Smrt legendárního architekta

Niemeyer se narodil v roce 1907 v Riu de Janeiru. V roce 1934 úspěšně ukončil studia na umělecké škole a začala ho stále více přitahovat architektura. Nejdříve však o jeho služby nebyl v Brazílii až takový zájem, což se mělo brzy změnit a Niemeyer zpočátku pracoval i bez nároku na honorář.

Niemeyerův architektonický styl byl rozhodně neotřelý, spojoval železobetonové konstrukce s ladnými nápaditými křivkami, inspiroval se též přírodními motivy, které spojovoval do kompaktního fungujícího celku. Rozhodně jej nemůžeme řadit k profesním ,,dogmatikům" jako některé jiné architekty, např. brněnského rodáka A. Loose, který prohlásil, že ornament je zločin. Jednou z prvních zakázek Niemeyerova studia byl projekt nové budovy ministerstva školství (1936), na které spolupracoval další slavný švýcarský architekt Le Corbusier. Mezi další Niemeyerovy významné architektonické realizace patří centrála Organizace spojených národů (1952).

Jeho životní prací se však bezesporu stala nová koncepce územního plánu a budov hlavního města Brazílie. Z ,,džungle" dokázal Niemeyer v padesátých a šedesátých letech vytvořit moderně vypadající metropoli a vtiskl jí svůj nezaměnitelný styl. Postavil zde například katedrálu, parlament, mosty, národní divadlo, muzeum, ministerstvo spravedlnosti, banky, budovu Generální prokuratury a mnohé další. V nadsázce můžeme říci, že na ,,zeleném drnu" vyrostlo úplně jiné město. Jako důležitý faktor vždy Niemeyer uváděl, že chce, aby jeho architektura usnadnila lidem jejich život v ní, a aby se v ní cítili dobře. Niemeyer je také autorem řady architektonických realizací v zahraničí - Ve Francii či Portugalsku, jež však ve srovnání s jeho prací v Brazílii poněkud zapadly.

Ještě uveďme dvě zajímavosti z Niemeyerova života. Jeho politické uvažování bylo vždy důsledně levicové, o čemž svědčí, že v roce 1945 vstoupil do Brazilské komunistické strany a spolupracoval s komunisty ve Francii, kam emigroval v roce 1966 po nástupu vojenské vlády v jeho rodné Brazílii. Ve Francii se stal mimo jiné hlavním autorem sídla ústředního výboru KSF a přátelil se s některými vedoucími komunisty.

Druhou zajímavostí je pak přátelství s brazilským prezidentem Juscelinem Kubitschekem, který zastával tento post v letech 1956 - 1961. Kubitschek má totiž české kořeny, jeho dědeček Jan Nepomuscky Kubitschek se narodil v jižních Čechách.