho zprávách se NS-LEV 21 (ze stejných důvodů jako u STEM) neobjevuje.

Do průzkumu názorů na politické osobnosti STEM jsou zařazováni, jak se v příslušné zprávě z průzkumu uvádí, čelní představitelé parlamentních politických stran - tím jsou míněni představitelé stran, které se dostaly v posledních volbách do poslanecké sněmovny - a všichni členové vlády. Zařazení K. Peake je tedy dáno primárně tím, že je členkou vlády (místopředsedkyní). V době před volbami v roce 2010 byl klíč k výběru osobností do průzkumu jiný, protože nebyla sledována popularita členů úřednické vlády a zároveň bylo tehdy nutné zjistit i názory na lídry nových stran, u nichž se, na základě stranických preferencí, naznačovalo, že ve volbách uspějí.

Jak jistě víte, základní soubor otázek, pomocí nichž vytváříme dlouhodobé vývojové časové řady, kam patří třeba preference, popularita politiků, hodnocení institucí, spokojenosti v různých oblastech, si vytváříme sami ze svých zdrojů, nemáme na to žádného objednatele ani sponzora a jsme v tomto ohledu nezávislí. Stojí to spoustu úsilí a peněz: samozřejmě si někdo může myslet, že by bylo zajímavé zkoumat i další ukazatele, ale my si na to musíme vydělat a činíme, co svými skrovnými silami zvládneme.

ESOMAR je úctyhodnou institucí a spolu s institucí WAPOR dělá mnohé pro objasnění toho, co výzkumy mohou a nemohou, jak je řádně interpretovat a jak je vymanit z různých vlivů, aby byly co nejpřesnější a nejsvobodnější. Také náš SIMAR, jehož jsem byl za STEM/MARK zakládajícím členem, vyvíjí obdobné úsilí. Projasňování sporných otázek kolem výzkumu je nepochybně ku prospěchu všem.

S pozdravem,

Jan Hartl

Reakce Jiřího Paroubka na výše uvedený dopis Jana Hartla:

Vážený pane doktore,

tak trochu jste svou odpověď na můj dopis a mé otázky utopil v mnoha detailech, které mě pohříchu nezajímají. Smutným faktem je – a na to jste v dopisu vůbec nereagoval – že výsledky krajských voleb v tomto roce se velmi výrazně lišily od odhadů z průzkumů, které zpracovával kartel výzkumných agentur, kterého Váš STEM (vedle Factumu a SC&C) byl nedílnou součástí. Vlastně se tyto agentury u velkých stran netrefily téměř vůbec. Takovou analýzu, která toto mé tvrzení dokazuje, jsem si dovolil odeslat mezinárodní organizaci ESOMAR, neboť tuto organizaci vnímám jako subjekt, který může napříště takovému manipulativnímu jednání zabránit nebo je alespoň omezit. Osobně si neumím např. v německých volbách představit, že by došlo k tak závažným rozdílům mezi realitou a volebními odhady.

Domnívám se, že by to znamenalo jediné: diskvalifikaci takových výzkumných agentur. Stejným způsobem budeme ostatně analyzovat i výsledky voleb a průzkumy před prezidentskou volbou.

Vcelku legračně vyznívá Vaše tvrzení o „otevřené otázce“, kterou kladete, když jiní kladou „otázku uzavřenou“, „s nápovědou“. Ve volbách do sněmovny však voliči „nápovědu“ dostávají ve formě volebních lístků. A samozřejmě musíte také vědět, že „otevřenou otázkou“ znevýhodňujete nové politické subjekty, kterým strana LEV21 je. Naprosto však ignorujete skutečnost, že v průzkumu SANEP-u v listopadu dosáhla strana LEV21 3,8% preferencí, podle Vašich průzkumů je to hluboko pod 1%.

Pokud jde o zařazení do průzkumů osobností v nedávné minulosti, použil jste kouzelnou formulaci: „Zároveň bylo tehdy nutné zjistit i názory na lídry nových stran, u nichž se, na základě stranických preferencí, naznačovalo, že ve volbách uspějí.“ Chtělo by se ptát, kdo to „naznačoval“.

Na začátku byly ovšem např. preference TOP09 minimální, přesto jste K. Schwarzenberga do osobnostních průzkumů zařadili. Strana LEV21 je parlamentní stranou, proto její předseda do průzkumu patří. Rok a půl před volbami do sněmovny říci o nějaké straně, že je diskvalifikovaná předem, protože cosi nebo kdosi to „naznačuje“ je značně nefér. Ostatně nechápu, proč se tomu, vážený pane doktore, tak bráníte. Je to požadavek dr. Novotného z Lidového domu, se kterým spolupracujete dlouhodobě při zpracovávání podkladů pro průzkumy, jež děláte pro ČSSD? Anebo je to jinak?

V každém případě to je nefér. Věřím, vážený pane doktore, že v celé věci zjednáte nápravu a budete se chovat fér.

S přátelským pozdravem

Jiří Paroubek