Dva zajímavé průzkumy preferencí stran

Nicméně některé věci z dílny STEMu mě v tom posledním, lednovém průzkumu trochu překvapily. To ale neznamená, že STEM nemusí mít ve své prognóze  pravdu. 

Tak především obě agentury se shodují na potenciálním vítězi voleb. Tím by se mělo stát hnutí ANO, které by s obvyklým odstupem zvítězilo nad svými politickými soupeři, přičemž by mohlo získat až třetinu hlasů českých voličů. Zajímavý, i když ne tak úplně objevný je postřeh v komentáři agentury Median, podle kterého by se hnutí ANO ve věkové kategorii voličů nad 65 let těšilo podpoře 47,5%(!) respondentů. To je opravdu vynikající podpora v jedné generační skupině. Naopak ve věkové kategorii mezi 18 – 24 lety by hnutí  ANO získalo podporu necelé desetiny této voličské skupiny.

Podle STEMu jsou na druhém místě v průzkumu  Piráti, jejichž volební podpora je ovšem za poslední dva roky poněkud „rozkmitaná“. Z 13,3% podpory v únoru roku 2018 se dostali přes 15,7% před rokem (leden 2019) k 11,1% v dubnu 2019 a poté znovu prakticky ke stejně vysoké podpoře jako před dvěma lety, tedy k 13,6%. Oscilace jejich preferencí je v průběhu posledních dvou let tak veliká, že svědčí buď o ne zrovna nejpřesnější metodě průzkumů STEMu anebo naopak o ohromné amorfnosti a nestálosti elektorátu Pirátů. Tomu by mohlo nasvědčovat i to, že „poměrně silný vztah ke straně“ dle tohoto průzkumu má jen 51% potenciálních voličů Pirátů. To je po sociální demokracii nejméně ze všech.

Pokud jde o ODS, volební model Medianu ji obsadil na druhé místo se 14% volebních preferencí. Naopak podle STEMu  má pouze 9,8% občanů  a je třetí za Piráty. Spokojím se s tím, že prostě na druhém a třetím místě, tak jako v jiných průzkumech dalších agentur, se objevují ODS a Piráti. Podle všeho ani jedna z těchto dvou stran není ovšem  schopna, kromě svých již vlastně kmenových voličů (k ODS má pevnější vazbu 57% jejich potenciálních voličů a k Pirátům, jak již bylo uvedeno, jen 51%), vlastně výrazněji navýšit svůj elektorát.

Na čtvrtém místě podle STEMu je v pelotonu stran podle výše preferencí  SPD s 8,1% podpory. To se v zásadě shoduje i s průzkumem Medianu, který ji ovšem staví na páté místo s 7,5% podpory. Na čtvrtém místě podle Medianu jsou komunisté s 8%, což zhruba odpovídá i jejich potenciálnímu výsledku podle STEMu (7,7%).

Na šestém místě je podle průzkumu STEMu, hned za KSČM a SPD,  s 5,5% voličské podpory, druhdy nejsilnější strana v zemi, ČSSD. Podle STEMu podpora ČSSD zvolna klesá. Nemá  podle vyjádření respondentů schopnost zaujmout silnějším tématem a motivovat své vlažné příznivce k volební účasti. To, co je však v diagnóze volebního modelu ČSSD podle STEMu, dle mého názoru pro tuto stranu nejvážnější, je to, že jen 32% jejich potenciálních voličů má „poměrně silný vztah ke straně“. To je velmi vážné konstatování a zároveň i varování pro volební vysledek. Prostě sociální demokracie musí zaujmout nějakými velkými, silnými  tématy. A půjde o to také velice pečlivě zvážit tematické zaměření podzimní kampaně ke krajským a senátním volbám, i s výhledem na témata volební kampaně pro sněmovní volby za rok a půl. Nic na tomto mém pohledu nemění ani fakt, že podle Medianu by ČSSD byla se 7% volebních preferencí již tak trochu mimo pásmo hlavního nebezpečí. Mám-li vycházet z v minulosti dosti přesných odhadů STEMu, pak čtyři současné parlamentní strany, tedy ČSSD, KDU-ČSL, STAN A TOP 09, se pohybují kolem hranice 5 %. To znamená, že již nemusí být po volbách v roce 2021 v nové sněmovně zastoupeny.

Podle Medianu je pozice těchto menších parlamentních politických stran o něco příznivější nežli je tomu u STEMu.

Velký rozpor vidím ovšem v modelech těchto dvou agentur u Trikolory, kde by ji podle STEMu v lednu volilo 4,8%, což ukazuje její významný  růstový potenciál, který se na této úrovni nemusí zdaleka zastavit. Naopak podle Medianu jsou to pouhá 2% podpory pro stranu V.Klause ml..

V každém případě však porovnání obou modelů dvou kvalitních agentur pro výzkum veřejného mínění přineslo zajímavý pohled na současnou politickou situaci.

Jiří Paroubek