Ondřej Kosina: Démonizovaný Ahmadínežád odchází

Antiamerikanismus a antisionismus

Důvodů, proč je Mahmúd Ahmadínežád vnímán jako „nejkontroverznější světový státník“, je mnoho. Dovoluje si zpochybňovat dogmata západního světa jako je oficiální verze 11. září 2001 (9/11). Obvinil Washington, že „za útoky z 11. září stály jisté síly uvnitř americké vlády s cílem pomoci upadající ekonomice a zároveň obnovit kontrolu USA nad Blízkým východem v zájmu sionistického režimu“. USA tak podle něj využily 9/11 jako záminku pro zahájení válek v Iráku a Afghánistánu. Ahmadínežádovým největším „proviněním“ je ovšem zbavení se amerického dolaru jako rezervní měny v íránských státních bankách. Od roku 2007 získal Írán 85 % příjmů ze své ropy v jiných měnách než dolarech a od prosince 2006 podporuje postupné snížení transakcí v amerických dolarech na minimum. Tato politika je některými americkými analytiky hodnocena jako hrozba. Ostatně, ze stejných důvodů musel zemřít Muammar Kaddáfí. Ahmadínežád často otevřeně a bez skrupulí komentuje zahraniční politiku USA. Prohlásil, že u Američanů „nechápe pózu obhájců demokracie a míru na straně jedné a vedení mnoha expanzivních válek a zabíjení lidí na straně druhé“.

Íránský prezident nepopírá holocaust jako historickou událost, pouze odmítá jeho mytologizaci a upírá mu nedotknutelnost a výsadní postavení největší genocidy v dějinách lidstva (např. vyvražďování milionů Slovanů Němci za 2. světové války nebo genocida Arménů Turky během 1. světové války se zdaleka netěší takové publicitě). Nechápe, proč je na Západě označován jako antisemita, když rozlišuje židovství, které respektuje, a sionismus, který důrazně odmítá. Onen pověstný výrok o „vymazání Izraele z mapy“ – ve skutečnosti pouze Chomejního citace – byl chybně přeložen a médii dezinterpretován, což následně potvrdil i izraelský politik Dan Meridor. Stokrát opakovaná lež se ale stala pravdou, a tak je v podvědomí lidí Ahmadínežád zafixován jako fanatický agresor, jenž chce zlikvidovat mírumilovný Izrael atomovou bombou, kterou potají vyrábí.

Předem zpochybněné volby

Volby bývají pro Washington vhodnou příležitostí pro destabilizaci nepřátelských režimů. Dá se očekávat něco podobného i letos? V roce 2009 s 62 % hlasů obhájil mandát Mahmúd Ahmadínežád a porazil tak reformistického kandidáta Musávího, který získal 34 %. USA a EU zpochybnily výsledky voleb a západní média o nich unisono referovala jako o zmanipulovaných, zatímco země BRICS výsledek respektovaly a vítězi blahopřály. Mír Husajn Musáví zmobilizoval své stoupence, aby vyšli do ulic a v Teheránu vypukly nepokoje mající znaky barevné revoluce se zřetelným rukopisem CIA. Nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chameneí však Ahmadínežáda podpořil a vyzval národ, aby se za ním sjednotil. Poté, co volební komise přepočítala hlasy a potvrdila oficiální výsledky, protesty ustaly. Barevná revoluce se nezdařila.

Už nyní Teherán protestuje proti vměšování USA a Francie do svých vnitřních záležitostí. Obě země kritizovaly výběr a diskvalifikaci některých, obzvláště reformních, kandidátů. Je prý zřejmé, že novým prezidentem se stane konzervativec loajální k učení nejvyššího duchovního vůdce. Íránský prezident je přímo volený, stojí v čele vlády a je po „vůdci revoluce“ druhým nejvýznamnějším představitelem státu. Podle BBC News všech osm kandidátů reprezentuje tvrdou konzervativní linii.

Závěr

Ahmadínežádovu roli v domácí i světové politice budou soudit až dějiny. Svými současníky je popisován jako velice skromný a pokorný člověk. Doposud údajně bydlí v malém domě, který zdědil po svém otci, je zvyklý spát na tvrdé zemi, odmítl prezidentský plat a pořádá charitativní akce pro chudé. Pro jeho odlišné názory, které jsou na Západě odmítány, jej média zařadila po bok dalších „zloduchů“ Bašára Asada, Fidela Castra, Alexandra Lukašenka a Vladimira Putina a nikdy o něm nereferují v dobrém. Dehonestuje-li někoho mainstream, je třeba si klást otázky, proč tomu tak je a hledat skutečné příčiny a informace o dotyčném v jiných zdrojích.

Foto: www.president.ir