Koho si Češi nadělí za prezidenta?

obrazek
16.12.2012 11:31
Pokud se přímá volba prezidenta nezamotá do sítě paragrafů, budou obyvatelé ČR za pár týdnů volit nového prezidenta. Podle průzkumu agentury STEM schvalují přímou volbu tři čtvrtiny dospělé populace. Názory na související kampaň už tak příznivé nejsou: podle poloviny je to nákladná a z hlediska přínosu pro obyvatele zbytečná show. Zřejmě před ní ale není úniku. Úsměvy i upřené pohledy kandidátů se už notnou chvíli rojí z tisku, plakátů a billboardů. Vizitky, rozhovory a diskuse kandidátů zabírají hodiny vysílacího času v televizi i rozhlasu. Pod vánoční stromeček tak letos dostaneme vydatnou nadílku kampaně prezidentských kandidátů.

Polovina obyvatel se přiklání k názoru, že lidé využijí právo volby odpovědně a jednotlivé kandidáty pečlivě posoudí z několika hledisek. Druhá polovina si ale myslí, že lidé budou při hlasování o prezidentovi nezodpovědní a naletí líbivým heslům a slibům. Pokud mají obyvatelé ČR určit, co bude mít při rozhodování větší váhu, zda program, názory a osobnost kandidáta nebo peníze a masivnost kampaně – volí tři pětiny první variantu, téměř dvě pětiny ale za důležitější než osobnostní předpoklady a program považují kampaň. Takže ta show zřejmě úplně zbytečná nebude, ovšem pouze pro jednoho - vítězného kandidáta. Ten vzejde z dvoukolové volby podle vzoru senátních voleb.

Součástí kampaně jsou chtě nechtě také předvolební průzkumy mapující aktuální podporu jednotlivým kandidátům. O spolehlivosti těchto průzkumů lze polemizovat. Významné odchylky předvolebních průzkumů od skutečností jsou v našich podmínkách víc než běžné, viz. poslední volby do krajských zastupitelstev. Ale netýká se to jen ČR. Třeba v nedávných amerických prezidentských volbách se doslova spálil prestižní Gallupův institut, jenž favorizoval poraženého republikánského kandidáta Romneyho, přičemž odchylka posledních průzkumů od skutečnosti přesáhla sedm procentních bodů. K polemikám nad objektivitou průzkumů zavdávají i významné odchylky ve zjištěních několika českých agentur, které se průzkumy podpory prezidentských kandidátů v průběhu letošního roku zabývají.

Jedno mají dosavadní průzkumy společné: podle všech dosud publikovaných zjištění jsou hlavními kandidáty na postup do druhého kola Miloš Zeman a Jan Fischer. Pro úplnost nutno dodat, že pořadím mohl zamíchat Jan Švejnar, který měl na jaře větší podporu než Zeman. Po rozhodnutí Jana Švejnara nekandidovat se tak ve hře jako nejpravděpodobnější účastníci druhého kola jeví už zmiňovaní dva kandidáti. Tím, koho většina průzkumů v průběhu letošního roku vynáší nejvýše je Jan Fischer, opakovaně mu byla naměřena podpora přesahující 30% hlasů. Podle nejnovějšího průzkumu agentury SANEP by ale, v případě, že se voleb opravdu nebudou účastnit kandidáti Bobošíková, Dlouhý a Okamura - o čemž zřejme s definitivou rozhodně až Ústavní soud, v prvním kole dosud vedoucího Fischera předstihl Zeman a to o téměř 4 procentní body (27,2% pro Zemana vs. 23,4% pro Fischera). Zeman má dle SANEPu navrch i pokud se ohrožení kandidáti účastnit budou, i když už ne tak výrazně (22,5% pro Zemana vs. 21,2% pro Fischera).

Třetím v pořadí je podle agentur STEM a SANEP Jiří Dienstbier, zatím mu naměřili nejvyšší podporu blížící se k 14%, to však na druhé kolo zřejmě nestačí.

Přitom průzkum STEM nedávno odhalil, že Dienstbier v sobě ukrývá vysoký volební potenciál, a to proto, že je pro významnou část voličů údajně přijatelnější než Zeman. Prostě těm, kteří ho primárně podpořit nechtějí, zase až tolik nevadí. Právě tato „kompetence“ – vadit menšímu počtu voličů – bude klíčová pro druhé kolo prezidentské volby, kde půjde o hlasy nevyhraněných voličů a sympatizantů jiných kandidátů. U Dienstbiera je velmi sporné, zda se k využití svého potenciálu „neodpuzovat voliče“ dostane, patrně nikoliv. Do nemilé situace ho staví fakt, že nemá podporu významné části svých spolustraníků z ČSSD, která ho do klání vyslala. Pro kandidáta nejsilnější strany v zemi, která by podle STEM a CVVM v parlamentních volbách atakovala magickou hranici 40%, zůstává aktuálně naměřená podpora daleko za potenciálem. Dienstbierovi příliš nepomohlo ani šalamounské vyhlášení komunistů, kteří jej sice podpořili, ale nezapomněli jedním dechem podpořit také jeho největšího konkurenta v boji o hlasy levicových voličů - Zemana.

Z dalších kandidátů se dle průzkumů žádný opakovaně netěší podpoře přesahující 10 %, snad jen v jednom průzkumu se tato hranice podařila těsně překonat Tomio Okamurovi. Jeho účast ve volbách je však zatím ve hvězdách. I kdyby mu bylo umožněno kandidovat, k tomu aby postoupil do druhého kola by mu zřejmě nestačil ani dvounásobek dosud zjištěné podpory. Průzkumy neslibují nijak závratnou podporu ani kandidátům vládních stran. Zisk Karla Schwarzenberga a Přemysla Sobotky se pohybuje dle různých agentur v rozmezí 6-9%. Ještě nižší podporu, kolem 5% a méně, přiznávají průzkumy zbývajícím kandidátům.

Do prvního kola tedy zbývá sotva měsíc a kampaň nabírá obrátky. Stát se samozřejmě může leccos, ale bylo by velkým překvapením, kdyby do druhého kola postoupil někdo jiný než favorizované duo Fischer – Zeman.

A jak dopadne druhé kolo? Lze očekávat, že to bude těsné. Možnosti realizovat masivnější kampaň a také schopnost vadit menšímu počtu voličů hrají spíše pro Fischera, přesto se domnívám, že v konečném rozhodování se může rozhodující podíl lidí přiklonit k Miloši Zemanovi. Jeho svéráznost a jen těžko napodobitelný styl - ač pro mnohé odpudivý - mohou být nakonec voliči akceptovány jako známka jisté autonomie a autority hodící se k obrazu prezidenta. Každopádně, pro zájemce o sázení, je aktuální kurz na vítězství Zemana 1 : 2,3 a na vítězství Fischera 1 : 1,65.

peter-kokavec
sociolog, analytik politické strany LEV 21
Klíčová slova: analýza, prezidentská volba

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.