Sudetští Němci jsou v Evropě rizikem

B. Sobotka m. j. uvedl: „Sudetští Němci učinili několik vstřícných kroků, které já pokládám za důležité. Jejich krajanské sdružení vypustilo ze stanov majetkové požadavky, což je velmi silný signál o jejich snaze orientovat se na budoucí spolupráci než se vracet k minulosti.“ Není to pravda. Sudetští Němci neučinili žádný vstřícný krok, natož důležitý: O odsunu sudetských Němců, kteří podporovali Hitlera, rozhodly vítězné mocnosti na konci II. světové války, a to včetně majetkových souvislostí odsunu – na žádný majetek odsunutí Němci, kromě movitého, který si mohli při odsunu odvézt s sebou, právní nárok neměli; nárok na majetek nemovitý, umístěný na území Československa, odsunem ztratili. Takže sudetští Němci, resp. jejich potomci, se zřekli něčeho, na co nárok nemají; neměli se tak čeho zříkat. Uvedené „zřeknutí“ tak je pouze propagandistický blábol.

Žádný další údajný vstřícný krok sudetských Němců p. Sobotka neuvedl.

B. Sobotka m. j. uvedl: „Rozhodně nelze vnímat sudetské Němce jako nějaké pohrobky německých nacistů.“ Sudetští Němci a jejich potomci sdružení v landsmanšaftu neprojevili nikdy lítost nad tím, že oni, resp. jejich předci, podporovali nacismus a tím se jako tenkrát českoslovenští občané dopustili vlastizrady, která se podle tehdejších zákonů trestala smrtí; nikdy se nezřekli svého obdivu a aktivní podpory Konráda Henleina a jeho Sudetendeutsche Heimatsfront (SHF), resp. Sudetendeutsche Partei (SdP), svého obdivu a aktivní podpory Adolfa Hitlera a jeho NSDAP, SS, Wehrmachtu; nikdy se kriticky nevyrovnali se svou aktivní účastí ve Freikorpsu, svou účastí na zločinech nacismu.

B. Sobotka prohlásil, že sudetské Němce potřebujeme jako spojence kvůli rizikům v Evropě. Není to pravda, protože jedním z velkých rizik v Evropě naopak jsou právě sudetští Němci, resp. jejich potomci. Rizikem jsou proto, že jsou kryptoneonacističtí. Nepropagují neonacismus výslovně – fakticky se ho ale nikdy nezřekli.

 B. Sobotka m. j. psal o hledání společné řeči se sudetskými Němci. Ale základem takové společné řeči může být jenom skutečná denacifikace sudetoněmeckého hnutí.