Kauza Rath aneb odposlechy všude kolem nás

Když byl před několika měsíci napíchnut telefon jednoho našeho ústavního soudce, nedělo se vůbec nic. V rozvinutých demokraciích by tento případ stačil k demisi minimálně dvou ministrů - ministra vnitra a ministra spravedlnosti, ne-li celé vlády. U nás se nedělo vůbec nic, ticho po pěšině. Je otřesné, jak lehce se dají odposlechy zneužít s pomocí soudu, když může být odposloucháván i ústavní soudce.

Jak náš stát chrání naše ústavní právo na ochranu osobních údajů, právo na soukromí? Kudy se náš stát ubírá? Jsme banánová republika, kde jsou pošlapávána naše základní práva? Jak zabrání náš stát, aby se uniklé odposlechy, k čemuž zcela určitě dojde, nejspíše krátce před nějakými volbami, nedostaly do nějakého bulváru? Je zcela normální, že i naši soudci hledají ve svých kancelářích štěnice?

Kudy se naše republika ubírá? Kritizujeme jiné státy, že tam jsou porušována základní práva, měli bychom si však raději zamést na našem vlastním dvorku, je na něm špíny víc než dost.