Ondřej Kosina: Antická tragédie v moderní podobě

Zlatý úsvit nabízí jednoduchá řešení na všechny problémy a má jasno v tom, kdo je viníkem současného marasmu – nikoliv minulé vlády, které zemi zadlužovaly a falšovaly statistiky, ale cizinci a imigranti. Útoky na lidi jiné barvy pleti jsou v Řecku na vzestupu a země stále více připomíná Německo na počátku třicátých let 20. století. Až smrt oblíbeného antifašistického hudebníka způsobila zastavení růstu popularity krajní pravice trvající od roku 2008 a donutila společnost zamyslet se, co se vlastně děje. Premiér Antonis Samaras dokonce uvažuje o zákazu Zlatého úsvitu, parlamentní strany s 21 poslanci. Otázkou je, jestli by takové opatření nevedlo spíše k posílení fašistů, kteří by se stylizovali do role perzekuovaných bojovníků za blaho společnosti.

Parlamentní volby v Řecku se sice mají konat v roce 2016, ale vzhledem k hluboké krizi, kterou tato jihoevropská země prochází, není vyloučeno, že se uskuteční v předčasném termínu. Důvodem může být i konstantní pokles parlamentní podpory Samarasovy administrativy. Od dubna 2013 se kabinet mohl spolehnout na hlasy 167 poslanců z 300 oproti dřívějším 179 na základě výsledků voleb z června 2012. Devět poslanců bylo vyloučeno ze svých stran, protože hlasovali proti úsporným opatřením, které Řecku nadiktovala Trojka (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) a tři zákonodárci odešli dobrovolně. Dva bývalí poslanci Demokratické levice (DIMAR) založili v dubnu nové uskupení s odůvodněním, že se strana posunula do politického středu. Následně ministři za socialisty (PASOK) a Demokratickou levici v červnu rezignovali na protest proti uzavření státní televizní společnosti ERT, které s nimi premiér nekonzultoval. Současná vláda je tvořena pouze konzervativní Novou demokracií (ND) a nezávislými odborníky a disponuje slabou většinou 153 mandátů. Socialisté slíbili, že jejich zákonodárci budou kabinet nadále podporovat a levicoví demokraté prohlásili, že budou s premiérem spolupracovat ad hoc a hlasovat pro zákony, které jsou v souladu s programem strany.

Příští volby nebudou – stejně jako ty minulé – soubojem mezi levicí a pravicí, ale mezi stranami podporujícími nebo odmítajícími zahraniční finanční pomoc. Podle tří průzkumů z 11. – 22. září soupeří o prvenství vládní Nová demokracie (ND) s podporou v rozmezí 27,5 – 32,7 % a radikálně levicová formace SYRIZA, kterou by volilo 26,9 – 29,3 % respondentů. V posledním průzkumu se SYRIZA umístila první s náskokem 0,4 %. Třetím nejsilnějším uskupením je fašistický Zlatý úsvit, jež dosáhl maxima 17 % v průzkumu agentury Pulse RC z 9. – 10. září. Po výše zmíněné tragické události rating strany prudce poklesl na 7,5 – 11,2 %. Okolo 7 % se pohybují preference Komunistické strany Řecka (KKE) i Panhelénského socialistického hnutí (PASOK). Sedmero parlamentních stran uzavírají Nezávislí Řekové (ANEL) s 5,2 – 6,6 % a Demokratická levice s 2,9 – 4,7 % potenciálních hlasů. Pro vstup do Helénského parlamentu je nutné překročit tříprocentní uzavírací klauzuli.

Restrukturalizace prováděná řeckou vládou pod tlakem Trojky fakticky zlikvidovala vyhlídky na hospodářský růst v zemi. Masivní privatizace vede k odprodeji národního bohatství do zahraničí, přičemž výdaje na armádu zůstávají nesmyslně vysoké. Důsledkem neoliberální politiky je rostoucí strach, zoufalství a každodenní masové demonstrace a stávky. PASOK kdysi býval hlavní politickou silou na levici a posledních třicet let se u moci střídal s Novou demokracií. Zatímco ND si svou dominantní pozici udržela, PASOK je na cestě do bezvýznamnosti a jeho roli zaujímá radikálně levicová SYRIZA. Řecký bipartismus se tak pod vlivem ekonomické krize zcela zhroutil a byl nahrazen multipartismem. Je otázkou, zdali bude Zlatý úsvit nadále stagnovat nebo se jedná jen o přechodný jev. Frustrace řecké společnosti je vysoká a bezradní lidé, kteří už nemají co ztratit, často slyší na jednoduchá a radikální řešení. Pro mnohé je také pohodlnější svést všechny problémy na imigranty namísto hledání viníka ve vlastních řadách. Z historie však víme, že fašismus ještě žádnou zemi nespasil.