Ukrajinské volby ve znamení vybledlé oranžády

Vítězem voleb se s 30,5 % a 191 mandáty stala centristická Strana regionů současného prezidenta Viktora Janukovyče, která si tak o 16 křesel polepšila, ač ztratila oproti volbám z roku 2007 3,9 % hlasů. S podporou Komunistické strany Ukrajiny, jež skončila s 13,4 % a 32 mandáty (+5) na čtvrtém místě, tak získá nadpoloviční většinu za předpokladu, že modro-rudou koalici podpoří i někteří ze 43 nezávislých kandidátů, což je pravděpodobné. Strana regionů, tradičně silná na východě a jihu země, slíbila „tvrdého prezidenta“ Janukovyče, jenž zůstane garantem stability a blahobytu. Počítá s pětiprocentním růstem ekonomiky, upevněním národní měny – hřivny, snížením závislosti na energetickém importu a pokračováním sbližování s Moskvou. Vladimir Putin usiluje o to, aby Kyjev přistoupil k Eurasijské celní unii, jejímiž členy jsou kromě Ruska i Bělorusko a Kazachstán, lákaje Ukrajince na levnější plyn. Toto geopolitické směřování přirozeně podporují komunisté, kteří od minulých voleb posílili o 8 %. Se Stranou regionů se shodují i na platformě ruštiny jako druhého oficiálního jazyka v zemi. Komunisté prosazují boj proti oligarchickým klanům, znárodnění strategických podniků, zákaz prodeje zemědělské půdy, znovuzavedení trestu smrti za těžké zločiny a konec rehabilitací kolaborantů s nacisty.

Na druhém místě skončila s 25,2 % a 103 mandáty liberální a proevropská strana Vlast bývalé premiérky Julie Tymošenkové, toho času uvězněné za defraudaci státních peněz a korupční jednání. Vlast ztratila 5,5 % voličů a 53 poslanců. Stále však dopadla o mnoho lépe než uskupení exprezidenta Juščenka Naše Ukrajina, které získalo pouze 1,1 %, přišlo o 13 % voličů, 72 poslanců a do parlamentu se nedostalo. Z toho vyplývá, že odkaz oranžové revoluce v současnosti podporuje zhruba čtvrtina Ukrajinců disponujících volebním právem. Mnozí lidé jsou však rozčarováni jak z Tymošenkové tak z Janukovyče, z čehož těžila nová strana Ukrajinská demokratická aliance pro reformy (UDAR) boxera Vitalije Klička. Tato proevropská liberální strana pravého středu se umístila jako třetí, ale nedosáhla tak vynikajícího výsledku, jak avizovaly průzkumy. Místo předpovídaných 17,9 % získala jen 13,8 % a 39 mandátů. Je však otázkou, zda uskupení v čele s populárním sportovcem není jen marketingovým projektem na jedno použití. Kličko již oznámil ochotu spolupracovat se stranami Vlast a Svoboda, naopak vyloučil spojení se Stranou regionů a komunisty. Z opozičních lavic však těžko prosadí svůj slib radikální změny pravidel politické hry.

Nemilým překvapením voleb je raketový vzestup krajně nacionalistické formace Svoboda, která s 10,2 % a 35 mandáty uzavírá pětici stran s parlamentním zastoupením. Po červnovém úspěchu řeckého Zlatého úsvitu tak v Evropě zabodovala další neofašistická strana. Zatímco před pěti lety byla úspěšná pouze v okolí Lvova a celostátně získala jen 0,8 % hlasů, nyní se jí podařilo rozšířit svůj akční rádius i do dalších regionů. Ukrajinští ultranacionalisté se hlásí k odkazu Stepana Bandery, jehož ozbrojenci měli ve třicátých a čtyřicátých letech na svědomí množství zločinů, mj. vyvraždění víc než 100 000 Poláků, Čechů a Židů v západní Volyni. Strana Svoboda se profiluje jako silně antikomunistická, antisemitská a rusofobní – odmítá uznání ruštiny jako druhého úředního jazyka a označuje Janukovyčovu a Azarovovu vládu „kremelskou koloniální administrativou“. Chce zakázat komunistickou stranu, propustit státní zaměstnance aktivní v sovětském aparátu do roku 1991 a „dekomunizovat“ veřejný prostor odstraněním pomníků, soch a názvů ulic připomínajících éru SSSR. Neofašisté prosazují čistě prezidentský režim, unitární stát (zrušení autonomie Krymu) a obnovení Ukrajiny jako jaderné velmoci. V zahraničně-politické oblasti usilují o vstup do NATO a vystoupení ze SNS a dalších post-sovětských struktur.

Z volebních výsledků lze usuzovat, že Ukrajina je extrémně polarizovanou zemí. Musí zde koexistovat stoupenci Janukovyče a Tymošenkové, komunisté a neofašisté, stoupenci prozápadní a proruské orientace. Zemí přitom prochází zřetelná linie oddělující proevropskou západní a proruskou jihovýchodní část země. Jisté je, že bude pokračovat dosavadní politický kurz prezidenta Janukovyče a premiéra Azarova. Vstoupí-li Ukrajina do Eurasijského svazu, významně posílí formující se postsovětský blok působící v roli geopolitické protiváhy Západu. V parlamentu bude vláda čelit silnému opozičnímu bloku pravice s nahnědlým odstínem. Nelze však zpochybnit, že volby proběhly férově a transparentně, což je bezesporu dobrá zpráva.