Zbyněk Fiala: Pozor, kočka!!!

Většina lidí asi netuší, že největším nepřítelem ptáků a malých savců v přírodě nejsou auta, větrníky, dokonce ani pesticidy a jedy, které zanášíme do přírody, ale kočka domácí. Přirozeně, že hlavně ta, která se doma zdržuje méně nebo vůbec.

Ukazuje to konfrontace dvou desítek nejvýznamnějších studií, které na toto téma proběhly ve Spojených státech. Předtím prošly selekcí, kde se vyloučily studie na příliš malém vzorku nebo s extrémními výsledky. Čísla nakonec byla prohnána novým statistickým modelem státního Smithonian Conservation Biology Institute, který odhalil skutečnost, že kočičí hrozba ptákům a drobné zvěři je dvakrát až čtyřikrát větší, než se dosud předpokládalo.

Potvrzují ji záběry z kamer, které měli sledovaní domácí mazlíčci připevněny na krku ve výzkumu s názvem Kitty Cams, který podnikla University of Georgia.

Výsledkem je odhad, že jen na území USA kočky zlikvidují kolem 2,4 miliardy ptáků a 12,3 miliardy drobných savců ročně. Jedná se o střední hodnotu, některé studie uváděly i dvakrát tolik. Mrzuté je, že kočky se soustřeďují na domácí, často vzácné druhy rejsků, veverek nebo hrabošů, a moc je nezajímají zavlečené norské krysy, kde by to bylo celkem žádoucí.

Zprávu o výzkumu přinesly New York Times podle studie, která byla publikována v Nature Communications. Vyplývá z ní, že pro menší divoká zvířata je kočka tou největší individuální hrozbou, která je spojena s člověkem. Autoři očekávají, že to rozpoutá drsnou debatu mezi ochránci přírody, kteří vidí v kočce nepřátelský invazivní druh s narůstajícím globálním rozšířením (zatímco jejich kořist z řad ptáků a původních savců je na ústupu) a ochránci domácích psů a koček, bránících likvidaci nešťastných zvířat v přeplněných útulcích.

Asi nepřekvapí, že mnohem citlivější k hrozbě invazivních savců jsou v Austrálii, protože jejich původní druhy představují vývojově starší vačnatci, navíc bez jakéhokoliv zastoupení původních dravců. Pes dingo, kterého si spojujeme s Austrálií, přišel s lidmi z Asie před několika tisíci lety. I když se pohybuje na obrovských územích, poblíž obydlených oblastí byl vytlačen a oddělen ploty. Ve městech a jejich okolí jsou pes a kočka domácí mimo oplocený pozemek svého vlastníka bezohledně likvidovány, alespoň v textech vyhlášek. V Austrálii pustit psa mimo pozemek znamená překročit zákon.

Každá kočka na dvorku občas něco chytí, ale nejnebezpečnější jsou tulačky nebo zdivočelá zvířata, která jsou živa jen z toho, co sama uloví. Počty zdivočelých koček v Americe zřetelně narůstají, přesněji - přibývají počty volně žijících kočičích kolonií. Řešením může být návrat koček pod uzavření. Nejspíš však o to moc stát nebudou. Potom připadá v úvahu ještě postup, se kterým přišla The Washington Human Society, čili spolek pro humánní zacházení se zdivočelými zvířaty. Radí klást nezraňující pasti, odchytit, odčervit, vykastrovat a znovu vypustit. Také život koček nadivoko je krátký.