Jaromír Novotný: Pár smutných poznámek k oslavám osvobození Československa

Pro oživení paměti bych chtěl připomenout, že území Československa bylo, kromě naší československé armády, osvobozeno ještě vojáky těchto armád: 

Sovětská armáda – 140 tisíc padlých a 411 tisíc raněných;

Rumunská armáda – 33 tisíc padlých a 33 tisíc raněných – Rumuni se např. účastnili osvobozování Brna a je tam taky největší rumunský vojenský hřbitov v ČR;

Polská armáda – 300 padlých, polští vojáci např. osvobodili Mělník;

Americká armáda – 180 padlých, některé prameny uvádějí až 500 padlých;

„Ruská osvobozenecká armáda“ tzv. Vlasovci (podle jejich velitele generála Andreje Vlasova) – 300 padlých a přes 100 těžce raněných, které ale v pražských nemocnicích nemilosrdně pobili příslušníci sovětské NKVD po příchodu sovětské armády do Prahy.

Začátkem května 1945 ležela 1. divize Vlasovovy armády mezi Berounem a Hořovicemi, a když vypuklo povstání v Praze, rozhodl se její velitel generál Sergej Bunjačenko, že pomůže Čechům v Praze. A tak v neděli 6. května odpoledne vyrazila celá divize třemi proudy směrem na Prahu. Vlasovci byli vojáci v německých uniformách s červenomodrobílými nášivkami a kokardami na čepicích. Obsadili mosty, ruzyňské letiště a zastavili útok skupiny SS Wallenstein. Vlasovci tak pomohli v Praze vyčistit velkou část města, odrazili oddíly SS útočící na Prahu z jihu a ze západu. Povstání dosáhlo takových rozměrů, že vlasovský generál Bunjačenko vyzval pražského šéfa K. H. Franka ke kapitulaci německé posádky v Praze. Česká národní rada dne 7. května 1945 vydala prohlášení:

„Česká národní rada děkuje generálu Vlasovovi a jeho vojskům, že na výzvu rozhlasu přišli na pomoc bojujícímu pražskému lidu“. Češi vítali tyto vojáky jako osvoboditele, neboť svým zásahem mnoha Čechům skutečně zachránili život a de facto zachránili Prahu před zničením ustupujícími jednotkami SS.

Mrzí mne, že se nenašel nikdo, kdo by tato fakta, ať už v denním tisku nebo ve vysílání televizních stanic, připomněl...