P.C. Roberts: Co je nového
Rusové navíc – na rozdíl od Američanů – neuvádějí válečné události na TV obrazovkách a vcelku mnoho zpráv o válce na Ukrajině neuvolňují. Nu a vlády evropské zakázaly svým médiím přebírat do programu i těch pár zpráv, které jsou dostupné na Ruské televizi (RT), či Sputniku. Ruské ministertsvo obrany nicméně oznámilo, že obklíčení ukrajinských sil si vyžádalo životy 498 ruských vojáků. Připisuji tyto ztracené životy omezením, jež Kreml nařídil ruským jednotkám pokud jde o použití síly. Kreml zkrátka chce vyhrát tuto válku, aniž by přitom zabil mnoho vojáků nepřítele (např. leteckým bombardováním).
Všechny zprávy presstitutek o žoldnéřských armádách a tryskových stihačkách, vyslaných k vyproštění Ukrajinců, jsou do očí bijícím nesmyslem. Jednotky složené z dobrovolníků se nemohou postavit ruským bojovým jednotkám. Navíc je ukrajinský vzdušný prostor i území pod ruskou kontrolou, takže žádné takovéto síly a zbraně se nemohou k obklíčeným Ukrajincům dostat a byly při jakékoli jejich přepravě zničeny.
Rychlé ruské vítězství by světu pomohlo ukončit tento konflikt ještě předtím, než jej pár západních idiotů dokáže obrátit v širší válku. A uchránilo by též západní vlády před zesměšněním za jejich zbytečné státní výdaje a impotentní hrozby.
Náměstek ruského ministra zahraničí Gruško chápe rizika průtahů války. Protože jen rychlé vítězství Ruska zabrání bláznivé západní intervenci, rozptýlí znaky ruské nerozhodnosti a dá všem najevo, že Rusko míní to, co říká, když prohlašuje: vzdalte se od našeho prahu a nešlapejte už po nás. Světový mír a úkol vyhnout se nukleární válce nejen dnes, ale též v nějaké vzdálenější budoucnosti vyžaduje, aby idioti Západu konečně pochopili, že čas tupení Ruska minul. A že je snad ještě důležitější, než demilitarizce a denacifikace Ukrajiny.
Vybral a přeložil Lubomír Man
Americký ekonom Paul Craig Roberts je v současnosti členem The Institute for Political Economy a je držitelem několika ocenění jako Treasury Department’s Meritorious Service Award, kterou získal především za svůj nebývalý přínos na poli politické ekonomiky. Kromě toho se také věnoval pedagogické činnosti a na několika amerických univerzitách přednášel ekonomii. Mimo to se také věnoval novinařině a byl editorem a sloupkařem v The Wall Street Journal a v roce 1992 dokonce obdržel Warren Brookes Award za své články. Působil také jako náměstek ministra financí ve federální vládě Spojených států v čase prezidenta Ronalda Reagena.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2816x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.