Ladislav Žák: Zoufalí lidé dělají zoufalé věci…

obrazek
21.2.2014 09:03
Jakkoliv byl tento hluboce pravdivý výrok významně medializován před týdnem, když zazněl z úst Iva Rittiga, opouštějícího policejní celu, nechci tady po sté a prvé rozebírat údajnou trnitou pouť 17 haléřů od Rittiga k Rittigovi, a posléze - Bůh a Láska vědí - komu. Chci tento výrok použít k pokusu o nastínění podstaty toho, co se aktuálně odehrává na kyjevském Majdanu.

Původcem procesu, který se vyhrotil v krvavou lázeň a směřuje k věcem a událostem, které mohou z Ukrajiny udělat zhroucený stát na hranicích EU, je právě zoufalství obyčejných lidí. Toto zoufalství má svůj původ v oprávněném pocitu, že obyčejní lidé a jejich osudy na Ukrajině nikoho nezajímají. Nezajímají politiky, nezajímají oligarchy, nezajímají ani ostatní obyčejné lidi, kteří mají příliš starostí o vlastní obživu, než aby měli čas a sílu vnímat problémy druhých.

Nejde o něco nového, tento nezájem o život obyčejného člověka provází celou krátkou historii samostatné Ukrajiny a má své kořeny ještě hluboko v carském Rusku. Problém vyhrocený na dnešním Majdanu se zrodil z nadšení a ohromných očekávání, která byla vyvolána právě existencí samostatné Ukrajiny a hluboce a opakovaně zklamána všemi garniturami ukrajinských politiků, jako recyklovaných loutek ukrajinských oligarchů.

Je úplně jedno, jak se ti politici jmenují, jestli jsou aktuálně u moci, v emigraci, v base nebo v rakvi. Přes dílčí odlišnosti, jako je barva politického trička nebo proklamace o vztahu k tomu či onomu, jsou všichni za jedno v tom, že občané Ukrajiny si prostě musí pomoci sami, protože oni přece vládnou a kradou.

Zoufalí ukrajinští občané, jsou hluboce zklamaní tím, že jejich prezident odmítl podepsat smlouvu s EU ve Vilnjusu ze zcela osobních až rodinných důvodů, protože by se mohlo stát, že by ho někdo z EU mohl napomínat a požadovat po něm a jeho rodině jiný standard chování. Tím ztratili podstatnou, byť celkem marnou naději, a tak se prostě vydali křičet o svém zoufalství na ulici.

Lidé na Majdanu měli po dlouhých letech pocit, že někoho zajímají. Že našli ztracenou sebeúctu a postupně si vydobyli i respekt druhých.

Jejich boj za obyčejnou lidskou důstojnost získal mediální pozornost, ale s ní přišlo i násilí a politické síly, které mají násilí jako jediný program.

Když se k tomu připočítá naprostá neschopnost politických loutek řešit jiné problémy než ty, které jim předkládají k řešení jejich loutkáři, pak je zřejmé, proč jsme svědky toho, co se na Ukrajině odehrává.

Dnes už jsou původní zoufalci nahrazeni na Majdanu systémovými násilníky, kteří se vyžívají v pouličních bitkách, a potom spoustou loutek, především loutek oligarchů, ale i loutek ruské a americké provenience, a jistě tam pobíhá i nějaká ta evropská.

Celé to píšu kvůli třem věcem. Tou první je hluboký omyl EU, že je možné nalézt viníky současného násilí a potrestat je neudělením víz a obstavením majetku. Svět je velký a jen hlupák nosí všechna svá vejce v jednom košíku… Prostě pojedou na víkend nebo dovolenou jinam a s jinou kreditní kartou.

Tou druhou věcí je permanentně přítomná a více méně otevřeně podsouvaná teze, že v Kyjevě vede Brusel válku s Moskvou, a dokonce, že ji tam může vyhrát. Je to velká hloupost, protože hranice na Dněpru je klíčovou evropskou hranicí 21. století, stejně jako klíčovou evropskou hranicí 19. a 20. století byla hranice na Rýně. Na Ukrajině může být poražena jen a jen Evropa, podobně jako byla poražena v bývalé Jugoslávii.

Tou třetí věcí je poněkud neodbytný pocit, že naši politici a jejich loutkáři se k nám dlouhodobě chovají s podobnou arogancí jak ti ukrajinští. Problémy obyčejných lidí jako chudoba, nezaměstnanost a sociální vyloučení nikoho nezajímají a je nám naznačováno, že si máme pomoci sami, protože si za to prý také sami můžeme.

Naši noví páni to vzali z gruntu a je zcela zřejmé, že své úsilí chtějí soustředit jen na to, aby obvinili své předchůdce a vyvinili sebe. Mezi sebou si počítají chyby v korespondenci a kšeftují s trafikami. Mezitím zoufalství obyčejných lidí narůstá.

A jak známo - zoufalí lidé dělají zoufalé věci…

ladislav-zak
Krizový manažer. Absolvent Fakulty strojního inženýrství ČVUT Praha a Právnické fakulty Vysoké školy privatizace a podnikání v Moskvě. Další studia na MFF UK Praha, VŠST Liberec, doktorandské studium ČVUT a vědecká aspirantura na Vysoké škole privatizace a podnikání v Moskvě u profesora Vitalije Koškina.
Klíčová slova: Ukrajina, zahraniční politika

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

libuse-zavoralova

Tato "revoluce" je pro USA hodně levný způsob, jak se usadit na hranici s Ruskem.

antoninsebek

Musím se hořce pousmát nad tvrzením, že dnešní smlouva byla podepsána také "opozicí". To je na té dohodě 150 (jednostopadesát) podpisů?  :-)  

Stačí, aby se toto řešení nelíbilo jednomu Velkému Jemeljanovičovi, ten dá pokyn placeným odstřelovačům a ti skolí na zakázku "několik kusů" z jedné i z druhé strany. A už to pojede nanovo.

Já bych se přiklonil k tomu, že EU v tom všem vidí pro sebe samá plus: 1/ukazují se jako "mírotvůrci" 2/možnost získat nové velké odbytiště 3/uškodit Rusku. (uvedeno bez pořadí významu pro Brusel) Nedělám si žádné iluze.

heriot

Velmi omezený pohled. Původcem toho co se na Ukrajině děje nejsou vůbec obyčejní zoufalí lidé, ale bezkrupulózní banda politiků v Bílém domě a jejich loutky v Bruselu. Je to odveta za to, že Rusko nedovolilo zničit Sýrii jako se to stalo před tím v Iráku a Lýbii Vše co se tam děje je přece zcela jednoznačně především útok na Rusko, pro které má Ukrajina strategický význam. Jen slepý se opájí pohádkam o povstání chudých a zoufalých.

Ti obyčejní, chudí a zoufalí lidí jsou opět jen rukojmím velmocenských hrátek.

stvan

Kéž bych své pocity dokázal takto vyjádřit.

 

schlimbach

Krásný blog. Můžete přidat ještě nějakou pohádku?

Páchatelé dobra všude okolo by si měli uvědomit a to dosti jasně, že cesta lemovaná dobrými úmysly vede prakticky vždy do pekel. Chápete vůbec, co za svoloč jste vy páchatelé "dobra" a exportéři "západní demokracie" vypustili z láhve?