Chaos panující na pražských ulicích

K Hřibově činnosti se dá říci, že pokračuje chaotický vývoj oprav a rekonstrukcí pražský ulic, takže jizda Prahou autem připomíná překážkovou dráhu. Stav vozovek na prakticky všech hlavních tazích v Praze je zoufalý a až na výjimky je zoufalý i stav chodníků. A to i v centrální části města, jakou je např. Revoluční třída. Je to ostudné. To, že jsou ulice města špinavé a stejně tak chodníky, v centru i na předměstí, už mě přestalo vzrušovat. Vzpomínám si na příjezdy delegací z německých měst v době, kdy jsem působil na pražské radnici na přelomu tisíciletí, kteří mi říkali, jak je centrum Prahy oproti jejich městům nebývalé čisté. Ale to mohl být jejich dojem. Co mě znepokojuje více než špína ve městě, jsou děsuplná rozhodnutí náměstka Hřiba v oblasti dopravy. Nechal si od ochotné spolupracující firmy zpracovat studii (chtěl bych ji, sakra, vidět), podle které prý není potřeba, aby město dokončilo svůj vnitřní okruh. To znamená, že soustava tunelů vedoucích Prahou vlastně bude končit před Argentinskou, bez jakékoliv naděje na propojení s vnějším okruhem, jak o tom mluvili dvě generace komunálních politiků před Hřibem. Ti všichni před Hřibem, včetně mne, byli blbí, a to včetně odborníků, kteří nás, bývalé radní a zastupitele města „oblbovali“ svými studiemi, proč je dokončení vnitřního městského okruhu tak nezbytné pro zlepšení plynulosti dopravy v Praze.

Tu a tam také s pobavením přihlížím akcím typu uzavření Malé Strany či naopak části nábřeží na Starém Městě s tím, že prý takhle by to nějak mělo v budoucnu v pražské dopravě vypadat. Prostě ti lidé, kteří takto uvažují, vůbec nic nevědí o pražské dopravě a nechápou, že je potřeba tuto dopravu, jak přes Malou Stranu, tak přes Staré Město (třeba v omezeném měřítku), zachovat. Ale samozřejmě, pokud jednou bude dokončen vnitřní městský okruh, tak se i centrum města trochu uvolní od aut (Tedy Hřibovi navzdory.). To je, alespoň podle mně, logický závěr, který ovšem Hřib a spol. nesdílí.

Představy současného vedení pražské radnice, a to především náměstka pro dopravu, o tom, že stát bude sypat desítky miliard do pražské kasy, aby Praha postavila další linku metra, jsou halucinacemi lidí, kteří se pohybují ve své uzavřené pražské bublině. Stát pod vedením pravicové vlády má v tomto roce čtvrtbilionový schodek státního rozpočtu. A dovolit si excesy typu financování výstavby jedné z linek metra státem je čirě fantazírování. Žádná politická reprezentace státu nemůže nadřazovat zájmy Prahy, byť i mě by se líbila nová linka metra D, nad zájmy „zbytku republiky“.

Stát potřebuje peníze především na dálniční síť, železniční koridory, obchvaty desítek měst atd. Představa o tom, že by stát vlastně převzal odpovědnost za financování významné části dopravních staveb v Praze, je zcela nereálné. Zejména v situaci, kdy se na účtech hl. m. Prahy „válí" bez užitku desítky miliard korun. Chtěl bych přitom vidět „zásobník“ investic Prahy, resp. zásobník projektů investičních akcí, které jsou kompletně připraveny. Bylo by to asi smutné představení.

Ale chci se věnovat ještě něčemu jinému, což je jednodušší nežli financování dopravních staveb města, na které současná garnitura pražské radnice prostě nestačí. Zdá se mi totiž, že radní města nejezdí ani MHD a nechodí po městě ani pěšky. Pokud by chodili po chodnících v centrální části města, povšimli by si desítek lidí na koloběžkách, či desítky kolistů, kteří jezdí bez jakýchkoliv zábran po chodnících zejména v centru města. Po chodnících, které jsou určeny pro chodce. Slovo chodník je odvozeno od slova chodec. Tito lidé často jezdí velkou rychlostí a zajímalo by mě, jaká je statistika úrazů, které v Praze za rok vznikají při kolizích kolistů či koloběžkářů s chodci.

V Praze je možná ke 2000 městských policistů. Nezaznamenal jsem ale, že bych viděl někoho z nich zasahovat při ochraně chodců vůči rozjetému koloběžkáři či kolistovi. Tedy, že by mu policista vlídně řekl „hochu šup s kolem na vozovku!“ Prostě koloběžkáři ani kolisté neznají provozní řády u těchto dopravních prostředků. Koloběžka ani kolo není hračka, je to dopravní prostředek.

A teď ještě k jednomu problému, který je v pražské dopravě, jež vidím, když tu a tam jezdím tramvají nebo autobusem či metrem. Lidé, kteří přicházejí do dopravních prostředků se vůbec neobtěžují sejmout svá zavazadla ze svých zad. A v dopravních prostředcích zcela chybí označení, např. piktogramy, které by ukazovaly návštěvníkům hl. m. Prahy, to je podstatná část těch, kteří porušují přepravní řád v dopravních prostředcích, že hned po nástupu musí sejmout zavazadlo ze svých zad, aby neobtěžovali či neohrožovali ostatní cestující.

Zkrátka naši milí konšelé z pražské radnice by měli tu a tam „sestoupit“ mezi lid, aby viděli, co může obyčejným občanům ve městě vadit a ohrožovat je.