Důvěra v ústavní instituce

Důvěra v prezidenta republiky je, dá se říci, na průměrně vysokých číslech. V červnu na 57%, když ovšem  míra důvěry v prezidenta v průběhu jeho prvního volebního období, tedy v letech 2013 – 2018 se pohybovala mezi 50 – 65%. Pokud jde o politické ústavní instituce, je prezident s velkým odstupem nejdůvěryhodnější institucí v rámci celého politické systému. Na druhé straně však ve stejné době, tedy míněno na počátku druhého volebního období, byla důvěra veřejnosti v předchozího prezidenta Václava Klause vyšší. Prezidentovi důvěřují více osoby starší šedesáti let. V této generační skupině mu důvěřují více než dvě třetiny občanů. U věkové skupiny 45 – 59 let důvěřuje prezidentovi 58% občanů a mezi 30 – 44 lety je to 55% občanů. A u občanů mladších třiceti let s volebním právem je to 43% lidí. U této věkové skupiny došlo oproti listopadu 2017 k největšímu poklesu důvěry v prezidenta a to z 53 na 43%. 

Pokud jde o voliče jednotlivých stran, nejvíce se prezident těší důvěře voličů KSČM (92%), dále voličů SPD (88%) a voličů hnutí ANO (81%). Voliči sociální demokracie jsou již v podpoře prezidenta střídmější, ale stále jej podporuje vysokých  75% voličů této strany. Z lidoveckých voličů má důvěru v prezidenta 43% občanů, z voličů STAN 38%. Výrazně nižší je důvěra v prezidenta u voličů Pirátů (31%), TOP 09 (28%) a ODS (jen 26%).

Členům vlády důvěřuje 38% občanů, což je více, nežli před rokem, ale méně než například v prvním roce Sobotkovy vlády i v dalších letech.

Srovnáme-li ovšem důvěru v Babišovu vládu s důvěrou v Nečasovu vládu, pak je to nesrovnatelné. Důvěra v Nečasovu vládu se pohybovala  v období let 2011 – 2013 kolem 20 %. 

Poslanecká sněmovna se těší důvěře 35% občanů. Zdá se, že důvěra v poslaneckou sněmovnu od roku 2014 – až na jediný výkyv směrem nahoru v listopadu 2017 – spíše klesá. Podobně je tomu se Senátem, kterému důvěřuje viditelně méně, 32% občanů.

Jiří Paroubek