Jestli bude Babiš řídit stát jako firmu, nic se k dobrému nezmění

Copak je ekonomický úspěch firem - možná až na malé výjimky, které však neznám - postaven na principu, aby všichni jejich zaměstnanci žili v ekonomicky důstojné pohodě? Není to náhodou tak, že je pro ně lidský zdroj jen nákladovou položkou, kterou je nutné maximálně minimalizovat, aby firmě z jím vyprodukovaných nadhodnot zůstalo co nejvíce? Není součástí tohoto zištného cíle šíření ekonomických klišé, že firmy musí svým zaměstnancům platit nemocenskou a dovolenou ze svého, ačkoliv je pravdou, že zaměstnanec musí dokázat vydělat na svoji mzdu, včetně všech odvodů, na dovolenou, na nemocenskou a navíc i zisk pro firmu, potažmo její majitele? 

Firmy přeci nejsou vedeny altruisty, kteří nemyslí na nic jiného než na blaho svých zaměstnanců, ale naopak egoisty, kteří především myslí jen na vlastní prospěch, klidně na úkor druhých. Bylo tomu tak, je a bude vždy a tak jediným účinným lékem na firemní egoismus je hlasitě deklarovaný požadavek řadových občanů, aby se firmy, vedeny pudem sebezáchovy, ve své nenažranosti co nejvíce mírnily. Ne, nemyslím na výstřel z Aurory a volební vpád bolševika do demokratické společnosti - byť pro to pravice dělá maximum - ale na zcela běžné pouliční střety zájmů organizovaných pracujících se zájmy zaměstnavatelů v zemích na západ od Aše, kde vládne stejné společenské zřízení jako u nás. Pozorný čtenář si tak nepochybně uvědomuje, že mým cílem je upozornit na skutečnost, že součástí morální výbavy řadových občanů v těchto zemích je ochota za svá práva, kdykoliv je to nutné, skutečně bojovat. 

Snad se to někdy naučíme také, neboť místo nahánění strachu  kapitálu v ulicích, přesouváme vrcholové odboráře do vládních struktur, což považuji za mimořádně nešťastnou a vůči zájmům řadových odborářů doslova destruktivní alternativu. Byli to právě oni (Štěch & Zavadil), kdo neustálým ulamováním hrotů zaměstnaneckého vzdoru přivedli voliče do situace, kdy spásu vidí ve státu vedeném jako firma. Stačí se porovnáním práv zaměstnanců a firem přesvědčit, že exvůdcům ČMKOS nekřivdím a bude hůř, neboť hlasy volající po zjednodušení najímání a propuštění zaměstnanců (flexibilita pracovního trhu) jsou stále hlasitější. Proto i díky neodborářsky konajícím profesionálním odborářům dezorientovaní lidé hledají spásu v náručí úspěšných egoistů, jako kdyby neznali pořekadlo o podřezávání větve na které sedí. 

Možná si myslí, že je na tom Babiš stejně jako oni, neboť mnozí zaměstnanci berou sociální dávky, aby jejich rodiny mohly nějak existovat a stejně tak si pro sociální dávky (dotace) chodí i sám Babiš. Pokud si někdo myslí, že to bude chtít Babiš proporcionálně změnit, tedy, že on nebude brát od státu miliardy, aby si mohl kupovat mediální prostor, neboť on nemusí narozdíl od nich na "sociálce" prokazovat, že jiné zdroje než sociální dávky(dotace) nemá, pak se přimlouvám za to, aby byla v budoucí vládě zastoupena i KDU-ČSL, aby těm co nalítli mohla fundovaně foukat bolístku biblickým - "Otče, odpusť jim, neboť nevědí co činí."