Ondřej Kosina: Evo Morales – velký bojovník proti chudobě

Nacionalizace klíčových podniků

První indiánský prezident ve své inaugurační řeči slíbil, že jeho vláda zahájí novou éru a ukončí 500 let kolonialismu. Co slíbil, to se snaží splnit i přes odpor USA a nadnárodních korporací. Hlavní úsilí Moralesovy vlády je zacíleno na vymýcení chudoby a negramotnosti. Během prvního funkčního období se mu podařilo zvýšit životní standardy chudých Bolivijců státními zásahy do ekonomiky a získáním kontroly nad přírodním bohatstvím země. Od roku 2006 došlo k zestátnění několika důležitých podniků: státní dohled se rozšířil na důlní průmysl, telekomunikace, energetický sektor, dřevozpracující průmysl, dopravu a vodohospodářství, čímž si vláda pojistila kontrolu klíčových sektorů rozvoje národního hospodářství. Pokračuje znárodňování ropného průmyslu cestou vyjednávání nových podmínek s investory, které státu zajišťují majoritní kontrolu. Znárodnění nebo zestátnění je v českých neoliberálních médiích považováno za sprosté slovo a moderátoři se nikdy neopomenou tvářit pohoršeně, když se v některé zemi něco takového děje. Proč ale prezident Morales v těchto dnech přistoupil k zestátnění dvou poboček španělského energetického koncernu Iberdrola? Důvody jsou prosté – chce dosáhnout zlepšení zásobování bolívijského venkova, kde se monopolní dodavatel energií nechce angažovat, protože mu to nepřináší dostatečný zisk. Vláda rovněž usiluje o udržení stabilních cen elektrické energie, neboť jejich výkyvy ohrožují stabilitu bolívijské ekonomiky.

Budování sociálního státu

Evo Morales považuje za nutné, aby z národního bohatství měli prospěch všichni občané. Sociální programy zahrnují mj. zavedení starobních penzí a příspěvky matkám pod podmínkou, že jejich děti budou chodit do školy a na zdravotní prohlídky. Rolníkům byly zdarma poskytnuty stovky traktorů. Ceny energií a potravin začal kontrolovat stát a nově založený úřad distribuuje jídlo za dotované ceny. Sám prezident si ihned po svém zvolení snížil plat o 57 % a měsíčně pobírá v přepočtu cca 35 600 Kč. To vše je doprovázeno hospodářským růstem okolo 5 % HDP. Není divu, že Evo Morales má nejvíce stoupenců mezi chudým domorodým obyvatelstvem a je nenáviděn velkokapitálem.

V lednu 2009 občané schválili v referendu novou ústavu a 64 % hlasů opětovně potvrdili prezidenta v úřadu. Jeho popularita tak oproti minulým volbám vzrostla o 10 %. Moralesova strana Hnutí za socialismus získala dvoutřetinovou většinu v obou komorách parlamentu. V reakci na toto velké vítězství prezident prohlásil, že je zavázán urychlit tempo změn a pokračovat v socialistických reformách. Evo Morales se hlásí k odkazu revolucionáře Ernesta Che Guevary, který byl v roce 1967 zabit právě v Bolívii. V roce 2009 nechal na znamení obdivu instalovat v prezidentském paláci Guevarův portrét vyrobený z listů koky. „Evo“ je také pověstný neformálním stylem oblékání – místo obleku s kravatou nosí tradiční indiánský oděv, což vzbuzuje pozornost západních médií.

Problematické vztahy s USA

Bolívijská cesta k socialismu není po chuti USA, a proto se vztahy mezi Washingtonem a La Pazem po zvolení Moralese zhoršily. Prezident však pouze řekl nahlas pravdu, o které se do té doby nemluvilo:

„V průběhu více než padesáti let vnutily Spojené státy naší zemi asymetrické, submisivní, zlomyslné, povýšené a hegemonické vztahy… Washingtonu nikdy nešlo o rozvoj Bolívie a programy „kooperace“ vždy posilovaly bolívijskou závislost. USA nikdy nepodporovaly to, aby se Bolívie stala demokratickým a sociálně spravedlivým státem s vysokou aktivitou občanů. Naopak dělaly všechno proto, aby lidi rozdělily a vyvolaly střety jedněch s druhými“.

V září 2008 Morales obvinil amerického velvyslance Goldberga z podněcování občanských nepokojů a podpory separatismu v pěti provinciích, v nichž se tvoří 75 – 80 % HDP a vypověděl ho ze země. Existují důkazy, že Američané financovali shromáždění, demonstrace a nevládní organizace a podněcovali radikalizaci občanů. Washington poté zareagoval recipročním aktem a následně venezuelský prezident Hugo Chávez na znamení solidarity s Bolívií rovněž vypověděl amerického ambasadora ze země. Bolívie je totiž spolu s Venezuelou, Ekvádorem, Kubou, Nikaraguou a několika karibskými ostrůvky členem antiimperialistické Bolívarovské aliance lidu naší Ameriky (ALBA). Po zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem se vztahy mezi oběma zeměmi mírně zlepšily, avšak poté, co NATO vpadlo do Libye, vyzval Morales Obamu, aby vrátil Nobelovu cenu míru. Evo Morales, jenž prohlásil, že „největším nepřítelem lidstva je kapitalismus“, se domnívá, že Spojené státy Bolívii nikdy neodpustí znárodnění energetických surovinových zdrojů.

Perličkou na závěr je hoax, jenž vloni oznamoval ukončení činnosti společností Coca-Cola a McDonald’s v Bolívii v den „konce světa“ podle mayského kalendáře: Úřady země spojily odchod amerických gigantů z trhu s koncem kapitalismu. „21. prosinec musí být koncem nápoje Coca-Cola a začátkem mokočinče (nápoj z broskví), protože se planety staví do jedné řady poprvé za 26 000 let. A to je konec kapitalismu a začátek komunitarismu“, prohlásil prý bolívijský ministr zahraničních věcí. Skutečnost je taková, že McDonald’s v Bolívii zkrachoval již v roce 2011, protože o jeho produkty nebyl zájem.