Co by radili rodiče své dceři Miladě Horákové, aby radila bratrům Mašinům před přepadem stanice SNB v Chlumci nad Cidlinou ve čtvrtek 13. září 1951?

Teklý Hospodářská správověda
10.11.2011 12:38
Bratří Mašínové a jejich fanklub rádi oddůvodňují svůj odboj vedený prostředky vojenskopolitického terorismu tím, že komunisté znárodňovali a naháněli nebohé rolníky do družstev a že komunisté vyhlásili třídní boj národu. V prvním případě pak měli do hluboké ilegality odejít už v r. 1945, nejpozději na Den znárodnění a provést atentát na Beneše a nenechat se od vyznamenat a hlásit se do československé armády, v druhém případě je přinejmenším k diskusi, zda třídní boj může být vítězně vybojován prostředky individuálního teroru, např. tedy atentáty na soudruhy ministra národní obrany Čepičku a prezidenta Gottwalda, respektive okupací Československa US Army.

Obávám se ale, že by u rodičů Milady Horákové s touto argumentací nespěli, protože tito pokud ve svém útlém dětství  studovali učebnici  „Hospodářská správověda, nauka  o poměrech a zásadách hospodaření“ (viz obrázek), [sepsanou Vilémem Teklým, ředitelem hospodářské školy v Hracholuckách (členem jejího kuratoria byl slovutný a světoznámý národohospodář dr. J.B. Landl, jemuž byla učebnice věnovaná),   a vydanou vlastním nákladem v Roudnici nad Labem v letech 1789-1881 ve čtvrtletních lhůtách v pěti svazcích (dohromady 418 stran), čtyři svazky po 80 krejcarech, pátý za 1 zlatý a 20 krejcarů., tedy v dnešní ceně tak za 1000, korun českých], tak si vštípili do hlavy zcela jistě poučky, které svým žákům předkládal k věření pan ředitel.

Co se souvislosti pozemka dotyče, rozeznáváme usedlosti scelené a rozkouskované. Mezi hospodáři panuje veliká nechuť ku scelování pozemků, ačkoliv náramně jest prospěšno, až desaterých příčin velice užitečno. V zemích, kde každý téměř hospodář při správě statku svého řídí se dle zákonův novověkého výnosného hopodaření, dávno již jest scelování pozemků provedeno, poněvadž tam veliká většina hospodářův je dosti vzdělána, aby nahlédla mnohonásobný prospěch, jenž hospodáři ze scelení pozemka kyne. Pouze v zemích méně pokročilých, anebo dokonce v zemích duchovně zanedbaných, jeví se proti scelování po zemků veliký odpor. Nevzdělaný lid pořád ještě myslí, že by mu ze scelování pozemku jen škoda vzešla, a že při něm každý hospodář, který pozemky nějaké za cizí vyměniti musí, špatně pochodí.

Proti tomuto zpozdilému předsudku bojovali vzdělanější hospodáři zcela marně, tak že konečně zastupitelstvo lidu zde i onde bylo nuceno samo donutiti majitele pudy ku scelování pozemku a vnutiti jim jaksi násilně, čeho se jako pravého dobrodiní sami domáhati měli.  Teď ovšem rolníci všech oněch zemí, kde již jest scelování pozemku od mnoha let zavedeno a provedeno, za žádnou cenu nechtěli by vyměniti svou půdu v několik velikých kusu sceleuou, za své někdejší úzké a dlouhé pruhy pole, a za ty nepatrné kousky a cípy, které byly samá pěšina, cesta, souvrat a mez.(Svazek I, 1879,  s. 66-67)

Sestoupí-li se jistý počet lidí, aby k společnému národohospodářskému účelu a vespolnému prospěchu pracovali, povstává společenstvo čili družstvo. V spolčováni spočívá naše síla, naše moc, spolčováni jest ta nejlepší obrana, ta nejpevnější hráz proti cizincům nám tak v mnohém ohledu škodným. Každé společenstvo má vždy za účel, aby spojením jednotlivých prací, prostředků, pomůcek a vědomostí docílilo většího výsledku na vyrobeném díle neb na kapitále, kterýžto výsledek by v tom případě, kdyby toliko jednotlivé síly rozptýleně účinkovaly, buď daleko menší byl, aneb by nebylo lze ani ho dosíci

Spolčováni jest v každém ohledu i se stanoviska národohospodářského pro nás nad míru důležité. Nechceme zůstati i na dále národem chudým, národem pouhých služebníkův a dělníkův, a proto jest přáti si, aby spolčováni se užilo i v rolnictví. Spolčováním mizí všeliká nedůvěra a nesvornost, sobectví i jiné nectnosti, budí a šíří se pospolitost, vzájemnost, šlechetnost a obětavost; Spolčováním se  podporuje všeobecné dobro, v spolčování spočívá zároveň pravé vlastenectví a narudni uvědomění.

Má-li nějaké družstvo v život býti uvedeno, třeba dříve míti bedlivý zřetel, aby založeno bylo družstvo nejnutnější a nejsnadnější, a to proto, že nezdařený pokus, aby užíváním svépomoci dosavadní stav se zlepšil, mnohem záhubnější jest než-li pokus iieučiuěný. Čím snáze přesvědčiti se dá lid až posud netečný, že pomoc jest možná, tím více pochybuje, jakmile pokus nezdařen. (Svazek IV, s.258-259)

Za nějakých patnáct let rodiče Milady Horákové byli poučeni mladým právníkem Cyrilem Horáčkem, žákem profesora Albína Bráfa hned v prvním čísle nového časopisu Obzor národohospodářský v článku K otázce kartelové (s.3-5) o třídním boji a vykořisťování nebohého českého rolnictva: Nikde však pan autor nedoporučoval v boji proti vykořisťovatelům použít metody individuálního terorismu.

Kartely nejsou v podstatě nic jiného, než nutná svépomocná obrana proti nejkrajnějším důsledkům hospodářského individualismu:. Tento rozrušil a zničil všechnu hospodářskou organisaci veřejnoprávní a stavovskou a přirozeno tedy, že ohrožené zájmy celých tříd výrobních vyvolaly jinou organisaci, sice dobrovolnou, však neméně pevnou a mocnou, kartely. V hospodářském boji všech proti všem, v bezohledné soutěži a výrobní anarchii, mající v zápětí bolestné krise celých odvětví, poznali záhy činitelé výrobní, že spása jich spočívá jedině v těsné organisaci zájmové, ve vzájemném spojení na odboj a výboj. Ovšem to byl z obou činitelů výrobních, kapitálu a práce, dříve mocnější kapitál, jenž k organisaci své přikročil, ačkoliv i práce v zemích průmyslných ve směru tom skvělými se může vykázati úspěchy (trades unions).

Právě velký kapitál onu neobmezenou soutěž, onen oslavovaný výkvět hospodářské svobody, jež má vypěstiti nejskvělejší hospodářské sily a schopnosti jednotlivcovy, sám popírá a potlačuje Tím roste ovšem zisk podnikatelský, ale na úkor výrobců surovin, délnictva a konsumentstva. A v tom vězí právě nebezpečí. Neboť hospodářská moc kartelů jest tím větší, čím užitečnější, rozšířenější a nutnější jest výrobek, jejž produkují. Proto není prostředků k živobytí potřebných, jichž výroba by nebyla kartelována, pokud jen z technických důvodů kartelování vůbec připouští. V některých odborech nabyly kartely. takové moci hospodářské, že mohou ceny produktů libovolně diktovati. Tak kartely velmi snadno ze své posice obranné vybočují ve směru výbojném, což při jich organismu kapitalistickém jest ovšem zcela přirozené. Faktický monopol svádí nikoliv pouze k uhájení průměrného zisku podnikatelského, nýbrž k vykořisťování všech subjektů hospodářsky slabších.  Avšak nebezpečný účinek cukemího kartelu jeví se jiným směrem, nikoliv, jako při kartelech jiných, v tendenci přemrštěného zvyšování cen výrobku, nýbrž v tendenci stlačováni nákladů výrobních. A poněvadž snížení mzdy dělnické jeví se nemožným, zbývá druhý činitel nákladů výrobních, cena suroviny t. j, řepy.

A v tomto směru kartel cukerní působil skutečně nejúčinněji a nejcitelněji Na jedné straně stál kapitalisticky mocný, v disciplinovaný kartel sdružený továrník, jenž rayonováním řepních okresu byl v určitém obvodu jediným kupcem řepy a měl tudíž úplný monopol, na druhé straně byl kapitálu postrádající, namnoze zadlužený sedlák, hospodářsky zcela isolovaný, beze vši organisace a komerční inteligence.

To ovšem byl boj velmi nerovný, ve kterém rolník musil podlehnouti. Neboť jednotlivé pokusy rozdrobeného a veřejnoprávní organisace postrádajícího rolnictva k utvoření vzájemných obranných protikartelů naproti cukrovariím nemohly skončiti leč s nezdarem. Ale v době, kdy krise agrární následkem nízkých cen obilních jest všeobecná, bylo toto umělé stlačení cen řepních, jejíž pěstění pro rolníka českého bylo poslední spásou, dvojnásob osudné.  Takové poměry, hospodářské zápasy a krise, při kterých celým stavům výrobním hrozí hospodářské zničení, nemohou. ovšem státu zůstati lhostejnými, zde nastává mu povinnost také kartelům věnovati svou pozornost nejbedlivější. Až posud stál stát naproti organisaci velkého kapitálu namnoze na stanovisku. pasivního diváka, individualistické iaisser faire bylo pro. hospodářskou politiku jeho ve směru tom ještě nedotknutelnou maximou. Snad i zde nastane konečně obrat a zvítězí přesvědčení, že ani kapitál není souverénním živlem, jenž sám sobě jest účelem, nýbrž že přinucen býti musí v širokých mezích hospodářství národního i k plnění důležitých funkci a povinností sociálních.

Ovšem soukromoprávní normu protikartelovou již máme v zákoně ze dne 7/4. 1870 č. 43 ř. z., jímž se prohlašujíc právní bezúčinnost úmluv živnostníků učiněných k tomu konci, aby se zvýšila cena zboží nějakého obecenstvu na újmu. Sankce právní bezúčinnosti zůstala však prázdnou hrozbou na papíře a kartelům se, jak vidno, za platnosti tohoto zákona velmi dobře daří. Proto zákonodárné upravení otázky kartelové nesmí stanouti na povrchu norem soukromoprávních nebo trestních, nýbrž hledati rozřešení ve veřejnoprávní — nikoliv tedy dobrovolné úpravě organisace zájmové, ku které se dnes celý svět opět vrací.

Není divu, že mladý právník Cyril Horček hlásal tyto kacířské téze, když  jeho učitel profesor Albín Bráf všem českým právníkům bezostyšně do očí do očí hlásal na slavnostním  shromáždění jejich prvního vědeckého sjezdu o letnicích 1904, že marxismus a liberalismus se se stýkají v optimistickém tvrzení o nejlepším pořádku světa a společnosti, jakmile jen konečně bludné útvary minulosti budou překonány a společnost dle přirozených řádův ustavena] a že jsou teoriemi o mechanicky nutném průběhu společenského děje, jehož lidé jsou svými snahami a vším dychtěním jsou bezděčnými  nástroji, tedy v tom rozumu: společenské přírodovědy

V své učebnici pan profesor pak psal, že když pro účely národohospodářské vědy zkoumá se právní instituce vlastnictví, nesluší předem utkvěti na tom pojmu vlastnictví co do obsahu a objemu, která v platném právu panuje, ovládán jsa názory římskopráními, neboť i tento pojem jest něco pouze historického, co nebývalo vždy takové a mohlo by být zase jiné. Právní historie totiž ukazuje, že obsah i objem individuálního vlastnictví a zejména též hranice vlastnictví toho a kollektivního positivním právem rozdílně byly stanoveny. Každá z těchto forem je oprávněna. Obsah vlastnictví sám, tj.subjektivní oprávnění v něm ležicí, v rozmanitých dobách vývoje a ve právech různých národů velmi rozdílným způsobem byl obmezovaném. Z toho tudíž plyne úkol pro nauku národohospodářskou, aby uznávajíc historicko relativní oprávněnost obou základních forem vlastnictví, zkoumala a dovodila nebo zavrhovala tu, kterou se stanoviska hospodářských a kulturních důležitostí doby a poměrů, přihlížejíc při tom k jednotlivým druhům hospodářských statků (pozemků, dolů, lesů, domů a ostatních kapitálů (Národní hospodářství 1903, s 141-142,143-146; Národohospodářská theorie, 1913, s 83-86)

Na Právnické fakultě University Karlovy se budoucí právníci Juc. Čepička  a Juc Viest a Juc. Urválek a mnozí další museli cítit jako v komunistickém ráji. A samotná Milada Horáková i její rodiče nemohli by lehkou myslí pustit bratry Mašiny k přepadení stanice SNB v Chlumci nad Cidlinou léta páně 1951. Spíše by tu stanici společně bránili vlastnimi těly.

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rezjir10

Kde a kdy si lid mohl svobodně volit své zástupce? Takový případ snad v dějinách ještě nenastal. mohu já si snad zvolit do parlamentu nějakého patnáctiletého, či třeba občana Austrálie?

A proč by nemohla nastat situace, kdy se politické strany dohodnou, že postaví jednotnou kandidátku, proč chcete někomu vnucovat svou představu svobody?

Co se Horákové týče, tak tedy není pravdou, že ta skupina posílala do zahraničí informace o počtu vagonů (tehdy velmi úzký profil), které byla opatřeny razítkem přísně tajné? Literatura alespoň uvádí, že ano. Zkrátka neřekl bych, že Horáková vyjadřovala svůj nesouhlas s režimem pouze verbálně doma v posteli. Ona svůj nesouhlas proměnila v činy, a teprve za ně byla odsouzena. A nebo chcete říci, že dělala pouze to,co bylo dovoleno? Pokud ano,tak se dostáváte do rozporu sám se sebou, protože  vy přece neuznávate Ústavu 9. května za zakon. Mimochodem, vy se velice lišite ve svém postoji k poúnorovému zákonodárství od paní JuDr. Horákové, která považovala sociální zákony přijaté po Únoru 1948 za posun vpřed a nikdy nezpochybnila legitimitu SNB a soudů slovy, vy mě nemáte co vyšetřovat, ani soudit. A určitě je vám známo, jak pěkně mluvila o sovětské ústavě. Stejně tak Táborský. UVědomuje si kontraproduktivnost stanoviska, které hájíte, do jak trapné situace dostáváte celý třetí odboj?

Ale jak zde v tomto blogu ale i jinde dovozuji, ti poúnoroví právníci nemohli mít ani tuššení, že jejich rozhodvání neodpovídá české právní tradici, jak tedy mohli vědět, že dělají něco špatně. My o tom můžeme mít jiné představy, ale to je houby platné, důležité je, s jakými znalostmi oni disponovali. Důvěrně vám prozradím,že ještě mnozí výzanmní filozofové ještě hluboko v 19. stol. považovali mučení při výsleších za zcela dobrou metodu vyšetřování.

Co se týče těch sovětských poradců, byli tu vyslovně na žádost československé strany, žádné vlastní oprávnění neměli. A tak uctivý dopis Stalina, který odpovídal na dotaz Gottwalda, jsem já ještě nikdy nečetl. Stalin výslovně uváděl, to musí být vaše rozhodnutí. Dnes tu také působí poradci FBI a další, mám snad na základě toho, všehny soudy prohlásit za nějak cinknuté. Ale odpovědnost je vždy na české straně.

A co tím chcete říci, že se v průběhu vyšetřování měnila koncepce. Zatknete mafiána a teprvé na zákaldě jeho zpěvu se domáknete, kdo všechno za tím stojí. Ta Horáková byla zatčena na základě výsledků výslechu toho Kopeeckéého.  V době kdy tu ještě o těch poradcích nebylo sledchu dechu. Ti přišli až na závěr, a neže se zorinotavli, tak mezitím ten proces proběhl. To si ani neumíte představit, že třeba prostě se měnili znalosti těch vyšetřovatelů o celé kauze. Žaloba je snad prokuratorou zpracována vždy až na základě výsledků policejníhho vyšetřování. Dokonce i dnes.

 

petr-duchoslav

Demokratické v tom směru, že tam probíhaly demokratické a svobodné volby, v nichž si lid svobodně volil své zástupce. To v ČSR a ostatních lidových demokraciích nebylo od roku 1948, kdy byly stavěny do voleb jednotné kandidátky , možné. Zákony vzniklé v totalitních zřízeních já neuznávám jako zákony přijaté na základě svobodné vůle lidu. A co se týče Horákové, stojím si zatím, že se ničeho nezákonného nedopustila. Co se týče Horákové  - Sověti požadovali pořádání vzorového procesu u nás, pro který sem byli vysláni sovětští poradci Lichačev a Makarov, kteří čs. soudruhům přesně vysvětlili metodu ,,technického" a propagandistického zvládnutí politického procesu - otázkové protokoly atd. A Horáková se přímo nabízela, byla známá svou neústupností, vysokým morálním profilem a ještě k tomu byla žena. I když původně byla zvažována Kleinerová či Zeminová, komunisté nakonec ukázali na ni. A je úplně irelevantní předmět žaloby, tu se komunisté řádně přizpůsobili. Jak už jsem psal předtím, každý nesouhlas s komunisty nebo s jejich režimem komunisté mohli kvalifikovat jako rozvračečství, velezradu či špionáž. Zprvu tak vůbec komunisté nevěděli, z čeho Horákovou obvinit, žaloba byla vypracována jaksi ,,dodatečně". Čs. komunisté potřebovali mít v procesu s Horákovou, prvním monstrprocesem v ČSR,,,splněno", to bylo podstatné. A co se týče ,,objektivity" procesu, jak tvrdíte, myslíte si, že je proces objektivní, když už týden před konáním procesu vedoucí komunisté v justici vynesli všechny rozsudky nad obžalovanými?

rezjir10

Ad pan Duchoslav 12, 53, pokud platí pouze zákony, které jsou přijaty pouze v demokracii, tak jsme za prvé v rozporu s Bráfem a Táborským, ba s Benešem, který něco pindal o revolučním právu, za druhé pak neplatí ani jeden soudní rozsudek třeba za prostou krádež, za třetí všechny poplistopadové rozsudky, založené na tom,že estabáci a jiní jednali v rozporu s tehdejšími zákony, tak jsou rozvněž neplatné, stejntě tak vyplácené důchody atd. Veškeré praconví spory atd. A s čím že to byla vyhlášena kontinuita?  Ba veškeré mezinárodní smlouvy musí tedy být neplatné, protože nebyly přijaty v demokraticky zvoleném parlamentu. A mimochodem, v jednom ze svých blogů jsem uváděl, že do tehdejší Churchillovy definice demokracie se tehdejší Československo vleze, aixw knap, ale vlze, zvláště když se účastnilo války o Izrael. A jak to řekl kardinál Vlk, byla to válka. A ten válečný stav vyhlásili Achesson, Eisenhower. Montgomerry, A v případě vyslání 2000 agentů chodců to už se jednalo přímo o agresei. Mám dotaz, jak byste reagoval na zprávu, že americký kongres schválil částku 100 dolarů na vedení partyzánského boje v lidově demokraitických zemích, když předtím tentýž kongres uzavřel dohodu se SSSR o tom, že oba státy v žádném případě něcco takového nebudou podporovat na území smluvního partnera podvratnou činnosčt. . Veškerý následný maccarthismus byl vyvolán jenom proto, aby Amici dokonce sami sobě si prokázali,že SSSR tu dohodu porušil jako první.

Paní Horáková a spol. byli obviněni mimojiné z toho, že jaksi shormaždovali a odesílali za hranice informace, ktere byly předmětem státního a hospodářského tajemství  To, že tak činili, tak to potvrzují aktivity i té plzeň ské skupiny, která byla pod dohledem Dovary z OBZ.  Samozřejmě že ve státě, který tajně zbrojními dodávkami vypomáhá navzdory embargu OSN jinému státu, tak se tímto předmětem tajemství musí stát téměř vše. Stejně tak, že v takové společnosti musí platit princip, že to co není dovoleno, je zakázáno. A může být zakkázano sestavování jakýchkoliv soukromých statistik, třeba i o vývoji někde v Patagonii (za což bylodsouzen jeden ekonom). Když s tím nesouhlasím, tka musím nejdříve prosadit změnu toho stupidního zákonu, jak to pak dělal Šik a jeho skupina. Chce to čas a trpělivost.-  

Lze dokonce připustit, že právě paní Horáková  žádné tajemství nevyzrazovala (ale co ty vagonky), pak,by ovšem byt považována za nějakou vůdčí postavu hnutí odporu  (ale co ty vágonky), ale důležité je, že by za tyto (domnělé) přečiny by byla odsouzena v kterémkoliv státě.

Největší záhadou konečně zůstává, které státy bylo možno v r. 1948 prohlásit za demokratické, koloniální Británii, Belgii, Holándsko, Francii rozhodně nikoliv, stejně tak i rasismem poznamenané USA, všude by se nějaká moucha nešla, Německo (právo muže jít do podniku a žádat propuštění ženy ), Švýcarsko (ženy bez volebního práva) atd. atp.

rezjir10

Ad pan Duchoslav 13,32

Až mi vysvětlite, jak někdo kdo je mučený a podpisuje z donucení protokoly, v nich začne z plezíru opravovat gramatické chyby, tak se možná odostaneme dál.

A vzhledem k tomu,že paní Horáková potřebovala nějaké léky, tak ji vůbec mimchodem nemuseli mučit, stačilo "zapomenout"  jí ty leky prostě nedodat.

petr-duchoslav

To prohlásila, pane Řezníku, jen proto, že byla NUCENA tuto výpověď říci, i když v samotném procesu se několikrát odchýlila a proces musel být přerušen, protože to na záznamu to nemohlo být. Předtím byla Horáková zpracována a mučena. Když se řekne A, musí se říci i B.

petr-duchoslav

Horáková se ale žádné ilegální aktivity nedopustila, problém představovaly komunistické zákony, které ve své podstatě byly antidemokratické. Byly konstruovány tak, aby i sebemenší nesouhlas s komunistickou politikou mohl být vykládán jako velezrada, špionáž a rozvracení republiky. Pokud na toto přistoupíme, tak samozřejmě Horáková byla velezrádkyně, ale zákony musejí vzniknout na demokratické bázi, musejí vzejít z vůle lidu, což se nestalo. Nemůžeme přece považovat totalitní zákony za demokratické , pane Řezníku, to bychom pak mohli říci, že Standgerichty za protektorátu popravovaly podle práva...Komunisté považovali za velezradu, rozvračečctví prakticky vše, co by bylo v demokratické a civilizované zemi považované za prostý nesouhlas v rámci zákona.

rezjir10

Ad pan Duchoslav

Skutečně by v demokratické společnosti nebyly trestnými činy, na něž se vztahuje dokonce povinnost oznámení: připráva ozbrojeného povstaní (Bouchal) a hospodářská špionáž (Horáková, plzeňská skupina). Šlo o ilegalitu, a značně ostrou. A to nemluvím o tom, že třeba ten Ripka zaslal paní dopis, v němž jasně říká, že by třetí odboj měl v nějaké formě podpořit partyzánské skupiny. A paní Horáková ten dopis šířila. A to už vůbec nemluvím o tom, že třeba nějaké soukromé sestavování statistik bylo dle toho zákona na ochrachu lidově demokratické republiky prostě trestné. Holt se to nesmělo, jako dnes si třeba nesmíte pěstovat doma v květináči konopí pro okrasu bytu.

A podle dikce květnové ústavy holt jednotlivce mohl dělat pouze to, co mu bylo  dovoleno. Občan jako vojin musel být vždy připraven k budování a obraně vlasti.

A paní Horáková se možná musela učit protokoly nazpamět (bylo to filmované), ale jde o to, zda ty její výpovědi nějak popisovaly její reálné aktivity. A obsahově se to co řekla před soudem vůbec nijak nelišilo od těch prvních policejních protokolů, v nichž ta paní Horáková opravuje po policajtech pravopisné hrubky. Umíte si představit sám sebe, že po natahování na skřípci, zavírání do železné panny atd. sám sebe, jak kromě vynuceného podpisu opravujete ty pravopisné chyby, tedy pečlivě ten protokol prostudujeete?

a ještě k těm návrhům rozsudků: Existoval nějaký zákon, který zakazoval ministerstvu spravedlnosti, pod něhož ta prokurátura patřila, dotázat se na názor politbyra. No tak potom není ani  v pořádku proces s protektorátní vládou, který byl také projednáván ve vládě předem.  Navíc návrhy rozsudku na hrdelní tresty měly poněkud odlišný režim.


A to ćco se na těcch společných poradách soudců, prokuratury a ministerstva spravedlnosti  (ty snad nějaký zákon zakazoval ????) probíralo, to v podstatě byla pouze mediální příprava na ten proces (ozvučení sálu atd.). A konaly se,až když vrchní prokurátor Ziegler odeslal ten návrh rozsudku na sod.

Co se týče té úcty, nebo neucty k obětem politických procesů, řekl bych, že se jí dopouští především ten, kdo zpochybňuje jejcih odbojovou činnost. A to já absolutně nezpochybňuji. Opravdu lze aktivity paní Horákové redukovat pouze na to, že seděla  doma v obyváku a čekala s hrůzou, až jí příjdou zatknout?  

petr-duchoslav

Pane Řezníku,

 

nemohu s Vámi zásadně souhlasit, proces byl samozřejmě zinscenován. Komunistické vedení a komunisté v justici navrhovali pár dní před samotným procesem tresty pro obžalované, což je jasné porušení právních a zákonných norem i v té době, proto proces s Horákovou byl nejen ,,neobjektivní", ale též nezákonný. I podle dikce květnové ústavy, přijaté v roce 1948. Komunisté využívali ,,gumových" paragrafů, které obratně využívali proti svým politickým oponentům. V podstatě podle zákona zákona č. 231/1948 na ochranu lidově demokratické republiky šlo do kategorie trestných činů jako sabotáž, velezrada či podvratná činnost zařadit ty činy, které by v demokratické civilizované zemi nebyly trestnými činy. Komunisté si pak vybrali to, co se jim v danou situaci hodilo. Horákovou stejně jako jiné oběti komunistických represí mučili a musela se naučit nazpaměť svou výpověď, i když prokázala osobní statečnost a několikrát vyjádřila i svůj osobní názor. Není možno mašinérii politických procesů takto relativizovat, jak to dělá pan Řezník. A je to zároveň i neúcta k obětem politických procesů.

rezjir10

No jistě, Reicin byl největší organizátor třetího odboje, ani Horáková mu neunikla, respektive její plzeňská odbočka. A Slánský byl přece odsouzen za zbraně pro Izrael. A pane Rudolfe, vy jste nečetl mé blogy na tato témata? Zde.  A o panu Bouchalovi mi ani nemluvte. Ten dostal do kriminállu snad dvacet lidí. Jednu třetinu proto, že mu uvěřili, a dvě třetiny proto, že ho považovali za blázna, a proto ho neudali.

A paní Horáková vypovídala zcela dobrovolně. A zřejmě i docela ráda, ono v té samovazbě to musí být docela nuda. zvláště pro správně ukecanou a společenskou ženu, a každý si rád popovidáme s prvním, který je zrovna po ruce (po takovémměsíci samovazby změkne uplěn každý, člověk je už tak zařízen. Nebo mi vysvětlete důvod, proč v těch policejních protokolech opravovala v policejních zápisech pravopisné chyby. Čímž docela vyšokovala paní Dvořákovou,  která od té doby, co ty protokoly četla, tak uvěřila, že třetí odboj opravdu, ale opravdu existoval.

A navíc političtí ězni v podstatě nemají co tajit, protože své činy a jejich motivy považují za správné a za hodné toho, aby se k ním hlásili.

rku

Že se pan Čapek rád naučil svoji výpověď rád věřím. Ale že by se je rádi naučili Horáková,Bouhal a ty další, tak tomu nevěřím. To ,že odříkavali své výpovědi nazpaměť by nevadilo, vadí ale to,že k výpovědi byli donuceni mučením. A co Slánský a jeho banda. Ti také dělali odpor?

rezjir10

Jistě že jsem četl, ale pan Hejda se samozřejmě tváří, že je v tom nevinně, protože chtěl být rehabilitován jako oběť nezákonností. Tady jde jenom o to, zda tu ilegalitu a ten odpor, respektive odboj ti jednotlvci dělali, a ne o to, zda ty procesy byly dělány tak, jak byly dělány. Je lhostejné, zda ti souzení odříkávali ty protokoly zpaměti, nebo zda vypovídali svobodně a dobrovolně. Zda ty důkazy byly zfixlované, či nikoliv. Zda to rozhodovlao politbyro, nebo nezávislý soud.

Tady jde o to, zda se účastnili toho odboje, nebo zda seděli doma za pecí, ani nedutali. Co myslíte? Co je asi blže skutečnosti, že nikdo nekladl odpor režimu, nebo aby přece jenom se sem tam takový našel a něco proti tomu režimu konal, a případně byl přichycen.  

) tPan Čapek (bývalý politický vezeň) to formuluje asi takto. Něco jsem konal, za to byla dosti vysoká trestní sazba, takže jsem se přiznal radši k něčemu jinému, za co byla nižší, vyšetřovatel i já jsme byli spokojení. On, že mě dostal a já že jsem dostal méně.

Šlo v tom případě o monstrproces? Je jasné, že se v tom případě ten pan Čapek tu svou výpověď u soudu naučil rád a nazpaměť a s nadšením jí odříkal, aby se nezaplantal.

rku

Četl jste knihu "Žil jsem zbytečně" od Jiřího Hejdy? Až do dneška jsem si myslel, že je shoda historiků na tom, že proces s M.H. byl zinscenovaný a o rozsudcích nerozhodoval soud ale UV KSČ. Podle Vašich zdrojů to není pravda?

rezjir10

Nejenom já pokládám ten proces za objektiní, ale i paní Zora Dvořáková, předskyně Klubu Milady Horákové, a chtlěl jsem si to nechat na úplný závěr, ona ta Milada Horoková skutečně ve svém závěrečném vysstoupní žádala přece, podle paní Dvořákév předevšim mádež, aby nššli do odbojových akcí proti komunistickému režimu, tedy že by tu sirku těm Měšínům, nepodala: "Neděljte to, co jsem dělala a udělala já. Nedělejte to, ledaže byste byli blázni nebo chtěli za každou cenu zemřít"

Posdle paní Dvořřákové poznala teprve až tehdy, že "její kritický odsudek sdílí jen lidé jejího názorového zaměření - a to není většina společnosti". Atd. Atp.

A jaké skutky si tedy musela vymýšlet paní Horáková, to skutečně není známo. To, že ti odbojáři nedeělali odboj se zbraní v ruce, inspirovaní zahraničním rozhlasem a britskými, francouzskými a americkými agenty a při kalkulování s očekávanou válkou, tak to si snad nemyslíte ani vy.  

rku

Máte pravdu,s odbojáři se žádná vláda nemazlí, ale i gestapo mučilo jenom proto aby získalo skutečnou pravdu o skutečném odboji a nenutilo odbojáře aby si vymýšleli skutky které se nestaly. To dělala jenom inkvizice a potom komunisti. Pokud ovšem pokládáte proces za objektivní, pak by možná i M.H. mohla sirky podat.

rezjir10

Ale no tak pane Kuklík, tady jde o situaci, která vznikla po únoru 1948, kdy Milada Horáková se pustila do odboje. A s odbojáři se žádná vláda nemazlí. Je to, kdo s koho. Ona se přes toho Přeučila a Zeminovou zapletla s tím Bouchalem. (viz Zora Dvořáková, To byla Milada Horáková, s. 169).

rku

Už jen krátká poznámka, protože se diskuze příliš protáhla.  Jak jste napsal Horákovi uváděli Košický vládní program do praxe, takže těmi co odpadli nemohli být Benešem myšleni. Proč ji tedy komunisti zavraždili?

 

rezjir10

Tak Fierlinger byl vždy velkým levíčákem, ale to vždy současně veřejně deklaroval a bylo to o něm známo. A jeho lidskou stránku bych rovněž nezpochybńoval na základě toho, co o něm o jeho angažovanosti ve prospěch bývalých sociálnídh demokratů napsal pan Jří Pokorný v knize Odkaz Josefa Hlavky. Praha: Acadmia 2005.

Co se týče slučování soc. dem, nar. soc. a komunistů do tzv. socialistického bloku, vyrukoval s tím ještě v Londýně za války Beneš.  

 

Ještě dodatek.Otec Milady Horákové Čeněk Král se narodil v r. 1869

rezjir10

 

Co se týče schvalování aktivit bratří Mašinů Miladou Horákovou, snad jsme všichni shodní v tom, že ona by nebyla tou, kdo by dal Mašínům sirky se slovy: Jdi a podpal ten družstevní stoh (jak tu celkem vtipně a pregnantně náš kolega shnul celý problém).

A proč to tedy pan Horák nenapsal přímo, že zůstane ve vlasnictví? Použítá formalace byla stejná jako formulace použitá ve VRSR jako heslo a synonymum pro zestátnění. A ta formulace znamená takové omezení vlastnických práv v nakládání s vlastním majetkem, že téměř ho nebylo možné prodat ani zdědit. Atd. Ten majetek mohl převzít pouze a jenom člověk, který se závazal plnit státní dodávky. Děkuji pěkně za takový majetek. To už raději koupím historickou památku.

To, že se Milada Horáková účastnila tvorby programu Za svobodu, výslovně píší jak paní Dvořáková, tak K. J. Beneš v předmluvě k jeho poválečnému výdaní v létě 1945. V doslovu jsou pak Milada Horáková a Bohumil Horák a Ludmila Jankovcová uváděny mezi těmi hlavními autory, kteří přežili a ten program uvádějí do praxe.  Mimochodem, v téže předmluvě se tvrdí, že by mohl jeho název znít "Výstavba socialistické republiky" a že výstavba nového státu se děje téměř úplně ve shodě s jeho základními směrnicemi.  Dále se tam píše, že byl schválen výyslovně i vojaký, tedy těmi Třemi krály. Výtah z tohoto programu byl zaslán do Londýna, což se v té předmluvě také píše) 

a odtud pak do Moskvy, kde na jeho základě pak byl sepsán Košický vládní program, což jsem si někdě přečetl a už nevím kde.

 Není tedy divu, že později neměli komunisté(zjednodušeně řečeno) důvěru v jedince, kteří podle jejich mínění odpadli a začali spolupracovat s "tak zvanými západními demokraciemi, s jejich reakčními vedoucími kruhy, se slabošskou a krátkozrakou ústupností, s pošetilým, totalitními režimy naočkovaným strachem v pozadí s bolševického nebezpečí" (to jśou přímo formulace pana Beneše z předmluvy, s. 15) , tedy zradili ideály, za něž původně bojovali.

rku

Pane Řezníku,

debata se nám zvrhla na zo jestli M.H. mohla znát nějakou knížku. Původní spor byl ale o tom, jestli by M.H. mohla schvalovat činy Mašínů. Podle Vašeho mínění byl program nár. soc. pokud se týče řízení národního hospodářství téměř stejný jako program KSČ, při odsunu Němcůbyli možná ještě důslednější. Proč tedy komunisti tak zuřivě nár. soc. nenáviděli. Dokument Za svobodu,do nové ČSR byl vzpracován v1941, Horákovi byli zatčeni v červnu 1940. Že byl tento dokument základem Košického programu lze těžko tvrdit. Když někdo napíše, že půda zůstane v rukou zemědělcůtak to snad znamená že zůstane jejich majetkem.

antoninsebek

to: Jiří Řezník - 11.11.2011 19:40.

Rád si pro takovéto debaty (pokud je to možné) schovávám argumenty  pro další možné pokračování.

Také Československá sociální demokracie vydávala po válce svoje brožurky, pod názevem: "Letáky ke všem pracujícím". V dubnu 1946, dokonce ve dvou vydáních vyšlo již číslo 10, nazvané „Sociální demokracie a KSČ“. To v antikvariátu nenajdete, stálo to už tehdy 1 (jednu) Kčs. Autorem je Dr. Radim N. Foustka.

 

O co jde, naznačuje hned první věta: „Sloučí se sociální demokracie s komunisty?“ Každý z Vás předem ví, že autor to popře. Ano, velmi vehementně – cituji malý kousek: „... Která hlava je tak zatemněna, že by si mohla doopravdy myslet....“ Kterou hlavu měl autor na mysli?  Další citát to ozřejmí: „... používají křivé cesty pomluv a pokoutního píchání špendlíčkem..... národní socialisté vedou v této kampani“. Minimálně dvakrát je tam coby argument věrnosti zásadám soc.dem. na prvním místě uváděn „jakýsi“ Fierlinger.  Bylo před volbami. Ano je to klasické  déj’a vu.

 

Takže to je moje poslední reakce na Vaše oblíbené „kdyby“  Už v naší bájné historii bylo varování před třemi pruty, které samostatně jsou slabé. Takže mi netvrďte, že takhle rozhádaná parta BY dokázala vyslovit vládě Velkého Manipulátora Klémy G. nedůvěru, KDYBY ... se domluvili.  Moje slušně vychovaná máma říkala: Kdyby byly v zadnici ryby, nemusely by být rybníky. Sladké sny.

rezjir10

Nevím, proč by děděček Milady Horákové Vincenc Král, vlasník mlýna, nemohl  předčítat svémuu synnovi Čenkovi Královi (otci milady Horákové), budoucímu obchodnímu zástupci z hospodářské správovědy od ředitele hospodářské školy pro zemědělce. Viléma Teklého. Když MIlada Královási brala svého manžela Bohuslava Horáka, vystuodovaného zemědělského inženýra, tak ten pracoval jako rozhlasový redaktor v zemědělském vysílání a jeho otec byl řídící učitel v několika obcích na Královéhradecku. Je tedy tak nepravděpodobné, že se v jejich rodině vyskytovala asi první česká učebnice zemědlěské ekonomiky? Řekl bych, že Roudnice nad Labem jsou kousek odtamtud.

a také nevím, proč by si v ní neměl počíst manžel Horákové,v který organizoval a vedl zemědělskou skupinu PVVZ, která měla v programu Za svobodu. Do nové československé republiky a je tedy asi přímo autorem následující téze "Zprostředkování směny převezme zmodernizované, veřejně kontrolované a z dosavadního politického stranictví vymaněné družstevnictví, jimž bude třeba podchytit všechny vrstvy zemědělského obyvatelstva jak po stránce spotřební a prodejní, tak i, kde toho bude třeba po stránce výrobní."  (s.94) "Zemědělská půda bude ponechána v rukou pracujících zemědělců" (s.96).

nikoliv tedy v jejich vlasntictví. Všimněte si formulace, kde toho bude třeba, nikoliv tedy kde sami rolníci budou chtit. Horák to bral šmahem, hlava nehlava, o stránku dále o scelování pozemků se hovoří jako o naprosté samozřejmosti.

Ta MIlada Horáková měla na starosti v tm programu pasáž o sociální péči (viz Zora Dvořáková, To byla Milada Horáková ve fotografiích a dkokumetech.

rku

Pane Řezníku,

nepovažuji Mašíny za hrdiny, ale ani za vrahy. Považuji je za lidi vehnané do bezvýchodné situace. Tu situci nepopiratelně vytvořili komunisté. Je známo, že i normální lidé se chovají v nenormálních podmínkách nenormálně, tj. surově. Tím lze vysvětli že ve válce nebo vězení se chovají jako vrazi i předtím slušní lidé. A Československo vězením v té době skutečně bylo.

Je velmi málo pravděpodobné, že by rodiče M.H. vůbec věděli o Vámi zmiňované knize, ale i v ní se píše o násílí v kontextu se slučováním tj. výměna jednotlivých políček mezi jednotlivými vlastníky, aby vznikly větší celky a u zakládání družstev dokonce varuje, že než špatně (tedy i násilím) založené družstvo je horší než žádné. M.H. byla téměř celou válku ve vězení, těžko  tedy mohla spolupracovat na jakémkoliv programu. Košický vládní program v kterém nebylo ani slovo o združstevňování nebo znárodňování živnostníků, bezpochyby podporovala, stejně jako paní Mašínová, nebyl tedy v roce 1945 žádný důvod k emigraci. Komunisté však začali tento program porušovat už před únorem a po únoru už žádné svobodné volby nebyly. Rozdíl mezi kolchozem kde byla půda státní a JZD kde sice byla půda formálně členů, ale stát si s ní stejně dělal co chtěl, je tedy jenom v názvu. Komunisté porušovali vždy všechny své sliby mimo toho, který dal Gotwald v jeho prvním parlamentní projevu-totiž že zakroutí buržoasii krkem. A zakroutil a nejen ji. Takže i když většina občanů souhlasila s Košickým programem neznamená to, že souhlasila s dalším kriminálním jednáním komunistů. Pochybuji proto, že by M.H. v něčem Mašínům bránila.

Tak mě napadá, jak by asi skončili Mašín, Balabán a Morávek kdyby přežili válku? Emigrovali by? Skončili by v uranových dolech, nebo by byli jenom vyhozeni z armády? Nebo by bojovali?

 

 

A

w

.

 

rezjir10

Ad Šebek, ti socidem tehdy přijali usnesení, že "postavení a stanovisko presidenta republiky jako nejvyššího ústavního činitlee musí být respektováno", což komunisté vyhodnotli jako odmítnutí svých návrhů. Samotné podání demise s nimi náreodní socialisté předem nekonzultovali. 

Já osobně považují podání demise za nevhodné, protože vnějškově šlo tam tehdy pouze o to, co bylo vskutku původně zcela v pravomoci ministra vnitra, pouze tam existovala z Gottwaldovy iniciativy dohoda, že jmenování důstojníků SNB bude podléhat schválení vlády. Ale ten Nosek to obešel a ty důstojniky pouze pověřil výkonm funkce.

Pokud tedy chtěli národní socialisté něco řešit, tak měli podat v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry vládě, protože jeden  z čelnů vlády provádí nedůvěryhodné kroky a odmítá provést usnesení vlády. A také kvůli situaci socdem, socdem poslanci by byli ocitli pod tlakem své členské základny. Podle tehdy platné ústavy z r. 1920 "Vláda je odpovědna poslanecké sněmovně, která jí může vysloviti nedůvěru. K usnesení je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců, nadpoloviční většiny hlasů a hlasování podle jmen. Návrh na vyslovení nedůvěry musí býti podepsán nejméně sto poslanci a přikáže se výboru, který o něm podá zprávu nejdéle do osmi dnů. A bylo by vymanlováno.

Takže pokud bych psal alternativní dějiny, což nedělám, můj přístup není co by kdyby, pouze vyhodnocuji myšlenkový rámec, v němž se akteří pohybují, tedy determinanty jejich jednání, tak bych zkusil sepsat scénář, co by se dělo, kdyby bylo iniciováno hlasování o nedůvěře vládě.  

   

antoninsebek
rezjir10

ad pan Kulík. můj světový názor s tím nemá co dělat. Prostě se při četbě dobových publikací střetávám s něčím, co odporuje tomu, co je hlásáno dnes. A tvrdím, že je nutné, konání tehdejších jednotlviců hodnotit prismatem tehdejších znalostí, které měli a nebo mohli mít.  Epidemická opatření ve středověku jsou poplatná znalostem své doby.  stejně tak jako lečba syfilis ve 19.  století, a z tohoto hlediska musím hodnotit konání tehdejších jednotlivců.  Viz beletrii Čtyři klíče od M.Crichtona. Jinak a konkrétně řečeno, obhajoba bratří Mašínů je ryze účelově určená dnešním obyvatelům české kotliny, tehdy by se ani neodvažili vůbec takto argumentovat ani před paní Miladou Horákovou a národními socialisty. Pro ně by byli ztělesněním nebezperčí pravicové diktatury.  To znamená, že nám něco podstatného zamlčují.   

Miladu Horákovou do toho pletu proto, že se bratří Mašínové jejím jménem zaštťují a nezdá se mi, že by paní Horákova s jejich teroristickými metodami souhlasila.  Prostě skutky, které dělal tehdejší stát, byly v souladu s tím, co se učila ve škole a doma od rodičů. Tedy že její myšlení bylo zcela někde jinde. Ostatně jako myšlení celého druhého odboje. Viz jeho program Za svobodu (spoluautorka Horáková), který se stal východiskem Košického vládního programu.

Gottwald pouze sliboval pro volby v r.1946, že nebudou kolchozy, což bylo zcela jistě jiné instiuce než JZD, kolchozy dostávaly tu půdu do vlastnictví od státu, veškerá půda byla v SSSR zestátněna. A sliiby politiků platí od voleb do voleb, tedy v tomto případě do května 1948. A ti tehdejší voliči si mohli přečíst už v r. 1946 v Tvorbě článek od tehdejšího zemědělska experta Koťatka, že tu jde pouze o opatření související s bezpeččnostní situací státu, tedy nutností osídlit pohraničí. Bezpečnostní situace státu se změnila po r. 1948, což náhralo zastáncům združstevńování.

Co se týče násilného nahnání do JZD a represálií, bylo to sice komplikovanější (povinné dodávky), ale tady šlo o to, že Teklý připouštěl výslovně použití násilí při prosazování údajného hospodářského pokroku a učil o tom ve škole, Takovou paní Havránkovou by znárodnil okamžitě a ještě by ji prohlásil za nesvéprávnou. viz jeho tvrzení o lidech chudých duchem.

Je sice možné, že někteří jiní profesoři a učebnice na Právnické fakultě hlásali něco jiného, ale já o o tom nevím, výběr těch učebnic je dán háhodně mými nákupy v antikvariátu. Je na oponentech, aby se po těch svých profesorech a jejich zcela jistě brilatní argumentaci poohlédli také v těch antikvariátech a knihovnách. Ale mimochodem je to zcela jedno,  i kdyby někteří jiní profesoři hlásali něco jiného, tak platí to,že prostě znárodňování a direktivní plánování nebyly považovány za něco nepřípustného, bylo to součástí diskursu, tedy součástí možných přístupů k realiatě a řešení problémů. Ba co více, bylo považovány za znak vyspělosti, modernosti a efektivnosti.

antoninsebek

 

Cituji kousek ".... Nebezpečný účinek cukemího kartelu jeví se jiným směrem, nikoliv, jako při kartelech jiných, v tendenci přemrštěného zvyšování cen výrobku, nýbrž v tendenci stlačováni nákladů výrobních. A poněvadž snížení mzdy dělnické jeví se nemožným, zbývá druhý činitel nákladů výrobních, cena suroviny t. j, řepy."

Váš článek jsem po přehlédnutí titulku chtěl zařadit do podobných duchaplností jako je ona známá věta: "Kolejnice se v dálce opticky sbíhají, kdežto banány jsou chuti mdlé". Takže ponechám v klidu a  úctě památku  JUDr. Milady Horákové a v pokračující neúctě ony vrahy.

A protože mj. vlastním z tzv. 1. republiky knihu pro soukromé zemědělce "Cukerní monopol" rád bych tu výzvu přijal a zkusil to zobecnit.  Tedy právě na cukru, když jste si s tím začal. A velmi to zestručním, pardon. Tak tedy: 1. republika v obbobí krize velmi razantně, vysokými dovozními poplatky CHRÁNILA tuzemskou výrobu cukru. A vysloužila si za to značnou mezinárodní kritiku. Ale lidé na vesnici měli co na práci, chrást se zesilážovall, také melasa se zkrmila.  

Ano, dnes je jiná, tj. globalizovaná doba. "Udeřila naše hodina, otevřely se brány.." to je z opery B. Smetany. Evropská unie otevřela brány dovozu dokořán a tím pádem můžete mít cukru co chcete. A dalších produktů, třeba z Číny, co hrdlo ráčí.  

Ani peníze na to nepotřebujete, ty vám dovezou také. Za mírný poplatek. ZATÍM. Že včera není dnes, už vidí v Itálii, kde jim z ničehož nic začali půjčovat za zcela jiný peníz, že ano? Vás z toho nemrazí? Mne ano.

Cukrovary byly takřka všechny zlikvidovány, nyní je na BÝVALÉ černozemní půdě bonity 1/A  například automobillka u Kolína. Vyrábí na plné pecky. Zatím. Odměnu za zlikvidování cukrovarů dostaly - zahraniční koncerny. A jakou odměnu dostal český "obyčejný spotřebitel"? No přece - kvalitnější cukr! Je tak kvalitní, že jej kupuje už za více než 22 Kč/kg. Z měsíce na měsíc. To je prosím malá ukázka, jak se v praxi realizuje kompenzace dosavadních ztrát u dumpingových cen. USA coby velký dlužník Číny o podhodnoceném juanu občas něco špitá. Všichni ví, že v Číně makají i děti, jihoamerický třtinový cukr se ale nevalí do Afriky, kde bonbony pro děti prostě nejsou.  

Je cesty zpět, např. zavedením ochranných opatření? Nepotěším Vás - pokud to nevíte, tak Brusel byl tak důsledný, že např. v Hrochově Týnci muselo být cukrovarnické zařízení zlikvidováno i fyzicky. Udeřila naše hodina. 

 

rku

Pane Řezníku,

rád čtu Vaše články, mám však dojem, že si vybíráte pouze ty zdroje která podporují Váš světový názor. Rodiče M.H.mohli v mládí studovat  jistě i jiné učebnice a na Právnické fakultě byli jistě i profesoři s názory zcela opačnými. Pokued jde o zcelování pozemků a zakládání družstev, jistě neměli uvedení autoři na mysly to co provedli komunisté, tedy násilné nahnání lidí do JZD a kruté represálie pro ty kteří tam jít nechtěli. Pro úplnost jste mohl uvést prohlášení Gotvalda, který sliboval, že žádná kolektivizace nebude. Proč do toho vlastně pletete M.H.?