Ve věci Miroslava Pořízka

Již (ex)ministr financí o lecčems sní, viz zde. Čte se to hezky. Dodávám, právě tak hezky jako se před r. 89 uzavíraly soc. závazky a zakládaly BSP a po r. 89. se pak ze zdělovadel na občany valila záplava úvah, že vše musí vlastnit motivovaný vlastník. A tak vznikal Babiš, Bakala a další. A také vymotivovaní, přesněji vymetení nevlastníci, např.byvší zaměstnanci OKD a uživatelé bytů OKD. Pokud Babišovy úvahy rozeberou trošku podrobněji, tak tak najdete takové perly jako dvojí zdravotní pojistné, to základní a to další. Tak nějak to funguje v USA. Někdo na to rozšířené má, ale většina občanů nemá. Takže když jedete taxíkem z letiště tak vidíte kvanta Američanů, kteří se na vás usmívají. Ale ten jejich úsměv neobsahuje zuby, na to jich většina nemá.
Ano, M. Pořízek správně konstatuje, že A. Babiš není ani Baťa ani Čuba (zde). Autor měl to štěstí,nebo tu smůlu, že navštívil
Zlín ještě jako Gottwaldov a náhodou se dostal i do rozhovoru s lidmi, jejichž rodiče Baťu pamatovali. Mimochodem nikdo, od lokálkářů (nikoliv zaměstnanců lokálek , ale redaktorů lokálního tisku až po prezidenta Zemana si nikdy(aspoň vědomě) nepoložil otázku, kolik třeba ten věhlasný podnikatel a zároveň veřejný činitel (pracovalo se u Bati, nakupovalo se u Bati, četl se Baťův tisk a na radnici seděl taky Baťa) postavil školek? Nebyly totiž potřeba, pokud nějaká známost na baťovské tancovačce skončila ouťěžkem, dostala ona dáma poděkování (přeloženo pro současnou generaci: okamžitou výpověď ) a takové rozmařilosti jako odstupné pro tyto vrstvy Baťa nepěstoval). Kupodivu ani dnešní odboráři se nějak nezabývají tradicemi a syrovostí reality ostrova demokracie ve střední Evropě, jakou byla prvorepubliková ČSR, třeba odborovou činností v Baťově koncernu. Odbory Baťa rušil a taky zakládal, ovšem právní zastoupení ve sporu  (bývalého) zaměstnance s firmou Baťa, to byla pro ony odbory jasná stopka! A prý takový soukromý právník, který se ujal  sporu (ex)baťovce s Baťou to měl v další právní praxi svízelné.
Čubovy Slušovice byly v předlistopadové ČSSR pojem. Exkurzí tam jezdily plné autobusy z celé republiky a tamní průvodkyně je uměly provádět s nonšalancí letušek. Autor je také takto navštívil a když přemýšlel k čemu to porovnat, tak to byl takový Brněnský veletrh, s tím rozdílem, že to, co bylo v Brně k vidění 1 týden v roce, ve Slušovicích bylo po celý rok. Jiní předsedové družstev říkali, no nám se také občas podaří něco nakoupit v Tuzexu, ale Šlušovicům se to podaří nějak častěji. A K. Gottovi se to daří po celý rok. Jenže ten Gott i téměř celý rok v tom Záp. Německu pracoval, tedy zpíval.
Vyvážet slušovickou produkci na Západ se ale nedařilo, a ne že by si to tehdejší ÚV KSČ nepřál. Jejich zemědělských produktů snad prý nebylo tolik, avšak navíc tomu západní farmáři nebyly nakloněni. A slušovické počítače se nepodařilo dostat ani do tzv. třetího světa.
Pokračování...