Bém, Janoušek, Rittig a ti druzí...

obrazek
26.3.2012 08:26
Novinky.cz, sobota 24. 3. 2012: Policie Janouška pustila, přestože prchal - „Vlivný lobbista byl v pátek odpoledne po výslechu propuštěn. U úmyslných trestných činů bývají podezřelí automaticky policií zadržováni na 48 hodin do doby, než je rozhodnuto o případném sdělení obvinění. O tom, zda bude podezřelý propuštěn hned po výslechu, musí rozhodnout státní zástupce. To se podle mluvčí Kropáčové stalo i v tomto případě. „Muž spolupracoval a po dohodě se státním zástupcem jsme dospěli k závěru, že není důvod ho zadržet,“ uvedla Kropáčová i přesto, že Janoušek od nehody ujel a utíkal i před policisty, kteří ho jako pachatele nehody pronásledovali.“

Poměrně velký zájem diváků vyvolal pořad Hyde Park na ČT 24 v pátek 23. 3., kdy hostem Daniela Takáče byl novinář Respektu Jaroslav Spurný. Spurný glosoval zejména současnou situaci kolem Janouška a spol. Dovolím si krátkou analýzu dvou jeho odpovědí.

Otázka: „...Nejede v tom Mladá Fronta DNES s nimi (myšleno s kmotry a politiky)?“ JS: „ Já můžu říci, že neznám jednoho jediného novináře, o němž bych dokázal říct, že pro někoho pracuje a nechává se někým platit. Novináři jsou hodně ješitní a čistota jejich jména je pro ně důležitější než něco takového.“

Otázka: „Myslíte si, že si půjde (Janoušek) konečně sednout?“ JS: „ Tak já se domnívám, po tom, co jsem viděl na webu, že tentokrát pan Janoušek půjde sedět. ...Dostat za tohle podmínku by byla ostuda.“

Bohužel pan Spurný se buď mýlí, nebo záměrně mystifikuje.

1. O zcela zásadním vlivu médií na veřejnost v dnešním světě – pokud bychom vůbec o jejich vlivu pochybovali – by nám zasvěceně mohli vyprávět pánové Rupert Murdoch, Silvio Berlusconi a mnoho dalších. Je opravdu velkou naivitou se domnívat, že významné politické subjekty v České republice by riskovaly nemít obsah reportáží a zpráv důsledně pod kontrolou. Jak jinak si vysvětlit, že minimálně posledních 10 (ale spíše 15) let mají tzv. „mediální kauzy“ u nás stále stejný scénář:

  • Média s velkým „odhodláním“ a profesionální rutinou zveřejní šokující informace o tom, že je podezření, že někdo něco ukradl, někoho podvedl, obelhal apod. Dají si ovšem velký pozor, aby neuvedly žádné klíčové informace, které by mohly případně vést až ke skutečnému obvinění konkrétních osob. Nezapomenou sdělit „zásadní“ informaci, že podezřelým hrozí až xy let za mřížemi, aby zprávě dodaly profesionální glanc. Tím je dosaženo základního efektu, že veřejnost nabude dojmu, že na kauze se skutečně pracuje, čímž je uklidněna a vše je v pořádku.
  • Po určité době se zveřejní další balík informací, jehož podstatou je, že se případ zamotává, komplikuje, že do hry vstoupili další „hráči“ a informace, které je třeba vyšetřit. V mnoha případech také dochází k tomu, že původní vyšetřující byl od případu odvolán a nově nastupující se „musí s případem nejprve seznámit“. A podezřelí nemohou reagovat, protože jim dosud nebylo doručeno obvinění. Opět je z pohledu veřejnosti vše v pořádku.
  • Tím je ale obvykle „fundované“ zpravodajství kolem případu u konce. Výsledkem tak za posledních 20 let je, že z tzv. „velkých hráčů“ nikdy nikdo nebyl obviněn, potrestán, že nikomu nebyl zabaven majetek atd. Bohužel o tom a hlavně o důvodech, které k těmto závěrům vedou, se ovšem čtenáři a diváci již nikdy nic nedozví. Najednou jakoby médiím došel jejich investigativní náboj.

2. Pokud se týká dnes již letitých kauz, jako byly soudce Berka, František Chvalovský, Radovan Krejčíř, Tomáš Pitr; nebo současných OPEN CARD, jízdenky a Panenské ostrovy, Pavel Bém, Roman Janoušek – opravdu by mě zajímalo, zda se někdy v budoucnu najde odvážný novinář (a odvahu by potřeboval notnou) a zariskuje (risk by to byl ovšem velký) a napíše článek s tímto úvodem:

„Toho a toho dne se objevily závažné informace o tom, že pan XY a skupina osob jsou podezřelí ze závažných majetkových deliktů. Bohužel je hned na počátku třeba konstatovat, že vzhledem k tomu, že pan XY patří do elitní mocenské skupiny tohoto státu, jeho případ nebude nikdy vyšetřen. A to proto, že současná politická reprezentace si to nepřeje. Nitky tohoto případu by totiž s vysokou pravděpodobností vedly až ke členům vlády.“ Zřejmě ještě uplyne hodně vody, než přestane platit pravidlo, že kapři si svůj rybník sami nikdy nevypustí. Odpověď na otázku diváka Hyde parku tedy měla znít takto: Pan Janoušek si bohužel nemůže jít sednout, protože patří do skupiny politicky chráněných osob, které si v České republice za mříže nikdo poslat nedovolí.

Jaký je závěr z celé této situace? Skupina mých přátel, která průřezově zahrnuje různé společenské vrstvy a věkově spadá do kategorie 30 – 50 let, se rozdělila na dvě skupiny. První skupině připadá neuvěřitelně směšné, ba až k popukání, jak politici manipulují s českým národem a jaké dělají z lidí nebetyčné hlupáky a diví se, že si to lidé nechávají stále líbit. Druhá skupina je už tak naštvaná, že reálně uvažuje o emigraci (a vesměs se jedná o velmi schopné lidi), takže nás možná čeká další vlna odlivu mozků.

Renomovaným sociologům tohoto státu bych závěrem rád položil tuto otázku: Co se stalo s českým národem během posledních 20 let? Je to opravdu pouze fenomén peněz a majetku, nebo to má i jiný důvod? Protože tak zdevastovaný a morálně zubožený jako je tento národ po 20 letech „demokracie“, nebyl ani po 40 letech socialismu.

Daniel Glas
Je mi 47 let a jsem členem Národně socialistické strany. Původním povoláním pedagog.
Klíčová slova: korupce, ODS

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Zase jsem to spletl. Pochopitelně jsem myslel Stndika, ale zapoměl jsem, že jeho bývaly přítel nejste Vy, ale pan Štván. Takže poslední věty si, prosím, nevšímejte.

rku

Pane Štingle,

s emigrací jste se zpozdil nejméně o 30 let. Aby dnešní pětapadesátník mohl uspět, musel by mít nadprůměrnou kvalifikaci, výborné jazykové znalosti a zázemí z minulosti. Možná že to všechno máte, nebo máte našporovaný nějaký ten milion, a můžete za vašim bývalým předsedou na Floridu. Pokud nemáte nic z uvedeného, mohl by ste skončit v emigraci leda tak pod mostem.

rku

Pane Glasi,

tahle situace trvá již dlouho. Kolik vašich známých emigrovalo? (výraz emigrace není asi správný, mohou odejít kdy chtějí a zase se vrátit.) A dělají někteří opravdové přípravy, nebo o tom hovoří v hospodě? O české  pedagogy je prý ve světě enormní zájem. A pokud si přečtete knihu pana Koukolíka "Vzpora deprivantů" nebudete k vysvětlení dnešního stavu společnosti potřebovat renomované sociology.

novotny

Pane Štingl, skvělý přehled, doplnil bych k privatizaci:

- Železnice - předat ruské mafii na převážení zbraní a drog mezi východem a západem

- Státní divadla - předat finančním oligarchům k využití na peněžní burzy, herce vyhnat na západ nebo nechat zemřít hladem