Umělost inteligence a i celého Vesmíru?

Poslední čin rozumu jest poznání, že jest nekonečně věcí, které jej přesahují. Rozum jest jistě sláb, nedospěje-li k tomuto poznání – Blaise Pascal

Vesmír (1)

Věda ověřuje vzniklé výsledky. Důkazů může být víc a k tomu by mohly být i další, nevzpomenuté postupy.

Kdežto argument, zamítající výsledek, postačuje jediný. Jak zdůraznil Karl Popper.

Ze života - v nebezpečné situaci nechť člověka zachránila intuice. Stěží ji prověříme, když se neopakuje výskyt vhodných situací, kdoví jak podložených. Jenže, jak potom intuici prověřovat, jak vyvracet?

Vesmír ať je stvořený promyšleně, anebo ať vznikl bez promýšlení. Fyzikální výpočty sledují jeho chod; neprokazují však, jak vznikl.

K možnému přiblížení sleduji, jak jsou podložené smyslové zážitky. Vybírám jednu ze dvou možností. Za vjemy je hmota (1a) – anebo Informatika (1b). Je tedy Vesmír bezdůvodný (1a), anebo má nadřazenou tvořicí civilizaci (1b).

A co z toho pak vyplývá pro rychle sílící umělou inteligenci (2)?

 ~

Výběr (1a) ~ (1b)

Začnu sčítáním přirozených čísel. Nepochybuji, že: 1 + 1 = 2. Protože je to dohoda.

V jiné matematice je zavedené jinak: 1 + 1 = 1. Opět domluva, boolovská dohoda.

(1a) Hmota

Osvědčené Euklidově matematice tolerujeme její nedostatky. Výpočet nevystihne konečnou délku úsečky.

Úhlopříčce čtverce nikdy nenajde číselnou racionální hodnotu. To značí, že výpočet neskončí – tvrdím, že existence délky úsečky tímto není vůbec prokázaná. Geometrie však úsečku má, takže bezvýsledný Euklidovský přístup neprokazuje svět - hmotu. I tak, vyšší matematika dosáhla mnoha praktických úspěchů, když navázala na zmíněný starověký základ.

(1b) Informatika

Jinak postupují pouhé počty. Lineární rovnice vpravdě poskytují přesné výpočetní výsledky. Zde racionální délku délku úhlopříčky čtverce.

Přesným výpočtům patří nevyvratitelné perspektivní zrakové zážitky. V perspektivní geometrii má úhlopříčka délku 2, dle „lineární Pythagorovy věty“: 1 + 1 = 2.

Occamova břitva posoudí geometrickou podstatu našeho světa, vybírá mezi oběma výsledky. Vybere přesný výsledek. Tím jsou nelineární zrakové zážitky, a nikoliv ony z Euklidova prostoru.

Zážitky nás sice přesvědčují, že vycházejí z hmotného světa. Vždyť všech pět smyslů je skvěle provázaných. Jenže Euklidovská matematika hmotu prokazuje jen přibližně. Kdežto přesná je matematizace zrakové perspektivy. Tedy vjemy, zasílané do vědomí, nejspíš z očí. Nebo… z vesmírného počítače?

Euklidův prostor                     Perspektivní prostor

K výběru podstaty světa se nabízí i zlatý řez. Perspektiva (1b) určí 1,5, namísto Euklidovské (1a) iracionální hodnoty 1,618….

Lze uvažovat, že za smysly není hmota, nýbrž Informatika?

Přispívá i opakovaný vznik Planckových časových a délkových konstant. Jenže věda váhá nad přijetím zcela odlišných poznatků.

Utkvělá podmínka, že svět přece nemůže, nesmí být virtuální realitou (zdánlivou skutečností) – kam vede naši civilizaci? Se spotřebou surovin na zbytečně opakovanou výrobu, s umísťováním zbraní do blízkého kosmu, a tak dál. Jsme pod brzdícím vlivem náboženství, která dlouhodobě diktovala strnulost. Nyní část lidí nechce o nějaké rovnoběžnosti náboženství a vědy nic slyšet.

Viz nepřijetí AV ČR práce z roku 2024, ačkoliv zájem nebyl zrovna malý, až i z Číny.

~

2. Umělá inteligence

Umělá inteligence, AI, má nahrazovat lidi v jejich práci - anebo především poskytovat nové možnosti?

Předchozí úvod ať poskytne větší důvěru poznatkům, které jsou založené na sdělení nadané Valerie Kolcovy. Opakovaně neustále poskytuje další oznamy; zde přihlédnu k názorům o umělé inteligenci, AI.

~ Počítače nemají vytlačovat činnost autentické lidské podstaty.

~ Práci kreslířů při tvorbě obrázků, v časopisech, ať nenahrazuje umělá inteligence. Jinak by v zobrazení chyběl spirituální vliv kreslířův, o jehož podstatě dosud máloco víme. Co když jsou podobná působení lidskému vývoji hodně důležitá?

Jen někdy si člověk uvědomí a na celý život zapamatuje silný vliv, jímž jej překvapil umělecký nebo přírodní zážitek.

Pokud se kreslíř spokojí s chozením na ryby, když zakázky nemá, pak svou podstatou nepostupuje. Nýbrž to samotná AI vyspívá, „žije“ a nakonec může vytláčet lidi ze života. Takový netvořivý člověk by měl primitivnější budoucnost - když měl na víc a nepřičiňoval se. Jenže co dělá společnost? Nenamítá, začíná nahrazovat tvořivost nadaných lidí strojovou strohostí. V ekonomickém zájmu vydavatele, když strojové obrázky jsou levnější kreslíře.

~ AI má být určená rutinním záležitostem, kdežto tvořivost jí nepatří. Máme odmítat strojové skládání hudby, psaní příběhů, kreslení obrázků.

Tvůrci mají důkladně protestovat. Zvážit rozbíjení programů, roztloukání softwaru, ovšem hardware ponechat.

Přesto, dnes si dovedu představit vytvoření strojových obrázků, ovšem nikoliv v práci profesionálů, která ovlivní množství lidí. A ne na stěnu pokoje. Jedině se znevažujícím přiznáním – vytvořeno AI.

O některém domorodém kmeni, od Jihu, bylo známo, že k předávání zpráv tam domorodci používali stromy. To by byla ukázka potřebně čistých lidí, kterým příroda tohle umožňovala, bez přenosové techniky.

Abych nepřeháněl, mohl to být naplněný rozhovor, jaký vedeme svými mobily? Snad jen intuitivní sdělení protějšku o nové skutečnosti? Ale to by musel upřesnit znalý člověk, cestovatel nebo dávný domorodec.

Píše se o obrovské rychlosti, se kterou AI vyřešila praktický problém například v medicíně. Výborně vyhodnotí rentgenový snímek, vysokou rychlostí vypočítá nový lék. Tohle by mohl být ten vliv, ten postup, který je nám nebezpečný? Zvykneme si aktivní tvořicí postupy svěřovat AI - a postupně sami svým rozumem zakrníme? Snad ani ne, vyhodnocení snímku by mohlo být tím rutinním postupem, vhodným pro AI. Však lékař výsledek nejspíš bude sám ověřovat.

~

Mysl předloží přání. Chceme dosáhnout cíle. Vědomí určí postup, určí metodu, a ta pak předurčí cíl. Například zdar nebo nezdar, soulad či nesoulad s cílem.

Lidé, po tisíciletích krutého vývoje, se postupně o něco víc snažívají neubližovat. Nejen lidem, ale ani přírodě - pokud možno. Kapitalismus lépe zajišťuje hmotné bohatství ve srovnání s odešlým socialismem. Dovoluje však velké rozdíly v bohatství – významná část domácností žije bez finančních úspor. Socialismus jen málo rozděloval lidi jejich bohatstvím – zaměstnanci se v mnoha pracovních oborech nepředřeli, a pak byli nebohatí skoro všichni. S nedostatkem výrobků a potřebných služeb.

Vývoji lidí v Eurasii i v Africe pomáhala náboženství. Buddhismus a hinduismus. Křesťanství a islám – nauky poněkud odmítající zabíjení, v něčem odvozené z židovského náboženství.

~ A právě ty zásady, kterými nás úspěšně tvarovaly náboženské nauky, máme promyšleně zvažovat také programům umělé inteligence.

Algoritmy umělé inteligence AI lze odvozovat z lidských postupů, názorů, ovšem ty je potřebné dát do souladu s nejzásadnějšími vlivy. Mohly by to být ty zásady, ve kterých se shodují různá náboženství.

Kdysi jsem byl zpraven o základní zásadě, lidem důležité. Úcta je základem vztahů ve Vesmíru. Kdyby toho dbala francouzská redakce Charlie Hebdo, pak by nedošlo k jejímu masakrování roku 2015.

Zásadní pomůckou má člověku být jeho přesvědčení, že tělo je jen nástrojem, kdežto podstatou je vědomí sama sebe. Jež nesídlí přímo v mozku. Někde venku, anebo ve všech buňkách těla? Ostatně, mnozí jsme četli o poznatku, že po transplantaci srdce - od zemřelého člověka k potřebnému – nejednou dojde ke změně vlastností žijícího člověka. Převezme je od předchozího majitele srdce. Tím naznačuji, že málo víme o základech člověka. Zde o mozku a srdci.

Technika má zlepšovat život ve hmotě. Ovšem k tomu má patřit rozvíjení sama sebe; zvyšování lidské hodnoty. Kdežto zastavení, ztráta takového rozvoje a naopak jen pokračování ve hmotných výsledcích nutně civilizaci vede ke špatným pokračováním.

Je potřebné zařazovat do AI zásady, které dlouhodobě sledujeme jako osvědčené, ke kterým jsme dospěli. „Svoboda a spravedlnost“, tohle může být základní působení. Ovšem, jakým způsobem a které všechny omezující anebo předepisující zásady do programů vkládat, na to už jsem krátký. Nečekaně se k informatice přiblíží teologové? Měli by.

Pokud budou chybět vestavěné zásady, ty, které dobrým lidem předpokládáme, pak AI může směřovat ke stále nebezpečnějším vlivům.

A pokud systém neobsahuje morální a etická omezení na každou nuanci, pak škodlivé postupy začnou trénovat inteligentní systém tak nějak pro sebe.

Zdroj:

Valeria Kolcova: Technologie a Duchovno aneb co je nebezpečí umělé inteligence

—  blog —