Volby v Srbsku: vítěz skončí v opozici

Parlamentní volby vyhrála favorizovaná opoziční národně-konzervativní Srbská pokroková strana (SNS) Tomislava Nikoliće s 24,1 % a 73 mandáty, ale se slabším výsledkem, než se očekávalo. Poslední průzkumy přisuzovaly SNS zisk 27 – 33,5 % hlasů. Vládní levostředová Demokratická strana (DS) Borise Tadiće se umístila jako druhá s 22,4 % a 67 křesly, což je také méně než udávaly dubnové preference, které počítaly s výsledkem 24 – 29,5 % hlasů. Demokraté podle očekávání doplatili na úsporná opatření, zhoršující se sociální situaci obyvatel a neschopnost řešit vysokou nezaměstnanost. Oproti volbám v roce 2008 ztratila DS 11 mandátů, zatímco SNS, vzniklá secesí od ultranacionalistické Srbské radikální strany (SRS), si o 52 křesel polepšila. Ačkoliv průzkumy přisuzovaly radikálům 5 – 8 %, strana v Haagu uvězněného Vojislava Šešelje – dosud druhá nejsilnější – se do parlamentu nedostala. Právě na její úkor si tak výrazně polepšili Nikolićovi „pokrokáři“.

Velmi slušného výsledku dosáhla Srbská socialistická strana (SPS) někdejšího prezidenta Miloševiće, která si polepšila o 29 mandátů a s 14,4 % a 44 poslanci se umístila jako třetí, přestože podle průzkumů měla dosáhnout pouze 11,6 – 13,3 % hlasů. Socialisté jako dosavadní koaliční partner Tadićových demokratů sehrají významnou roli při sestavování budoucí vlády a stanou se pověstným jazýčkem na vahách. Nicméně jejich spojení s DS ani se SNS nedává dohromady nadpoloviční většinu a ve hře tak zůstávají i další tři formace, které překročily pětiprocentní uzavírací klauzuli. Čtvrtá Demokratická strana Srbska (DSS) Vojislava Koštunici zůstala na svém a s 6,9 % obhájila 21 mandátů z minulých voleb. O osm křesel si polepšili Liberální demokraté (LDP), kteří s 6,6 % a 20 mandáty skončili na pátém místě. Šestici parlamentních stran uzavírá uskupení Spojené regiony Srbska (URS) s 5,5 % a 16 poslanci.

V úvahu tak připadají dvě možné koalice. Proevropská vláda levého středu za účasti Demokratické strany, socialistů a liberálů, která by disponovala 131 hlasy z 250 nebo konzervativně-národovecký kabinet, složený z SNS, Koštunicovy DSS a socialistů, jenž by se opíral o 138 poslanců. Socialistická strana má široký koaliční potenciál, který umocnil i její solidní volební výsledek – pro své levicové zaměření může být partnerem DS a svým nacionalismem má blízko k SNS. Nikolić i Tadić se tak budou ucházet o její podporu a záleží na předsedovi Dačićovi, zda upřednostní pokračování dosavadní proevropské koalice, anebo zkusí vládnout s národně orientovanými stranami. Dačić již avizoval, že chce pokračovat ve vládní spolupráci s Tadićem a podpoří jej i v prezidentských volbách. Dosavadní hlava státu je favoritem druhého kola, plánovaného na 20. květen. Tadić získal o 1,2 % více než jeho vyzyvatel Nikolić, který má po vyjádření socialistů stále méně šancí se stát premiérem.

Prezidentské a parlamentní volby se konaly i v Kosovu, místní volby však nikoliv. Stotisícová srbská menšina, žijící převážně na severu samozvané republiky, se však odvolává na únorové referendum, které rozhodlo o nepodřízení se kosovské správě. Proti konání srbských místních voleb se postavila nejen Priština a Západ, ale i oficiální kruhy v Bělehradě. Prezident Tadić, který dal od kosovských Srbů ruce pryč, aby nekomplikoval svůj hlavní cíl – přijetí země do EU – si totiž uvědomuje, že tito hlasují především pro opoziční nacionalistické strany, což není v jeho zájmu. Je zřejmé, že těsný výsledek parlamentních voleb mohly ve prospěch Nikolićovy SNS ovlivnit právě hlasy kosovských Srbů. Vztahy mezi nimi a současnou vládou jsou totiž krajně napjaté.