Panický strach z kroužkování, aneb rada „spolustraníkům“…

Do 17. října měly být odevzdané kandidátní listiny s tím, že do soboty ještě bylo možné provádět jakékoliv úpravy. Hned jedna z prvních úprav proběhla ve Zlínském kraji, kde TOP09 s podporou Starostů vyškrtla z kandidátky 12.tého kandidáta Roberta Hamrlu. Jak se vyjádřil Gazík cit.: Aby kandidáti stejné strany přesvědčovali voliče, ať zakroužkují právě je, je nepřijatelné,“ tedy pořádek a přísnost musí být. A to bez pardonu!

Tak trochu ale už pan Gazík zapomněl, že zdrojem moci je lid, ne stranické sekretariáty. Přesvědčování voličů je úlohou každého kandidáta a ne politické strany. Vždyť proč by jinak kandidovali, kdyby nemohli ovlivnit, přesvědčit své známé, známé v obci a podle finančních prostředků například i v kraji. Vždyť právě oni  - jednotliví kandidáti jsou nositelem myšlenek té strany, za kterou kandidují. Jinak by v ní přece nebyli. Alespoň ale víme, jak ta TOP09 uvnitř s tou demokracií vypadá. Kalousek je vládce a vy se podřídíte! Pokud ne:šmik!...

No a neuběhlo ani pár dnů a podobným, podle mého názoru stejně velkým skandálem se plní média články o sociální demokracii. „Nelze činit osobní volební kampaň mimo schválený rámec centrální a krajských volebních kampaní,“ napsal nedávno místopředseda soc. dem. pro hospodaření Martin Starec v přípisu rozeslaném krajským organizacím. Ještě chvíli a jak za Švejka, pokud sociální demokraté vyhrají, bude v každé hospodě nápis: Politické diskuse zakázány!...Ale chápu, že když Hašek bojuje se Sobotkou (protože i vrabci na střeše už dnes ví, že sociální demokracie jsou dvě – jedna Sobotky a druhá Zemana), musí se nějak určit pravidla a to pro jistotu pro všechny. Jenom volič by si měl uvědomit, že se tady jaksi na něj opět nebere potaz.

Tak snad, aby bylo jasno mým „spolustraníkům“ a nezávislým kandidátům kandidátky, kterou mám tu čest vést v Pardubickém kraji za LEV21:

Propagujte, dělejte vlastní kampaň, vystrkujte svůj nos a nebojte se přes něj na ulici dostat. Přesvědčujte o svých kvalitách a o kvalitách programu, který ztotožňujete, protože to je vaše volební právo, které by vám nikdo neměl v demokratické zemi vzít. Co na tom, že nejste první nebo druzí na kandidátce. Pokud dostanete potřebný počet hlasů, i to se může změnit. Úloha jakéhokoliv kandidáta nespočívá v tom, čekat co mu stranický sekretariát, nebo vedení strany vyplivne, či donese na podnose. Jeho prvotním úkolem, pokud se smířil s myšlenkami, ze které kandiduje – je bojovat za ně. Dovedu si představit, že Franta a Pepa na jedné kandidátce mají známého Karla, který prostě Frantu nemá rád. A byť by byl lídrem Franta, byla by škoda každého hlasu od Karla, kdyby mu nemohl být Pepa vzorem… Jen političtí srabi se bojí osobní volební kampaně a kroužků!