Otazníky v kauze Drobil, aneb když ministr vnitra Radek John lže

V prvním veřejném vystoupení, 14. prosince v pořadu Události, komentáře ČT, kde byl spolu s dalším jím obviněným v této kauze, náměstkem Státního fondu životního prostředí Dušanem Fibingerem, podal Libor Michálek vývoj událostí v tzv. kauze Drobil následovně: poradce ministra Martin Knetig byl člověkem, který jej na funkci ředitele SFŽP dostal. V průběhu času se mu však některé Knetigovy žádosti začaly příčit. Zajímavé je, že v Otázkách Václava Moravce 19. prosince Michálek přiznal, že na základě pokynů Martina Knetiga zaměstnal na fondu „10 až 15 poradců“, přičemž v tom žádný problém nespatřoval, neboť „neměl čas si to ověřovat“. Je nezpochybnitelným faktem, že Liboru Michálkovi nepřišlo v rozporu s pravidly či etikou, kterých se nyní dovolává, když legitimizuje skryté nahrávání svých kolegů a kamarádů, že se na poměrně lukrativní místo ředitele SFŽP dostal díky protekci kamaráda a nikoliv na základě například výběrového řízení, a byl ochoten na fondu zaměstnat jako poradce několik lidí, o nichž nevěděl nic jiného, než že si to přeje Knetig a které podle všeho na SFŽP ani nepotřeboval.

 

V již zmíněných Událostech, komentářích 14. prosince Michálek uvedl, že skryté nahrávky „začal pořizovat v situaci, kdy pan ministr (Drobil) byl již jednou upozorněn na nestandardní jednání osob (na dotaz moderátora upřesnil, že se jednalo o Martina Knetiga) a bylo mi řečeno, že pokud není důkazní materiál, je irelevantní se o čemkoliv bavit“. Žádná zmínka o schůzce s ministrem vnitra Johnem, s nímž se podle svých pozdějších slov měl radit o tom, jak má správně nahrávky pořizovat a jak obelstít rušičky, žádná zmínka o spolupráci s Jankem Kroupou a MF Dnes. Naopak, když se zpětně podíváte na záznam tohoto Michálkova vystoupení, máte při znalosti údajů, které vešly ve známost v průběhu následujících dnů dojem, že Michálek záměrně některé věci zatajuje. Proč například na otázku moderátora, zda se skryté nahrávky od něj dostaly do MF Dnes, odpovídá až po dlouhém mlčení a usilovném přemýšlení, že „je tomu tak“, když by pravdivá odpověď měla znít, že na některých nahrávkách spolupracoval s MF Dnes? Podobné rozpaky a obezřetnost budí i Michálkovo vysvětlení, že si vybral Janka Kroupu proto, že jej „považoval za osobu, která je schopna v těch věcech dále některé souvislosti zjišťovat“. Předně, dnes víme, že Janka Kroupu si vybral i na základě doporučení ministra vnitra Johna a to proto, že – podle pozdějších vlastních tvrzení – potřeboval techniku, která by byla schopna nahrávat i v místnostech s rušícím zařízením. A dále, Janek Kroupa po žádných dalších souvislostech nepátral. Podle toho, co Kroupa řekl médiím, kontakt s Michálkem proběhl „prvního nebo druhého prosince“, kdy mu měl Michálek zavolat a oznámit, že má důkazy o možné korupci. Kroupa převzal Michálkem již nekvalitně nahrané záznamy a poskytl mu nahrávací zařízení pro schůzku se samotným ministrem Drobilem. Tato schůzka mezi Michálkem a Drobilem měla proběhnout 7. nebo 9. prosince a již 14. prosince s nahrávkami MF Dnes vyrukovala, když předtím s jejich obsahem seznámila Knetiga i Drobila. Kroupa tedy žádné souvislosti nezjišťoval, nešel například po informacích o možné korupci v případě výběrového řízení ČOV v Praze, po důkazech o údajném mimorozpočtovém financování ODS či po roli Ivana Langera v celé věci. Kroupa, dlouholetý kamarád Johna z pořadu TV Nova Na vlastní oči, kterého John Michálkovi na schůzce dokonce sám pro tuto práci doporučil, žádné další souvislosti nezjišťoval a jednoduše to, co měl nahrané, zveřejnil. Je zajímavé, že se tak stalo právě v době, kdy zuřila bitva o osud policejního prezidenta mezi ODS a Věcmi veřejnými a kde do té doby John tahal za kratší část provazu. A není taktéž bez zajímavosti, že ačkoliv Michálek původně tvrdil, že si začal nahrávat proto, aby ministrovi Drobilovi dokázal možnou korupci jeho poradce, po kontaktu s Kroupou již do nahrávání zařazuje i samotného ministra Drobila. Podivnou roli MF Dnes v celé kauze ještě podtrhlo vystoupení zástupce šéfredaktora listu Jiřího Kubíka v již zmíněných Událostech, komentářích 14. prosince, kdy se Kubík ani náznakem nezmínil o tom, že by se na nahrávání podílela zčásti samotná MF Dnes a pokračuje tím v minimálně zavádějícím výkladu událostí tak, jak jej podával ve stejném pořadu Libor Michálek.

 

V dalším svém vystoupení, 19. prosince v Otázkách Václava Moravce, zveřejní Michálek další zajímavé informace, které při podrobnějším zkoumání vzbuzují pochybnosti o tom, že v tzv. kauze Drobil se jednalo jen o idealistické odhalování možné korupce na SFŽP. Michálek totiž jako hlavní důkaz možné korupce uvede již ne tajně pořízené nahrávky, ale listinné důkazy v podobě emailové komunikace, z níž má korupční jednání Drobila a jeho poradce vyplývat explicitně. Vyvstává oprávněná otázka, proč tedy vůbec pořizoval skryté nahrávky a proč do celé věci zatahoval MF Dnes, když už v té době měl k dispozici písemné důkazy, které mohl předat policii, a ta mohla začít vyšetřování, které by mohlo osvětlit i některá bílá místa, která nyní v tzv. kauze Drobil zůstávají, neboť Janek Kroupa upřednostnil rychlé zveřejnění nahrávek před tím, co by se opravdu mohlo nazývat investigativní prací novináře. Sám Michálek v OVM uvedl, že MF Dnes žádné listinné důkazy nepředával a dále konstatoval, že „předání nahrávek MF Dnes bylo pro mé nějaké jištění“. Porovnáte-li toto jeho vyjádření s tím, co tvrdil na samém počátku kauzy, totiž že si nahrával právě proto, že mu chyběly o korupci jakékoliv důkazy, vzbuzuje tento zásadní logický rozpor ve výpovědích Libora Michálka již zmíněné pochybnosti o pravém důvodu angažmá MF Dnes a nahrávání ministra Pavla Drobila.

 

V celé věci je také zvláštní chování ministra vnitra Radka Johna. Ten ještě 15. prosince, kdy nebyla známa jeho schůzka s Michálkem, na půdě Poslanecké sněmovny za smíchu poslanců ČSSD hřímá „já vyzývám všechny lidi, kteří jsou svědky jakékoliv korupce, kteří mají jakékoliv podezření, ať se obrátí na policii“. 18. prosince zveřejní server Euro.cz informaci o tom, že se John s Michálkem sešel a radili se o tom, jak má Michálek v kauze postupovat. John ke schůzce uvedl, že proběhla někdy v létě, že schůzka byla pouze jedna a že si ani nezapamatoval Michálkovo jméno. Pak v rozhovoru pro Euro.cz uvedl, že Michálek neměl důkazy o korupčním jednání a tak s Michálkem „hovořili o tom, jak by mohl něco takového opatřit, a já jsem mu řekl, že někteří novináři takovou techniku mají. Ti by to jednoduše udělali. Mluvil jsem o tom, jak jsme to dělali v Na vlastní oči, kde se takové věci točily. Říkal jsem, samozřejmě že Janek Kroupa je nejschopnější“.

Ačkoliv je tedy z tohoto bezprostředního rozhovoru s Johnem ihned poté, co došlo ke zveřejnění informace o jeho schůzce s Michálkem zřejmé, že John Kroupu Michálkovi výslovně doporučoval, John takové jednání posléze popírá. A co hůře, činí tak na půdě Poslanecké sněmovny, ve svém vystoupení při hlasování o nedůvěře vládě 20. prosince, kdy prohlašuje, že „nikdy jsem mu neradil, aby se obrátil na novináře“ a „já jsem opravdu neradil žádného novináře panu Michálkovi“. Nevím, ale pokud platí, že John radil Michálkovi opatřit si důkazy a přitom zmínil novináře, kteří „by to jednoduše udělali“, pak lze jen těžko uvěřit jeho příčetnosti či střízlivosti o dva dny později, kdy prohlásil, že Michálkovi nikdy neradil, aby se obrátil na novináře. A pakliže v této souvislosti před Michálkem ještě prohlásí, že „samozřejmě Janek Kroupa je nejschopnější“, nelze se nad jeho následným popíráním, že by radil Michálkovi konkrétního novináře, než pousmát a doporučit mu, aby si po sobě některá svá vyjádření alespoň přečetl.

 

Stranou musíme zatím nechat ještě jednu nejasnost v celém případu, totiž to, kdy se John s Michálkem vlastně sešel. Původně Michálek přiznal, že to bylo na přelomu září a října a to teprve poté, co se u premiéra Nečase bezúspěšně domáhal součinnosti BIS. John pak následně na tiskové konferenci prohlásil, že to bylo na konci léta a teprve později se oba, jak Michálek, tak John, shodli, že to bylo 23. září, tedy několik týdnů předtím, než Michálek kontaktoval premiéra Nečase s žádostí o součinnost BIS. Michálek také musel přiznat, že do policejního protokolu uvedl chybnou dataci této schůzky s Johnem. Redakce Vasevec.cz proto požádala Kancelář Poslanecké sněmovny o sdělení termínu a účelu všech schůzek, které měl v roce 2010 Libor Michálek v Poslanecké sněmovně, a nyní čekáme na souhlas Libora Michálka s poskytnutím těchto informacím, neboť podle sdělení vedoucího tiskového oddělení Kanceláře Poslanecké sněmovny není bez tohoto souhlasu možné tyto údaje poskytnout. Do té doby, než budou tyto údaje k dispozici, je zbytečné spekulovat.

 

Tzv. kauza Drobil je předmětem policejního vyšetřování a bude zajímavé sledovat, jaký bude průběh tohoto vyšetřování a s jakými výsledky skončí. Již dnes je však zřejmé, že v celé kauze jsou některé události, které budí pochybnosti a to především s ohledem na měnící se výpovědi jednotlivých aktérů. Zda a popřípadě od kdy měla kauza díky angažmá Johnova kamaráda Janka Kroupy účelově politické pozadí, s cílem posloužit některým politickým cílům Věcí veřejných, policie neprokáže, ale bude zajímavé sledovat, která další fakta doznají korekce a kdo se ve svých výpovědích mýlil.