Stačilo!: cesta do sektářské rezervace indiánů

Nejposlednější průzkum veřejného mínění agentury Ipsos, která je známá svou „britskou“ metodikou výzkumu a také přesností, podle průzkumu této agentury, byl prováděn v samém závěru února. Stačilo ! by nepřekročilo podle Ipsosu hranici 5% hlasů voličů, potřebnou k tomu, aby se dostalo do sněmovny. Oněch 4,8%, kterými se teď Stačilo! zdobí, jsou, jak to vím ze zkušenosti, spíše 4% podpory a ne o mnoho více. Jsem zvědav, jak se za tohoto stavu podaří K. Konečné získat na kandidátky volební strany vysněné akvizice typu Prof. Druláka a Doc. Švihlíkové, když by se museli potýkat s vysokým rizikem, že tato volební strana nebude úspěšná a do sněmovny se nepropracuje.

Jana Bobošíková přijde obětavě v každém případě, ale je otázka, zda voliči její přítomnost na kandidátce levicové formace ocení.

Texty, které přikládám, mají vysokou čtenost na serveru Vaše věc, tak i na jiných serverech.

 Chce STAČILO! jednat s levicovými politickými subjekty seriózně?

17.1.2025 16:15

Podle posledních průzkumů veřejného mínění se pohybují volební preference KSČM kolem 5%. Znamená to tedy, že tato strana podobně jako např. Piráti anebo Motoristé a nově také SPD, nemůže mluvit o nějaké jistotě svého působení v příští poslanecké sněmovně.

Volby do poslanecké sněmovny jsou jiná kategorie voleb, nežli volby do zastupitelstev krajů, do senátu a zejména do Evropského parlamentu. Voleb do sněmovny se zúčastní možná dvakrát tolik voličů, nežli kolik se zúčastnilo voleb do Evropského parlamentu (EP). Výsledek voleb je vždy ovlivněn jednak programem, dále brizantními osobnostmi, které jej interpretují, a dále volební kampaní, která je bohužel odvislá, jak to v tržní ekonomice bývá, od peněz, jaké ta která politická strana může do volební kampaně investovat.

Ze všech výše uvedených subjektů mne zajímá jen osud koalice STAČILO!. Myslím, že voliči tradiční levice si zaslouží, aby byli reprezentováni levicovým politickým subjektem. Zatím se sběračem levicových hlasů, tedy hlasů voličů, kteří dříve volili ČSSD a KSČM, stalo především hnutí ANO.

Dnes (v pátek 17. ledna) jsme byli domluveni s předsedkyní KSČM Konečnou, že uskutečníme jednání na úrovni reprezentantů levicových stran o případné účasti ČSSD, dále strany Domov a strany Směr, na kandidátkách STAČILO!. V průběhu jednání, jsem zcela jasně účastníkům jednání sdělil, že ČSSD pod mým vedením, nevidí žádné významné programové rozdíly, mezi programem STAČILO! a svým programem. A nabídl jsem k dopracování volebního programu STAČILO! naše odborníky. Současně jsem několikrát sdělil užaslým posluchačům, že prakticky nemáme žádné personální požadavky na prioritní účast našich členů na kandidátkách STAČILO!. Sdělil jsem, že to necháváme plně v rukou představitelům STAČILO! a předpokládáme jen jejich soudnost.

Zeptal jsem se také předsedkyně Konečné a přítomných lídrů STAČILO! (pánů Vidláka a Klusáčka) na osobnosti, které avizovala paní předsedkyně Konečná, do čela kandidátek STAČILO! pro sněmovní volby. Tuto informaci jsme nedostali, což je myslím škoda, a pokud budou nějaká další jednání s pány ze STAČILO! a předsedkyní Konečnou, věříme, že se jmen těchto osobností dočkáme. V závěru jednání jsme byli poněkud překvapeni vystoupením předsedy ČSNS pana Klusáčka, který reprezentuje zhruba 15 členů své strany, že jeho strana, jako významný úd společenství STAČILO! nesouhlasí s účastí ČSSD v tomto společenství. Když jsem se dotazoval na důvody, žádné relevantní informace k tomuto údajnému rozhodnutí předsednictva své strany mi pan Klusáček nesdělil.

Nemůžu se zbavit dojmu, že protistrana, se kterou jsme jednali, čekala tak, jak to při jednání naznačila předsedkyně K. Konečná, na nepřiměřené personální požadavky ČSSD pokud jde o obsazení kandidátek do sněmovny. Ty se nedostavily. Já jsem znovu zopakoval, že nám nejde o kapriciózní jednání, že obsazení kandidátek necháme, plně v rukou STAČILO!. A že ani v programových věcech nevidíme jiné, nežli nuanční problémy. Na konci jednání jsem vyzval předsedkyni Konečnou, aby komunisté jednali se svým politickým partnerem ČSNS, aby své stanovisko k ČSSD přehodnotil. Konec konců, účast ČSSD v koalici STAČILO! je závislá na tom, jak bude vypadat konečný program tohoto společenství a jak budou vypadat jednotlivé krajské kandidátky.

Bohužel, musím konstatovat, že seriózní jednání mezi partnery vypadá jinak, než to, jak je vedli, dva představitelé STAČILO a také přítomná předsedkyně KSČM K. Konečná.

Byl to Akční výbor Národní fronty?

21.1.2025 05:04

Přes sobotu a neděli i v pondělí jsem měl desítky telefonátů, ale také sms zpráv, které mi vyjadřovaly podporu v situaci, která vznikla při jednání o případné účasti ČSSD v projektu STAČILO!. Lidé vyjadřovali rozčarování nad způsobem, jakým předsedkyně Konečná a její pobočník, předseda ČSNS Klusáček, ukončili jednání, které vylučuje účast ČSSD v projektu Stačilo!.

Bylo myslím dobře, že jsem reagoval hned po ukončení pátečního jednání v komunistickém sekretariátu článkem, ve kterém jsem popsal v základních konturách průběh jednání. Konec konců nebyl jsem při jednání osamocen, byla se mnou také první místopředsedkyně ČSSD Jana Volfová a za stranu Domov, „Tygr“ Ploc.

Za svůj život jsem zažil mnoho jednání, ale způsob tohoto jednání s protistranou, byl opravdu neobvyklý. Vlastně velmi neobvyklý. Lidé mne vyzývají, abych trochu blíže jednotlivé části jednání popsal.

Jakkoliv jsem to v životě prakticky nikdy nedělal, tentokrát udělám výjimku a budu postupně popisovat jednotlivé části debaty, kterou jsme vedli s předsedkyní Konečnou, a dalšími představiteli STAČILO!.

Především chci znovu a jednoznačně říci, že jsme v úvodu já i  kolega Ploc sdělili, že nám jde v první řadě o to, podpořit projekt, který má šanci pomoci zdolat současnou vládní koalici. Proto jsem řekl poněkud užaslé protistraně, že ČSSD nemá žádné vážné výhrady programového charakteru k programovým dokumentům STAČILO!. A dále jsem sdělil, že necháme na samotných představitelích hnutí STAČILO!, jak a kam zařadí představitele ČSSD na společnou kandidátku pro volbu do sněmovny.

Jinak řečeno, neměli jsme žádné personální požadavky o postavení některých našich představitelů na volebních kandidátkách a zajímali jsme se o spolupráci na programu STAČILO!

Programové věci, ale jako kdyby protistranu příliš nezajímaly a stejně tak je nezajímala naše spolupráce na volebním programu STAČILO!.

Nevím, co jsem měl udělat už víc pro úspěch jednání. Program jsme akceptovali a osobní ambice jsme neprojevovali. Předsedkyně Konečná v jedné chvíli sdělila, že byla pro ni zklamáním neúčast ČSSD na kandidátce ve volbách do Evropského parlamentu (EP). Spíš bych očekával, s ohledem na tuto celou záležitost, že paní Konečná bude moudře o celé věci mlčet. Proto jsem sdělil, že je buď potřeba o celé věci mlčet a tedy přejít jí, anebo naopak si říci pravdu. A tu pravdu jsem na místě zopakoval.  Před evropskými volbami, a to celou řadu měsíců, jsme jednali (blok nekomunistických stran ČSSD, Domov a ČSNS) s předsedkyní Konečnou o vytvoření společné kandidátky pro volby do EP. Po jistém úsilí jsme se společně dobrali návrhu kandidátky pro volby do EP, v jejímž čele byla předsedkyně Konečná, na druhém místě představitelka strany Domov a já na posledním, bezpečně nevolitelném 21. místě. Po několika měsících předsedkyně Konečná přišla s tím, že naše kandidátka na druhé pozici kandidátky nesplňuje její představy, pokud jde o její schopnost argumentovat např. v televizních nebo jiných diskusích. Paní předsedkyni jsem proto sdělil, že v tom případě tedy nezbývá než na 2. místo levicové kandidátky  jako náhradní řešení přesunout mou osobu.

K mému překvapení po několika dnech přišla paní Konečná s návrhem kandidátky, kde byla na 1. místě, na druhém místě byl pro mne neznámý představitel jakési strany SD-SN Dostál a já na 3. místě. Řekl jsem paní Konečné, že na druhém místě kandidátky trváme a stejně tak trváme na 6. místě pro předsedu ČSNS Klusáčka. To jsem ještě nevěděl, že se pan Klusáček osamostatnil a vedl již s paní Konečnou separátní jednání, takže mu jí navržené 13. místo nevadilo. To mi ovšem zapomněl sdělit. Tím skončila naše jednání s předsedkyní Konečnou ve věci sestavy kandidátky do EP. Označil jsem její jednání, kdy nás měsíce udržovala v představě, že je ruka v rukávě a že jsme na všem dohodnuti a přitom vyjednávala v klidu a pokoji, aniž by nám to jako koaličnímu partnerovi sdělila s liberální stranou SD-SN, za nečestné. Považoval jsem to také za porušení daného slova. A to jsem v pátek také paní předsedkyni připomněl. Na mé sdělení paní předsedkyně neřekla ani hugo. Je to totiž pravda. Jak lze popřít pravdu?

Pak Klusáček v samém závěru jednání, přečetl usnesení předsednictva ČSNS, které jako významný úd společenství STAČILO! rozhodlo, že nesouhlasí s účastí ČSSD ve STAČILO!. Zeptal jsem se poté na důvody tohoto usnesení. Pan Klusáček mi je znovu dvakrát přečetl  s tím, že důvody jsou prý různé. I když jsem se znovu dožadoval relevantních důvodů, nedozvěděl jsem se nic.

Pan Klusáček ještě chvíli předtím blábolil o tom, že prý jsme ho vyloučili ze spolku „Nespokojených“. Pan Klusáček je popleta a lhář, jak mu to sdělila Jana Volfová. Ze spolku Nespokojených nebyl nikdy nikdo vyloučen, tedy ani pan Klusáček. A současně mu sdělila, že si dobře pamatuje, jak ve spolku Nespokojených, jehož cílem bylo a zůstává vytvořit podmínky pro spolupráci všech levicových sil na společné kandidátce pro volby do sněmovny.

A Jana Volfová sdělila, že si dobře pamatuje, že ten, kdo tehdy mluvil proti spolupráci s komunisty, byl předseda ČSNS Klusáček. Ten to ovšem v pátek vehementně popíral. Je to smutné, ale někteří lidé prostě trpí ztrátou paměti.

Závěrem:

Uvádím pro ilustraci popis několika částí jednání, trochu až komického charakteru. A protože vím, že paní Konečná a pan Klusáček mají nekonečnou fantazii, jeden z účastníků jednání, uskutečnil audiozáznam z tohoto jednání. Čekali jsme podraz a podraz také přišel. Ostatně, kdyby nám pan Klusáček sdělil usnesení své strany v úvodu pátečního jednání, mohlo si sedm lidí ušetřit hodinu svého času a celá věc by byla jasná hned od počátku.

Naše strana ovšem nedala svými minimalistickými personálními požadavky pánům a dámě ze STAČILO!  záminku, ukončit jednání na základě našich nepřiměřených personálních požadavků, jak se na to možná těšili. A tak předseda ČSNS, v rámci smutných tradic své strany, navázal na působení JUDr. Neumana a dalších předáků ČSNS v někdejším Akčním výboru Národní fronty. Tam se také „vyakčňovalo“ bez udání důvodů.

Prostě se vyhazovali lidé, kteří byli nepohodlní, to je celé.

Dovětek k jednání s Kateřinou Konečnou

25.1.2025 10:34

Pro ty, kteří nesledovali neslavný konec jednání o možné předvolební spolupráci mezi ČSSD na jedné straně, resp. KSČM a STAČILO! 16.ledna na straně druhé jenom stručně zopakuji, že jsem v úvodu jednání seznámil za ČSSD protistranu se dvěma zásadními body:

Programové rozdíly mezi programem ČSSD a STAČILO!, vidíme jen v nuancích, tedy jako nevýznamné.

Pokud jde o složení volebních kandidátek, neklade ČSSD žádné předběžné podmínky a nechává sestavu kandidátek plně v rukou STAČILO! a předpokládá jen soudnost jeho předáků.

Nemá smysl vracet se ke všem peripetiím jednání. Tak snad jen to, že v závěru jednání vstal nový Národně-frontovní bojovník z řad ČSNS, její předseda Klusáček, aby sdělil po hodině jednání přítomným, že podle usnesení předsednictva této strany zhruba s 15 členy si tato nepřeje vstup ČSSD do STAČILO!

Nejsme dnešní, a proto jsme ihned pochopili, odkud vítr vane. Samozřejmě, politická nula, jako je Klusáček, by se neodvážila přijít s tak zásadním požadavkem, aniž by to neměla dopředu domluveno s vládkyní STAČILO! Konečnou. Prostě, předsedkyně KSČM Konečná, nechce spolupracovat s jednou z nekomunistických socialistických stran – ČSSD.

Proč?

Tady už se neopírám o záznam z jednání, ale o svou analýzu a o názory a postřehy desítek lidí, kteří mě za poslední týden volali nebo se kterými jsem mluvil.

Kateřina Konečná se prostě bojí konkurence. Pokud by vedle ní měla být na kandidátce skutečná osobnost a tou bývalý premiér prostě je, necítila by se komfortně. Prostě, nejde jí o nějaké duální lídrovství společenství STAČILO!, byť toto ČSSD na jednání dne 16.1. vůbec nepožadovala.

Každý jsme determinováni prostředím, ve kterém jsme vyrůstali. Víme všichni, v jaké rodině Kateřina Konečná vyrůstala a samozřejmě tak jako její rodina je i ona vnitřně prostoupená nedůvěrou vůči reformním socialistům (pokud to ovšem nejsou nuly typu Klusáčka). Jednání Konečné je velice odlišné od zkušeností z jednání, které jsme učinili, při sestavě koaličních kandidátek STAČILO! v krajích. Komunističtí funkcionáři v krajích byli  moudří, a tak v sedmi krajích jsme před krajskými volbami ustavili koalice, které byli ve volbách nakonec všechny úspěšné. Bereme to jako společný volební úspěch. Předsedkyně Konečná se tváři, jakoby to neviděla.

Prostě K. Konečná není vhodná osoba k tomu, aby byla „sjednotitelem levice“. Táhne sebou mentální zátěž z minulosti, je žárlivá na potenciální úspěchy jiných a vůči skutečným osobnostem. Přitom přeceňuje, politickou pozici STAČILO!. Toto společenství se pohybuje v posledních průzkumech veřejného mínění někde kolem 5%. Někdy více, někdy méně, tzn., že reálně je někde kolem 4%.

Příliš veřejnosti známé osobnosti, jako je např. J. Bobošíková, anebo téměř neznámé osobnosti, jako je P. Drulák kandidátky STAČILO!, k vítězným laurám nepřivedou.

A co je vlastně nejnebezpečnější pro levici jako  celek. Pravidla (či jak to nazvat) STAČILO! jsou vlastně sestavena jako pravidla koaličního uskupení. Pokud jedna ze stran, které tvoří tuto quazikoalici může vetovat příchod  jiné strany do tohoto společenství na základě písemné dohody, kterou spolu tři politické strany uzavřely, jedná toto společenství jako koalice.

Když něco vypadá jako kachna, kváká to jako kachna, tak je to kachna. Tento příměr rád  používal  můj zvěčnělý přítel a předchůdce v čele ČSSD Jiří Horák. Ergo kladívko, pokud si političtí protivníci z pravice udělají analýzu zakládajících dokumentů STAČILO!, mohou celou věc hravě posunout k soudu, jako žalobu proti manipulaci s volbami. Jednoduše řečeno: třem subjektům jde o to,  vyhnout se tomu, aby přiznaly, že jsou koalicí. A pak by ke vstupu do sněmovny potřebovaly jiná procenta hlasů, nežli je hranice 5%. Tedy 8 nebo i více procent. To je ovšem, s ohledem na dosavadní vývoj preferencí, chimerická představa.

Soudruzi, kde jste udělali chybu?

11.2.2025 00:01

Když jsem před dvěma léty zakládal spolek Nespokojených, za účasti členů prakticky všech levicových stran. shodli jsme se s účastníky ustavující schůze, že vidíme spojení levice do společné volební platformy jako nutnost. Dále jsme se tehdy shodli, že základní metodou práce v takovém spojení musí být principy vzájemné tolerance a nekádrování. Jinak řečeno, zastavit vzájemné kádrování, ke kterému tendují vlastně všichni.

To, že v českém politickém spektru chybí silná strana politické levice, je každému objektivnímu pozorovateli, který něco ví o české politice, úplně jasné. To, že v tuto chvíli vládne zcela nemožná vláda, nekvalifikovaná, ideologicky předpojatá a vazalsky ve vztahu k Bruselu a Washingtonu se chovající, je také jasné. Ne sice každému, ale těm, kdo chtějí změnu, včetně např. ukončení války na Ukrajině a racionálního přístupu k výdajům vojenského charakteru, to jasné je.

Mně už je celou řadu týdnů jasné, že s radikály kolem K. Konečné seskupené ve sdružení STAČILO!, se nebude možné na společném politickém postupu před volbami do sněmovny dohodnout.  Prostě radikálové vsadili na nesmyslně radikální témata a na vysoký „politický výtlak“ předsedkyně KSČM Konečné ve volbách. K. Konečná se svým nejbližším kruhem obdivovatelů, kam patří Sterzik vulgo Vidlák, Klusáček a podle všeho i J. Bobošíková a někteří další, se zaměřují politicky na témata, která jsou – aspoň podle mého názoru - politicky druhořadá.

Na Novinkách CZ se objevil v závěru minulého týdne článek od K. Brotníčkové pod názvem: "Českou televizi zestátníme a zlikvidujeme, prohlašuje STAČILO!...." Na veřejné schůzi v Hevlíně na Znojemsku Sterzik vulgo Vidlák, takto předseda přípravného výboru STAČILO!, rozvinul několik opravdu "nosných" témat:

1. Českou televizi zestátníme, zmarginalizujeme a zlikvidujeme a k tomu prý si STAČILO! založilo vlastní média. Nějak ta alternativní média nevidím....
2. Po volbách do sněmovny chce hnutí udělat referendum o členství v EU a v NATO. Výborně, až  summit NATO sdělí, že budeme platit ekvivalent 4 nebo 5 % HDP na vojenské výdaje, opravdu v tak prohnilé organizaci nemusíme být.  Pak je referendum plně na místě...
3. Jako potenciální koaliční partner hnutí ANO (!) chce prý hnutí Stačilo! pracovat i na tom, aby stávající vládní představitelé skončili za mřížemi. Bylo by to možná prima, ale nechal bych to na orgánech činných v trestním řízení.  Tohle vyjádření je čirá demagogie.

Pan Vidlák použil na schůzi několik krásných slovních parabol, jako např. "vezmeme si tuhle zemi zpátky“. No, to je hezké, ale kdo tuto zemi měl po několik desítek let v rukou a zrovna to skvěle nedopadlo?  

A pokud jde o programové ústupky SocDem, ty Vidlák na zmíněné veřejné schůzi za přítomnosti K. Konečné odmítl.

Jen tak mimochodem jsem také zhlédnul minulý týden půlhodinové video, natočené  podcastem pana Doláka  s profesorem Drulákem. Musím panu profesorovi složit poklonu, bylo to brilantní zdůvodnění současné pozice a záměrů skupiny Sterzik, Konečná a spol.. P. Drulák vskutku skvěle zdůvodnil, proč spolupráce před volbami na společné kandidátce mezi KSČM, pardon STAČILO! na straně jedné, a na druhé straně SocDem nepřipadá v úvahu. Je to starokomunistické vidění světa, k němuž se pan profesor dopracoval po létech rozumných politických názorů (odmyslím-li např. podporu zřízení americké vojenské základny na našem území v roce 2008). Je to pozoruhodné, neboť u funkcionářských kádrů KSČM v krajích, kteří už často spolupracovali v minulosti s ČSSD i v krajských koalicích, jsem cítil úplně jiného ducha. Jsou poučeni vývojem posledních 35 let a také tím, že je potřeba odstranit současnou pravostředovou a zejména špatnou vládu.

Bohužel,  tyto výstupy Sterziků a Druláků vedou KSČM do slepé uličky politické izolace, do jakési rezervace indiánů. Je to ryzí sektářství, které oba dva pánové předvádějí. Sociální demokracie obecně  má mnoho chyb a SocDem v posledních 14 letech udělala mnoho fatálních chyb, ale pořád je to partner, kterému by mohla určitá část levicových voličů věřit snahu o autentickou levicovou politiku více nežli straně miliardáře. Zatím ale v získávání levicových voličů miliardář s přehledem vede. STAČILO! po utnutí jednání s ČSSD pod mým vedením samozřejmě sehrálo se SocDem celou hru tak, aby tím, kdo ukončí jalová a bezvýsledná jednání o předvolební spolupráci byla SocDem. Prostě, SocDem konečně pochopila, že se STAČILO! to nepůjde. K. Konečná má představu o koaliční spolupráci, kterou nasála zřejmě prostřednictvím svých rodičů za bývalého režimu v bývalé Národní frontě. Dva slabé nekomunistické subjekty ve STAČILO! a - Evropští demokraté a Národní socialisté – jsou slabí jako věchýtek, je to, co K. Konečné plně vyhovuje. A tak může na čelo krajských kandidátek nasadit "osobnosti", které k ní osobně budou loajální. A pokud vznikne z těchto „osobností“ nový poslanecký klub STAČILO! ve sněmovně, budou to lidé jí osobně zavázaní. A takto vzniklý poslanecký klub už nebude mít velkou vazebnost na KSČM. Ovšem vzhledem k poněkud nepřiměřenému radikalismu a razantní slovní pyrotechnice bude klub mít jen marginální politický význam.

Tedy, pokud se STAČILO! vůbec do příští sněmovny  propracuje. Půl roku před volbami do sněmovny má podle celkem relevantního průzkumu veřejného mínění agentury KANTAR CZ  pouze 3,5% volebních preferencí. V žádném průzkumu veřejného mínění nepřekonává STAČILO! nějak  podstatně 5% hranici hlasů, nezbytnou pro vstup do Poslanecké  sněmovny. A momentální sektářství a uzavřenost tohoto hnutí neslibuje žádný velký průlom ve volebních preferencích směrem vzhůru v příštím půl roce. Je to smutné představení, ale hlavní aktéři STAČILO! si jsou tímto vývojem sami vinni. Ztratili dynamiku, strategickou iniciativu, utápějí se v politických marginalitách. Takže stále významnější část levicových voličů je přesvědčena o tom, že se STAČILO! nemůže stát krystalizačním jádrem české levice.

Je to příležitost pro další levicové formace. Mám tím na mysli ty skutečné levicové formace, nikoliv „moderní levici“ typu Zelených, což je vlastně svého druhu sociálně vlídně se tvářící TOP 09.